Vodotěsné izolace spodní stavby – technické řešení – výhody x nevýhody
V oblasti vodotěsný izolací spodní stavby je nutné si uvědomit, že se nám zatím nepodařilo najít systém, který by byl bezvadný, který by 100 % fungoval. Prakticky vždy jsou nutná sanační opatření, otázkou je jen jejich rozsah, kde můžeme formulovat tezi, že u riskantních technických řešení tato sanační opatření jsou nejdražší a to i s důsledkem výrazných nepříjemností uživatelských a dodavatelských.
Jedním z významných komponentů úspěchu nebo neúspěchu jsou izolatérské firmy. V období stavební deprese, tj. od roku 2008 došlo k významným změnám na českém stavebním trhu. Toto období mělo velmi významný vliv na vyčištění trhu stavebních, ale i izolatérských firem. Firmy, které přežily, je nyní možné kvalifikovat jako životaschopné. Velké množství jich však nepřežilo a různým způsobem se reinkarnovaly. V těchto případech je nutné prověřit důvody této reinkarnace, což je základní signál k opatrnosti při výběru.
Izolační systémy spodních staveb dělení
Vodotěsné betony (zvodotěsněné betony různými přísadami), bentonitové rohože bez krytí povlakovými izolacemi. Nosné konstrukce doplněné izolačními povlaky
- Spojené s nosnou konstrukcí nebo do ní integrované
- Natavovací, nalepovací systémy, bentonitové systémy, kryté povlakovými izolacemi
- Volně přidané i nosné konstrukci
- Vodotěsné izolační systémy nespojené s vlastní izolovanou konstrukcí
Nosné konstrukce mohou být doplněny kontrolními a monitorovacími systémy, které zlepšují možnosti sanace vodotěsných izolací – tj. zvodotěsnění nebo v rámci monitoringu umožňují lépe definovat, lokalizovat místa poškození.
Pro všechny izolační systém, resp. pro stavby, které jsou stabilně namáhané tlakovou vodou, je možné vyspecifikovat principy vzniku poruch, příčiny vzniku poruch. Tyto poruchy jsou však velmi problematicky opravitelné. Prakticky nelze najít přesné místo, které je v hydroizolačním povlaku porušené, kde je zdrojová místo poruchy.
Poruchy izolačních systémů spodní stavby
Prakticky u všech izolačních systém spodní stavby je jeden společný jmenovatel, provádění, který je mimořádně rizikový. V případě, že provedení není 100 %, je jakákoliv snaha o kvalitní technické řešení, použití kvalitních materiálů naprosto zbytečná. Z toho vyplývá, že základním principem úspěchu je kvalitní provedení, kvalifikovanou firmou, která je zároveň odpovědná.
Obr. č. 1 – Špatně svařená a špatně navařená asfaltová hydroizolace odpadlá z podkladní konstrukce
Příklad toho s čím se člověk na stavbách může potkat. Izolatérská firma měla velmi naivní představy o natavování hydroizolačních materiálů a výsledek vidíte na výše vloženém obrázku.
Vodotěsné betony
Největší rizika této technologie vyplývají z jejího charakteru. Tj. homogenního železobetonu. Tento systém vykazuje nejhorší parametry z hlediska difúze vodní páry, která relativně lehce (vzhledem k ostatním systémům) může difundovat z exteriéru do interiéru.
Další charakteristickou vlastností je vysoká objemová hmotnost a vysoká tepelná (ale i chladová) kapacita tohoto materiálu, tj. naakumulovaných chlad může způsobit vznik povrchové kondenzace a díky svým charakteristikám je tato technologie na tuto kondenzaci nejnáchylnější.
Další charakteristickou vlastností je vysoká objemová hmotnost a vysoká tepelná (ale i chladová) kapacita tohoto materiálu, tj. naakumulovaných chlad může způsobit vznik povrchové kondenzace a díky svým charakteristikám je tato technologie na tuto kondenzaci nejnáchylnější.
Korozivní vliv vnějšího prostředí. Voda, plyny, bludné proudy a další parametry vnějšího prostředí zatěžují konstrukce z vodotěsného betonu a mají tak negativní vliv na jeho stav a životnost.
Výš jsou uvedena objektivní rizika této technologie, samozřejmě, k tomu přistupují problémy provádění v rámci plochy, resp. v rámci etapových a technologických spojů, které jsou rozhodující při provádění.
Výš jsou uvedena objektivní rizika této technologie, samozřejmě, k tomu přistupují problémy provádění v rámci plochy, resp. v rámci etapových a technologických spojů, které jsou rozhodující při provádění.
Obr. č. 2 – „Korektní“ spojování waterstopu
Na vloženém obrázku je provedení příčného spoje waterstopu, které se opět zcela nevyvedlo.
Tato charakteristika platí také pro vodotěsné betony, které jsou doplněné bentonitovými rohožemi.
