Znalec, izolace a paragrafy, průšvihy profesního života

V následujících týdnech budeme postupně zveřejňovat příspěvky jednotlivých přednášejících konference Izolace 2020, která se konala 6. února v rámci veletrhu Střechy Praha. Tématem byly izolace mezi paragrafy.

O první příspěvek konference Izolace 2020 se postaral pan inženýr Marek Novotný, Ph.D., odborný garant konference.

Obr. 1 a 2 degradace materiálu

Abstrakt:
Vzdělání, právo, realizační proces ve stavebnictví jsou úzce provázané komponenty toho, aby něco stálo a stálo to úspěšně a úspěšně to fungovalo, a to nejen jako izolovaný barák, konstrukce, ale jako urbanistický celek. K úspěšnému zvládnutí takovéhoto úkolu je potřeba vše, co je výše řešeno, ale též pokora a úcta ke svému okolí.

Úvod:
Mnohdy se potkávám s několika přístupy ke stavebnictví, které jsou špatné a v budoucnosti jich budeme litovat.
První z nich je bezohledné stavění tam, kde se dá na tom vydělat, a to za každou cenu, i kdyby to mělo být vyškrtnutí z organice UNESCO.
Druhý z nich je stavění za minimální ceny a maximálně rychle.
Třetí problém je řetězení subdodavatelů, kde se ztrácí přehled, kdo to vlastně dělá a jakou má kvalifikaci.
Čtvrtých a dalších je ještě moc, ale o nich až někdy příště.

Právo:
Téma, které máme po letošní rok, je velmi široké a patří do něj prakticky vše z oblasti izolací a několik velmi významných částí práva, a to od trestního práva až po stavební právo.
Právo a právní problematika nás provází a jistě bude provázet i v budoucnosti. Prostě se tomu nevyhneme.
V této době vznikají, nebo již vznikly, nové zákony, dominantní jsou – Stavební zákon a zákon o znalcích.
Tyto zákony jsou velmi problematické a vyvolaly velmi kritická slova. V jednom článku https://www.stavbaweb.cz/dostalova-ke-stavebnimu-zakonu-pislo-4500-zasadnich-pipominek-22275/clanek.html, je uvedeno, že došlo k 4500 zásadních připomínek, rád bych věděl, kolik je těch nezásadních.
U znaleckého zákona je situace z mého pohledu ještě horší. Při jeho sestavování byly použity principy minulosti a nezměnila se koncepce. Jen znalci se stali „lovnou zvěří“, která může za vše, a tak se s ní bude nakládat. Tj. pokutování a žaloby na náhradu škody budou běžné.
V rámci požadavků na soudní znalce je paragraf, resp. jeho část:

Scan č. 1 – Scan části zákona
Pro zpracování znaleckého posudku na vadnou fólii používáme – přístroje pro stanovení nespalitelných zbytků, IR analýzu, plynovou chromatografii, mikroskop a další přístroje, když jsem si spočítali investiční náklady na jedno použití (je nutné toto přístrojové vybavení obnovovat), tak jsme dospěli k číslu 15.000.000 Kč. Podotýkám, že znalec pracující od nevidím do nevidím, si za rok vydělá max. 1.000.000 Kč (v hrubém provedení). Jak si někdo bude moci tuto techniku dovolit, to opravdu nevím.
Podle mého názoru měl být změněn koncept znaleckého zákona, a to tak, že bude jeden typ znalců určených na podporu těch, kteří si je objednají. Tj. ekvivalent advokátní činnosti, což lze přeložit jako technický nebo znalecký advokát. Hájí zájmy svého klienta ve své odbornosti a v kombinaci s právním advokátem vytváří komplexní zázemí pro vedení sporu pro svého klienta. Samozřejmě by neměl lhát, ale může technické skutečnosti vykládat tak, aby svému klientovi mohlo pomocí.
To se již v principu děje, protože si moc nedokážu představit situaci, kdy znalec svého klienta potopí, a ještě si za to nechá zaplatit. Má však tu výhodu, že může znalecký úkol odmítnout.
Druhý typ znalců (soudních znalců) by měla být velmi úzce spojena se soudy a soudci. Jejich dominantní povinnost by byla soudci/soudu připravit podklady, včetně znaleckých posudků, vysvětlení atd. tak, aby problematika byla řádně pochopena (přiznejme si otevřeně, který právník rozumí stavebnictví a např. difúzi vodní páry nebo migraci změkčovadel je naprostou výjimkou a u soudců to platí také).
Zde by byla nezbytně nutná jejich absolutní nezávislost na stranách sporu.
Zde by bylo nutné takové znalečné, aby si tito znalci tak vážili své pozice, že by si výrazně rozmysleli jakýkoliv podvod. Samozřejmě v této situaci by musela být hrozba trestu velmi vysoká a jakékoliv provinění proti objektivitě by muselo být řádně potrestáno.
Osobně velmi cítím, když jsem jmenován soudem, že mne soudce bere jako další stranu sporu a ne jako specialistu, který by jemu měl pomoc orientovat se ve sporu a dát mu objektivní podklady. Za svých více jak třicet let jsem se dokonce setkal s větou (u jednoho provinčního soudu), „No já jsem dosud dělal rozvody, já o stavebnictví nevím nic.“ Z toho má člověk až depresi.

