Zkušenosti z měření neprůzvučnosti

Názor, že splněním všech požadavků na neprůzvučnost konstrukcí nutně musí vést k celkové  spokojenosti klienta, nemusí být vždy pravda. Naopak v poslední době se množí stížnosti na nedostatečnou neprůzvučnost konstrukcí, přestože se toto měřením často neprokáže.

1.1 Úvod
V současnosti se zvyšuje počet případů, které se týkají stížností na podezření na špatné mezibytové konstrukce z hlediska neprůzvučnosti a to jak kročejové, tak zejména vzduchové. Při jejich měření, ale není toto podezření potvrzeno a výsledné hodnoty byť těsně, tak základní minimální požadavky splní. Velice často se pak nespokojení nájemníci nebo majitelé bytů pozastavují nad tím, že v jejich původním bydlišti, tj. v paneláku 70. – 80. let minulého století, byla akustika lepší než v novostavbě postavené podle stávajících přísnějších předpisů. Pro reálné vysvětlení je potřeba problém rozebrat z několika úhlů pohledu.

1.2 Dobré špatné paneláky
Za prvé je potřeba částečně poopravit mylné přesvědčení široké veřejnosti, že panelová výstavba je vzorem všech nectností, tedy i špatné „akustiky“. Samotné konstrukce z betonových prvků (stěny i stropy) v tl. okolo 20 cm postačují pro splnění tehdejších i stávajících požadavků na vzduchovou neprůzvučnost a pokud bylo na podlaze PVC s podložkou nebo celoplošný koberec, tak byla splněna i kročejová neprůzvučnost. Navíc dispoziční řešení bylo většinou takové, že tiché prostory (ložnice) a hlučné prostory (pokoje, sociální zařízení) sousedních bytů byly proti sobě. Toto se v současné době spíše nedodržuje a tak není výjimka, kdy s ložnicí sousedí koupelna či jiná hlučná místnost sousedního domu.

1.3 Zařízení interiéru
Druhou příčinu tohoto stavu je možné hledat ve zcela jiném způsobu zařízení interiéru. Dříve se místnosti zařizovaly spíše pohltivými doplňky tj. koberce, závěsy, nábytek atd. V současné době se interiéry téměř nezařizují a pokud ano tak spíše s nepohltivými doplňky. Tato záměna může při stejných konstrukcích mít rozdíl na hladině hluku až 2 dB.

1.4 Boj proti hluku
Další příčinou může být paradoxně ve stávajících i nových objektech boj s hladinou hluku od dopravy zvyšováním neprůzvučnosti obvodového pláště. Toto zlepšení je převážně dosaženo osazováním nových oken, které mají zaručené vlastnosti vzduchové neprůzvučnosti dle požadavků ČSN 73 0532. V tomto ohledu je pravda, že původní dřevěná okna v panelové výstavbě byla špatná a těchto hodnot častokrát nedosahovala ani se jim nepřibližovala. Poslední příčinu je možno hledat i ve změně lokality, kdy se náročnější klientela stěhuje z hlučnějších míst do tišších.

1.5 Hladiny pozadí
Poslední dvě příčiny mají za následek, že se podstatně sníží hladina hluku pozadí, od které je pak uživateli subjektivně hodnoceno vnímání okolního hluku šířícího se ze sousedních bytů. V současné době není žádný problém naměřit hladiny pozadí pod 20 dB. Při stejných parametrech (vzduchové neprůzvučnosti) mezibytových konstrukcí byla hladina pozadí vlivem výše uvedených příčin v původním panelákovém bytě minimálně o 6 dB vyšší.

1.5 Maskování hluku
Právě tento rozdíl je nejpravděpodobnější příčinou nepochopitelných stížností ze strany obyvatel nových bytů. Pokud by hladina hluku šířící se ze sousedního bytu měla hodnotu např. LA= 24 dB je v současné době nad hladinou pozadí např,. LAB=20 dB a je vnímána jako velice rušivá. Naopak v původním panelákovém prostředí je tato hladina LA= 24 dB pod předpokládanou hladinou pozadí LAB=26 dB a jenom tuto hladinu navýší. Vnímání hluku je pak výrazně méně rušivé.

1.6 Řešení
Řešení je velice problematické, protože pro dosažení obdobného efektu jako u panelákového bytu by znamenalo zvýšit požadavky na neprůzvučnost mezibytových konstrukcí o oněch 6 dB, o které byl proveden odhad na snížení hladiny hluku pozadí. Tento požadavek je z hlediska technického sice splnitelný, ale z hlediska ekonomického téměř nereálný. Řešení je proto nutné hledat v odstranění některých výše jmenovaných příčin.