Vliv zateplovacího systému na neprůzvučnost konstrukcí

Výše uvedené skutečnosti jsou poměrně dobře známé, ale pro celkový kontext je dobré jejich připomenutí. Navíc už ve výše uvedené normě je naznačen postup, jak správně postupovat, aby byla ochrana před hlukem legislativně v pořádku. Pokud se týká běžných situací tj. do venkovní ekvivalentní hladiny akustického tlaku 65 dB v denní době a 55 dB v noční době není problém běžným (libovolným) obvodovým pláštěm zajistit ochranu před hlukem a kromě absolutní neschopnosti projektu nebo provedení není co řešit. Samozřejmě, se zvyšující se hlučností venkovního prostředí se problémy vyskytují a je potřeba se návrhu obvodového pláště podrobněji věnovat. Problematiku obvodových plášťů z hlediska akustiky je možné se rozdělit na několik okruhů. 

První vyplynul již kontextu předchozího a to je správné usazení výplně otvorů (okenní konstrukce) do masivního obvodového pláště. Pokud se toto osazení hrubě podcení, pak je možné takto zkazit téměř cokoli. Tento problém je ale většinou znám a jak již bylo řečeno, začne být vážným při vyšších hladinách akustického tlaku ve venkovním prostředí. 

Další problematikou jsou lehké obvodové pláště a jejich neprůzvučnost jako taková a druhý okruh problémů je vyšší možnost bočních přenosových cest v neprůzvučnosti navazujících vnitřních konstrukcí, kterými jsou stěny a stropy. I tyto problémy jsou poměrně známé a existují mnohá firemní řešení jednotlivých výrobců LOP řešící tyto problémy, pokud se včas podchytí. 

Poslední problematika, která ale není tak úplně známa běžné projektantské veřejnosti a jejíž zkoumání je ještě před námi, je vliv skládání jednotlivých vrstev v konstrukci a vliv na neprůzvučnost. Takto vrstvenou konstrukcí je u obvodových plášťů jeden z nejčastějších případů a to je masivní obvodový plášť zateplen kontaktním zateplovacím systémem (ETICS). U těchto konstrukcí často dochází ke snížení neprůzvučnosti v oblasti zvukoizolačního pásma. Příčinu tohoto snížení je nejčastěji připisována koincidenci, ale na vině může být i rozdílná tuhost jednotlivých prvků nebo stojaté vlnění. V případě obvodového pláště toto zhoršení nebývá rozhodující, protože neprůzvučnost masivních obvodových plášťů je natolik výrazná, že ani pokles o několik decibelů na neprůhledných konstrukcích nemá na celkový výsledek vliv, protože rozhodující vliv bude mít kvalita použitého okna a jeho osazení. 

Výše zmiňovaný efekt se snížením může být ale významný v případech, kdy jsou nároky na neprůzvučnost výrazně vyšší. To je hlavně v případech stropních konstrukcí, které je nutné také někdy zateplit. Nejčastěji se jedná o stropní konstrukce oddělující byty od garáží. V tomto případě je nutné splnit vysoké požadavky na tepelnou ochranu a zároveň je nutné splnit i vysoké požadavky na neprůzvučnost. Zde je pak snížení neprůzvučnosti konstrukce vysoce limitující a z konstrukce, která sama o sobě bez zateplení bezproblémově vyhoví na vzduchovou neprůzvučnost, pak se zateplením požadavkům na neprůzvučnost již nevyhovují. Výše uvedené výsledky jsou z jedné konkrétní stavby, kde byl na spodní líc nosné konstrukce přidán lehký izolační výrobek na bázi pěnobetonu, kdy došlo ke zhoršení o 4 dB. Existují ale podobné výsledky dokumentované při měřeních s minerální vatou či polystyrenem.

V tomto případě je každá rada drahá, protože zhoršení takového rozsahu nelze dopředu vypočítat a jistě mohou mít pravdu i ti, co budou tvrdit, že s tímto mají jen ty dobré skutečnosti. Výsledné zhoršení je často dílem náhody, protože na uvedené stavbě bylo provedeno několik měření a na v podstatě shodných konstrukcích se zhoršení neprojevovalo všude stejně. Přesto máme čas od času s obdobnými skladbami opakovaně nedobré zkušenosti. Je tedy možné usuzovat, že se jedná z pohledu akustiky o rizikovější konstrukci a v případech, kde je potřeba mít zaručenou vysokou vzduchovou neprůzvučnost, tj. Rw´= 57 dB a vyšší tyto skladby nepoužívat.