Školství a vzdělávání:
Další oblastí, která možná bude i námětem příští konference je vzdělávání, a to jak školní, tak i celoživotní. Tedy škola života, která je také velmi důležitá.
Na kvalitě školství, a to v obecné rovině, závisí naše budoucnost. To, co se v současné době děje, rušení maturity z matematiky, krácení technických předmět, diskuse o tom, že ne všichni studenti dokončí svá studia, jsou naprosto zcestná.
Všichni zodpovědní ignorují krizi v učňovském školství. Ta není novinkou, ta je setrvalým stavem.
Jeden z nejproblematičtějších kroků, které mohu jmenovat, je odklon od řemeslných kvalifikací k vysokoškolským za každou cenu. Když si představím, které kvalifikace člověk v rámci života potřebuje, tak požadavky na vysokoškolské vzdělání ve formě min. Bc. znamená, že více než polovina lidí bude mít tento titul. Osobně si myslím, že ho izolatér ani pokrývač nepotřebuje, potřebuje být šikovný a slušný.
Obávám se, že nás v brzké budoucnosti čeká krize kvalifikace. Budeme mít spousty otitulovaných lidí, ale nebudeme mít pracovníky s odpovídajícími kvalifikacemi, které jsou potřebné. On je to problém již teď. Při diskusi s přáteli, kteří se pohybují ve stejném izolatérském prostředí, je problémem najít kvalitního izolatéra. Nejsou, resp. není pro ně vzdělávací proces.
Jedná se o krizi hodnoty. V rámci socialismu jsme byli vystaveni tlaku dělnické třídy (pozor to nejsou řemeslníci). Nyní jsme se dostali k další zdi, kdy jsem tlačení k bezhlavému vzdělávání i tam, kde to není nutné a naopak, protože jsme tlačení k vzdělávání maxima lidí, musí se snižovat požadavky na toto vzdělávání.
Podle mého názoru – kvalitní řemeslník má stejný význam jako kvalitní pracovník v dalších profesích a není možné preferovat akademické tituly za každou cenu. Vše musí být vyvážené a bezhlavé honby za tituly považuji za kontraproduktivní a nebezpečné.
Máme dlouhou řemeslnou tradici. Řemesla byla v této části Evropy vždy důležitá a vždy na špičkové úrovni. Byla pro ně vytvořena (historicky) struktura mistrů, tovaryšů, učňů, která naprosto dokonale fungovala. V současné době se připravují „mistrovské zkoušky“, ale administrativně, bez vazby na skutečný stav řemesel v České republice.
Samozřejmě by se daly najít i další kritické body v oblasti stavebnictví, ale nejen.
Ještě, že jsou zde organizace, které se snaží v této oblasti fungovat a snaží se a mnohdy substituovat to, co na oficiální úrovni nefunguje nebo funguje špatně. Takže můj velký dík všem Cechům a dalším odborným společnostem od ČKAIT až po ČHIS (Česká hydroizolační společnost – součást ČSSI), které mají odvahu pracovat pro svůj obor a snažit se o objektivní zkvalitňování celé naší odborné činnosti.
Systém realizace staveb:
Z minulosti jsme řemeslnou a průmyslovou zemí, kde technika a řemesla mají dlouhou tradici a s tím spojenou kvalitu.
U realizace staveb je možné specifikovat celou řadu problémů, které nejsou řešeny a které se nám vymstí. Vždy jsem se domníval, že s pokrokem poznání budou ubývat vady a poruchy staveb. Hluboce jsem se mýlil. Právě naopak – přibývají a stávají se záludnějšími a záludnějšími.
V současné době v této zemi snad není firma, která by byla schopna postavit stavbu bez subdodavatelů. To by se dalo asi odpustit, ale řetězec subdodavatelů všech subdodavatelů bývá moc a moc dlouhý až se ztrácí přehled, kdo to vlastně udělá a jakou má kvalifikaci.
