Vývoj netradičních tepelných izolací a jejich využití v praxi, část II.

Ve druhé části článku pana docenta Krňanského se budeme věnovat vlastnostem dřevovláknitých desek a jejich použití ve stavební praxi.

Vývoj netradičních tepelných izolací a jejich využití v praxi, část I.

Pojem netradiční tepelná isolace je do jisté míry nadsázkou v tom smyslu, že materiálové báze, které tyto nově používané izolace často využívají, jsou naopak více než tradiční. Jde totiž především o tepelné izolace na biologické bázi (dřevo, ovčí vlna, konopí apod.) a potom i o jisté modifikace stávajících typů izolací, převážně na bázi minerálních vláken. Příspěvek zazněl na konferenci Izolace 2008.V další části se budeme věnovat vlastnostem dřevovláknitých desek a dalším typům tepelné izolace.

Fasády a ploché střešní pláště z hlediska požární bezpečnosti, část II.

Ve 2. části příspěvku plk. Ing. Hoška se budeme zabývat problematikou rekonstrukcí stávajících bytových domů.

Fasády a ploché střešní pláště z hlediska požární bezpečnosti, část I.

Na základě připravované konference Izolace 2009 dne 28.1.2009 v Konferenčním centru City na Praze 4 bychom Vám rádi přiblížili přednášku, která zazněla na minulém ročníku konference Izolace 2008. Jubilejník ročník konference Izolace 2009 Vám přinese opět téma požární bezpečnosti a naváže tak na tuto přednášku. Přinášíme Vám nyní její první část.

Kontaktní zateplovací systémy a jejich poruchy, část II.

Ve 2. části článku si přečtete o vadách a poruchách ETICS a o chybách projektového řešení. Vady a poruchy ETICS obecně Vlastnosti zateplovacího systému, jeho návrh a aplikace by měly zaručovat odolnost vůči výše uvedeným zatížením při běžné údržbě po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů.

Kontaktní zateplovací systémy a jejich poruchy, část I.

Jedním z dalších příspěvků, který zazněl na konferenci Izolace 2008, bylo povídání o kontaktních zateplovacích systémech a jejich poruchách. Autory tohoto článku jsou Ing. Roman Cupal a Ing. Jan Ficenec. První část článku si můžete nyní přečíst. Kontaktní zateplovací systémy se za posledních 15 let v České republice staly nedílnou součástí komplexních oprav bytových panelových domů. Systémy dodatečného zateplení jsou obecně považovány za optimální způsob snižovaní tepelných ztrát prostupem u obvodových stěn a tím potřeby tepla na vytápění.

Výskyt řas na vnějších kontaktně zateplovacích systémech, část II.

Ve 2., závěrečné části článku, si přiblížíme problematiku výskytu řas; příčiny vzniku a rozvoje řas. Mezi základní předpoklady výskytu řas náleží dostatečná dotace vlhkosti, nejčastěji ve formě dešťových srážek. V těch místech na fasádě, která jsou proti dešťovým srážkám chráněna (předstupující konstrukce balkónů, oplechování atik a parapetů atd.), k výskytu řas prakticky nedochází.

Výskyt řas na vnějších kontaktně zateplovacích systémech, část I.

V dalším článku se budeme zabývat řasami, které se vyskytují na vnějších kontaktně zateplovacích systémech. Tento příspěvek byl součástí 9. ročníku konference Izolace 2008. Zelené povlaky řas na historických objektech a pomnících jsou obecně považovány za součást „image“. U novostaveb či nově zateplených objektů, které jsou za krátkou dobu pokryty zeleným či zelenošedým porostem, je tato situace zpravidla jevem nechtěným.

Řádná montáž oken, část II.

Pokračujeme 2.a zároveň závěrečnou částí článku o řádné montáži oken. Obecně lze jako těsnicí materiál použít vybraných vhodných tmelů, prefabrikovaných provazů, pruhů, fólií, lepicích pásek nebo speciálních profilů. Neprodyšné a naopak pro exteriér vodě a povětrnosti odolné pásky či fólie se mohou skládat například z plastů, hliníku, elastomerů, živičného materiálu a různých jejich kombinací s ověřenou těsností..

Řádná montáž oken, část I.

Přinášíme Vám 1. část článku o řádné montáži oken. Je celá řada detailů na stavbách, které zdánlivě nevyžadují naši pozornost a v řadě případů posléze dochází k řadě objevujících se závad během užívání budovy díky benevolenci, nevědomosti či záměru “ušetřit“ finanční prostředky při realizaci. Tento článek obsahuje řadu doporučení a vysvětlení, týkajících se vytvoření dlouhodobě funkčního utěsnění připojovacích spár otvorových výplní. Najdete zde pochopitelně také materiály vhodné pro použití do připojovacích spár.

Zátěžové střechy z pohledu stavební tepelné techniky, část 2.

Ve 2. části příspěvku se dozvíme více o zkondenzovaném a vypařeném množství vodní páry nebo o vlivu na součinitele prostupu tepla.

Rizika při navrhování skladeb pro užitné střešní pláště z pohledu tepelné techniky, možnosti jejich

2. část příspěvku Ing. Kateřiny Volšíkové je věnována kondenzaci uvnitř skladby střešního pláště a na vnitřním povrchu střešního pláště.

Rizika při navrhování skladeb pro užitné střešní pláště z pohledu tepelné techniky, možnosti jejich

V 1. části přednášky Ing. Kateřiny Volšíkové si přečtete o nejčastějších příčinách poruch. Tato přednáška zazněla na konferenci Izolace 2007. V její 2. části si pak přiblížíme kondenzace ve skladbě střešního pláště.