Povlakové izolace (asfaltové, fóliové)
U těchto izolačních systémů, kromě provádění, které je nutné, aby bylo bezvadné, jsou dva základní problémy:
- Mechanické poškození v průběhu provádění a při provádění následných stavebních konstrukcí
- Vzájemné pohyby konstrukcí, uskřípnutí, přetržení izolačního povlaku – problematika vzájemného pohybu stavebních objektů, konstrukcí a jejich částí – tj. problematika statického řešení konstrukcí, resp. celého objektu
Pro eliminaci mechanického poškození se používají dva systém pro, které se vžil název pasivní, resp. aktivní kontrolní systémy, založené na principu hadiček, které vedou sanační hmotu přímo do určeného místa. Tj. eliminuje se nutnost vrtání, která je vždy velmi náročná a to jak cenově, tak technicky. Hadičkami přivedená sanační hmota pak má šanci utěsnit místo předpokládané poruchy přesněji než v případě, kdy se injektuje pomocí vrtání.
Izolační systémy založené na bentonitech, bentonitových rohožích
Tyto systémy samostatně, bez povlakových izolací nemohou dlouhodobě samostatně fungovat, dochází u nich k vyplavování bentonitů v místech, kde je proudící, stačí pohybující se voda a k sesedání, sesypávání bentonitů u horizontálních konstrukcí. Samozřejmě trpí i difúzí vodní páry, ale méně než vodotěsné betony.
V případě, že jsou bentonity sevřeny mezi konstrukce, které jsou stabilní a bentonity se mohou rozepřít, resp. nehrozí nebezpečí vyplavení, fungují spolehlivě. Stejně tak v případě krytí povlakovou vodotěsnou izolací, se osvědčily nám asfaltové natavitelné pásy, je možné očekávat, že bentonit nezmizí a bude fungovat tam, kde je potřeba.
Bohužel u všech vodotěsných izolací spodních staveb je riziko vzniku poruch a riziko nevědomosti, protože nevíme, kde došlo k poškození. Co je nutné primárně sanovat, opravit a co je důsledkem této primární poruchy. Tento informační hendikep by měl eliminovat elektronický kontrolní systém. Princip tohoto systému jsou čidla zabudovaná do spodní stavby, která indikují – sucho x mokro. Protože je známé poloha těchto čidel je možné jejich okolí sanovat v pořadí, kdy nahlásily chybu tedy mokro.
Kontrolní principy
Izolační povlak (asfaltový i fóliový) je doplněn waterstopy, které vymezují jednotlivé sektory, které jsou opatřeny injektážními trubičkami, kterými se pak injektuje nefunkční, nebo porušený izolační sektor.
Obr. č. 3 – Umístění waterstopů a injektážních hadiček
Obr. č. 4 – Injektážní hadička u do sektorové dvojíté hydroizolace
V tomto případě je injektován sektor, který je vytvořen sektorovými přepážkami a jednotlivé sektory jsou pak injektovány hadičkami zavedenými do jednotlivých sektorů.
Systémy s injektážními hadičkami a waterstopy umožňují pasivní řešení vady, nevodotěsnosti spodní stavby. Krokem dál jsou indikační elektronické systémy založené na principu indikace vody, resp. vlhkosti v oblasti hydroizolačního systému. Základní úvaha je, že dostaneme informaci o pronikající vlhkosti v kombinaci s lokalizací této situace.
Systémy s injektážními hadičkami a waterstopy umožňují pasivní řešení vady, nevodotěsnosti spodní stavby. Krokem dál jsou indikační elektronické systémy založené na principu indikace vody, resp. vlhkosti v oblasti hydroizolačního systému. Základní úvaha je, že dostaneme informaci o pronikající vlhkosti v kombinaci s lokalizací této situace.
Obr. č. 5 – Umístění plošného detekčního systému (12) nad hydroizolačním povlakem – z asfaltových pasů
Obr. č. 6 – Umístění kontrolního bodu, nebo liniového kontrolního systému
Elektronické systémy umožňují nový rozměr kontroly vodotěsnosti, umožňují také lokalizaci problému a přesnou cílenou sanaci. Protože jsou zabudované v konstrukci plní svojí funkci permanentně, tj. jsou schopné identifikovat i případné poruchy, které vzniknou s delším odstupem, v důsledku např. extrémních situací, povodní atd.
Vše se vyvíjí, vyskytují se nové možnosti při navrhování hydroizolačních systémů spodních staveb. Je vždy nutné sledovat současné poznatky a snažit se je využít při návrhu a realizaci. Spodní stavby a izolace spodních staveb proti vodě jsou velmi těžko opravitelné, proto považuji za velmi důležité navrhovat izolační systém s maximálním využitím všech možností, které jsou k dispozici a snažit se o nešetření. Protože jakákoliv ušetřená koruna pak stojí desítky korun na sanace a opravy.
Podklady
Tento text byl sestaven s pomocí podkladů společnosti A.W.A.L., s.r.o. včetně archivní fotografické dokumentace.