Dodavatelé, samozřejmě i generální dodavatelé, sahají vždy po ekonomické variantě řešení. A to jak u materiálů, tak i u subdodavatelů, v kombinaci s časovým presem je to vždy smrtelný koktejl, který končí prakticky vždy reklamacemi a v extrémních případech soudní dohrou, která bohužel je velmi častá.
Konce bývají takové, že práce vykonávají pracovníci, kteří nejsou ani vyučení a většinou ani česky hovořící, ale jsou levní.
Materiály jsou dodávány takové, aby pokud možno přežily záruku, ale ne moc dál. I v této oblasti musí být obrat.
Materiály pro Českou republiku jsou mnohdy jiné kvality než to, co se dodává do západních zemí. Takže i ve stavebnictví existuje dvojí kvalita materiálů (nejen potravin). Nejme schopni a možná ani nechceme se tomu postavit.
Takže smrtelná kombinace pro stavbu:
Nekontrolovaný subdodavatel subdodavatele (on technický dozor je drahý) pracující bez kvalitní projektové dokumentace (nejlépe podle projektu ke stavebnímu povolení), v časovém stresu (nejlépe v zimě) a s nejlevnějšími materiály a komponenty (od exotických dodavatelů).
I když to zní jako legrace, tak to bývá dost často pravda a pak jsou velkými chudáky ti, kteří to buď v dobré víře nebo v naivitě koupí a pak se to snaží užívat.
Poslední fenomén naší společnosti je beztrestnost. Společnost s ručením omezeným ručí do výše svého omezeného kapitálu. V případě většího problému, když už soudy se doberou konce (což bývá mnohaleté martýrium), se zjistí, že tam již nic není a pánové se přejmenovali nějak jinak a vesele si ve stejném oboru podnikají dále stejným stylem. Tento scénář se může opakovat několikrát.
Neexistuje zde žádný zákaz činnosti v oboru, který by nešel obejít. Takže pak sledujete jak oběť a pachatel (ale jmenuje se jinak) soutěží o další a další stavby stejným stylem a stejným rizikem. Moc potěšující to není.
Pozitivní je, že za tento příspěvek nejspíše nebudu potrestán, maximálně se někdo chytí za nos a něco snad pozitivního se stane.
A.W.A.L. s.r.o. existuje moc a moc dlouho. AWAL jako takový existuje již od roku 1990, takže máme velmi dlouhou tradici. Jsme na stejném místě – Eliášova 20, myslím, že ani naši spolupracovníci se moc nemění. Ti, kteří odešli, se rádi vracejí, takže se snažíme být stabilní a pracovat směrem, který jsme si předsevzali – směrem stavební izolace, stavební fyzika. Pokračovat v tradici těch, kterých si vážíme a kteří nás k tomuto oboru přivedli – pan doc. K. Bloudek, pan doc. Jiří Čechura, se kterými rádi pracujeme dodnes – pan doc. F. Kulhánek, pan prof. J. Oláh a pan doc. Jan Kaňka a mnozí další.
Konference Izolace 2020 je již 21. ročníkem. Je to akce, která tradičně spojuje komunitu lidí, kteří se pohybují kolem této problematiky a každý rok je to naše srdeční starost, abychom přinesli něco nového a zajímavého.
Na našich www stránkách je velké množství technických informací, a to jak přímo o A.W.A.L.u, tak i o izolacích obecně. Tyto stránky jsou – www.awal.cz, www.izolace.cz.

Doufám, že i v příštích letech se nám podaří připravit další témata a další konference tak, aby byla možná výměna informací a technický pokrok v oblasti, v které pracujeme a kterou máme rádi.