Přehled typů pěnového skla FOAMGLAS a jejich správná volba do konkrétních stavebních konstrukcí, čás

S přehledem typů pěnového skla Foamglas pokračujeme ve 2. části článku Ing. Jana Vychytila.

Přehled typů pěnového skla FOAMGLAS® a jejich správná volba do konkrétních stavebních konstrukcí, čá

Článek Ing. Jana Vychytila Vám přiblíží typy pěnového skla FOAMGLAS® a jejich správnou volbu do konkrétních stavebních konstrukcí. Přinášíme Vám I. část příspěvku.

Využití pěnového skla v provozních střechách, zásady správné aplikace, časté problémy v průběhu stav

V tomto příspěvku z konference IZOLACE 2007 si přečtete o využití pěnového skla v provozních střechách. Popsány jsou zásady správné aplikace i časté problémy v průběhu stavby a řešení těchto problémů.

Energetický přínos zasklení lodžií

U problematiky lodžií ještě zůstaneme a v následujícím článku si v příspěvku Ing. Jaroslava Šafránka, CSc. můžete přečíst o energetickém přínosu zasklení lodžií. Tento příspěvek byl součástí Konference IZOLACE 2007.

Poznámky k současné legislativní realitě, zejména k požadavkům v tepelně technické normě

Na našich stránkách uvádíme již 3. příspěvek z konference IZOLACE 2007.

O problematice zateplování podkroví

Od roku 2002 zaznamenáváme značné změny v oblasti tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí a poža¬davcích na ně. Zpřísňují se nám požadavky na snižování energetických ztrát stavebními konstrukcemi, zdražují se energie a citelně začí¬náme pociťovat tlak na úsporu energií.

Význam tepelné techniky v projektové přípravě staveb

Článek vychází v časopise Střechy, fasády, izolace 5.3.2007.
Projektová dokumentace je nedílnou součástí každého stavebního díla. Se stále přísnějšími legislativními i normovými požadavky nabývá na významu řešení budovy z hlediska tepelně technického a energetického.

Environmentálně efektivní materiály pro stavební konstrukce

Snižování energetické náročnosti staveb je dosud spojováno především se snížením potřeby energie na vytápění či chlazení, větrání, popř. energie spojené s provozními zařízeními v budovách. Tento pohled však nezohledňuje energii nutnou na výrobu stavebních materiálů, jejich dopravu na staveniště a uložení v konstrukcích, popř. energetické nároky spojené s jejich demolicí, recyklací nebo skládkováním.

Jednovrstvé obvodové cihelné konstrukce

Stále se zvyšující nároky na snižování potřeby tepla v budovách se promítly do požadavků na maximální přípustné hodnoty součinitelů prostupu tepla U (dříve k) téměř všech stavebních konstrukcí. Konstrukcemi, které zhruba z 25 - 30 % ovlivňují celkovou potřebu tepla na vytápění budov, jsou obvodové stěny.

Biologické napadení stavebních materiálů

Význam řas jako dílčího biokorozního faktoru byl objeven relativně nedávno. Ještě v 70 letech minulého století byly řasy považovány pouze za předchůdce vyšších rostlin a symbionty lišejníků. Teprve další výzkum prokázal spoluúčast řas při postupné degradaci uměleckých kamenných artefaktů, archeologických objektů, fasád domovních objektů i některých typů střešních krytin.

Stavebně-energetické a environmentální souvislosti navrhování obvodových konstrukcí budov

Jednou ze zajímavých otázek stavebního výzkumu i budoucí praxe nepochybně je, zda mohou obvodové konstrukce budov, u kterých se pochopitelně snažíme o minimální prostup tepla a v širších environmentálních souvislostech i o jejich co nejnižší negativní vliv na životní prostředí, plnit i ambicioznější cíle.

Prevence rizik při montáži kontaktního zateplovacího systému

Metoda kontaktního zateplení je v současnosti nejpoužívanějším řešením pro sanaci obvodových plášťů obytných budov. Mimo zřejmého estetického přínosu patří mezi hlavní důvody obliby této metody zejména snižování spotřeby energie, odstranění hygienických nedostatků, snížení teplotního namáhání nosných konstrukcí, prodloužení životnosti budovy nebo vytvoření podmínek tepelné pohody.

Vlastnosti a možnosti pěnového polystyrenu

Málokdo ví, že pěnový polystyren je tak trochu českého původu. Vynalezl jej v Německu Fritéz Stastny, vývojový pracovník firmy BASF. Stejně jako spousta jiných výborných věcí (např. Viagra, dynamit, pneumatiky, airbag, fotografie, mikrovlnná trouba apod.) byl vynalezen náhodou.

Kvalita vnitřního prostředí v bytech

V tomto článku se budeme zabívat jednotlivými parametry vnitřního prostředí bytů, které ovlivňují pohodu i zdravotní stav člověka i vlastní budovy. Základním opatřením k zajištění vhodného vnitřního prostředí bytů je dostatečné větrání.

Tepelně technická problematika regenerace panelových budov

Bytové stavby postavené panelovou technologií výstavby představují v současné době většinu stávajícího bytového fondu. Jejich výstavba začala po roce 1950 - bloková technologie výstavby a pokračovala po roce 1960 výstavbou pomocí velkoplošných deskových prvků až do roků 1990.

Termodiagnostika ve stavebnictví

Pro nedestruktivní vyhledávání tepelně-technických závad v obvodových pláštích budov či kontrolu jakosti provedení tepelných izolací je často a s úspěchem používána termovizní kamera.

Vliv zanedbání tepelných mostů u dvouplášťových fasád

Ve své praxi se často setkáváme s tím, že při řešení návrhů tloušťky tepelné izolace u dvouplášťových provětrávaných fasád, není zvolen odpovídající výpočtový postup dostatečně vystihující tepelně-vlhkostní chování konstrukce.