Užitné ploché střechy a terasy z hlediska akustiky

V současné době se vlivem snahy o zatraktivnění dispozic nebo efektivnějšímu zhodnocení lokality stále častěji dostáváme do situace, kdy se chráněné prostory dostávají přes stropní konstrukci do kontaktu s veřejně využívanými prostorami typu pochozích střech, teras případně i pojížděných ploch. Tyto konstrukce nejsou z hlediska akustiky nijak mimořádné, přesto se může stát že při kombinaci opomenutí některých maličkostí z neznalosti problému v kombinaci s jinými faktory jako jsou snahy o snižování finanční náročnost staveb a nekvalitní prací nemusí být vždy výsledek tak dobrý jak byl očekáván.

Z hlediska akustiky je problém řešen na dvojí úrovni. Obecně jsou požadavky na ochranu před hlukem stanoveny v Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které bylo novelizováno Nařízením vlády č. 88/2004 Sb. V tomto dokumentu jsou stanoveny maximálně přípustné hladiny hluku v chráněných prostorách. Pro připomínku se jedná o předpis na úrovni zákonné, tudíž debaty o nezávaznosti požadavků jsou zcela bezpředmětné a jak známo neznalost zákona neomlouvá. Princip tvoření požadavků je podle následujícího klíče. Jsou stanoveny základní hladiny, ke kterým se přičítají jednotlivé korekce v závislosti na denní době, způsobu využití, lokalitě atd. No a zde se skrývá první možná komplikace, která na projektanta či investora čeká. Uvedené základní hladiny jsou stanoveny podle způsobu šíření hluku do chráněné místnosti. Pokud se hluk šíří z okolí jsou jako základní hladiny stanoveny hladiny ekvivalentní LAeq. Pokud se hluk šíří z vlastního objektu jsou jako základní hladiny stanoveny hladiny maximální LAmax. Princip a rozdíl daného požadavku je zcela jasný z následujících obrázků.

 

Obr. 1 Rozdíl mezi ekvivalentní a maximální hladinou hluku v daném čase

Rozdíl mezi těmito hladinami může být i dost veliký, zejména v noční době kdy hodnota, ze které je ekvivalentní hladina vypočítávána je pouze jednu hodinu.

Určení výsledných hodnot hladin hluku v chráněných prostorech není v mnohých případech z objektivních důvodů možný. Neexistují totiž vždy přesně definované zdroje hluku a proto výpočet očekávané hladiny v chráněné místnosti není reálný. Mezi takové zdroje hluku patří sám člověk a jeho aktivity, které má. Z tohoto důvody existuje druhý předpis, který stanovuje požadavky na konstrukce z hlediska akustiky. Tímto předpisem je ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky. V této normě jsou dány požadavky na neprůzvučnosti jednotlivých konstrukcí v závislosti na typu chráněného prostoru a typu provozu za konstrukcí. Na rozdíl od Nařízení vlády jsou normy skutečně pouze doporučené, přesto je velice dobré požadavky této normy dodržet, protože v ní uvedené hodnoty projektantovi i investorovi zaručí, že pro běžné užívání budou pak splněny požadavky na hladiny hluku dle Nařízení vlády. Jako ukázka je převzata část tabulky pro obytné prostory.

Z uvedené tabulky je jasně patrné jaké konstrukce se hodnotí z hlediska neprůzvučnosti. Nejsložitější hodnocení je právě u stropních konstrukcí, kde se hodnotí dva požadavky. Jedním je vzduchová neprůzvučnost, tj. schopnost nepřenášet hluk šířící se vzduchem přes oddělující konstrukci. Druhou je kročejová neprůzvučnost, tj. schopnost nepřenášet hluk šířící se konstrukcí vzniklý při úderu na ni. Na následujících obrázcích je vysvětlen rozdíl mezi vzduchovou neprůzvučností a kročejovým hlukem.

Obr. 2 – Schéma měření vzduchové neprůzvučnosti a kročejové neprůzvučnosti

No a zde je další možná komplikace. Čím jsou hodnoty R vyšší tím je hladina působená zdrojem v chráněné místnosti menší a schopnost konstrukce bránit pronikání hluku vyšší. Naopak čím je hodnota Ln nižší tím je hladina působená zdrojem v chráněné místnosti menší a tím schopnost konstrukce tlumit nárazy je vyšší. Ne vždy si každý tuto skutečnost uvědomí a zcela nesprávně považuje konstrukce s vyšším Lnw za kvalitnější. Kromě toho kročejový hluk se šíří v konstrukci všemi směry a jeho „likvidace“ je velice obtížná. Zejména v železobetonových konstrukcích, které jsou dnes pro svoje jiné vlastnosti velice oblíbené. Nemusí být působen jenom chůzí po podlaze nebo schodišti, ale mohou ho působit i špatně ukotvené konstrukce různých technických zařízení. Dalším zdrojem působící kročejový hluk může být tzv. strukturální hluk vnitřními rozvody TZB jako jsou vodovodní a kanalizační potrubí.

Další komplikací spojenou s požadavky na neprůzvučnost konstrukcí je skutečnost, že rozhodující jsou výsledky pro konstrukce na reálné stavbě, nikoli výsledky výpočtů nebo měření v laboratoři. Tento údaj je velice důležitý pro stavební společnosti, protože i špatné provedení může jinak správně navrženou konstrukci zcela znehodnotit.

V současné době je na našem trhu dostatek vysoce kvalitních přístrojů a vybavení pro měření neprůzvučnosti a hluku. Změřit a posoudit výsledek provedené konstrukce je tak při odpovídajícím technickém vybavení přístroji poměrně jednoduché elegantní a rychlé. Snad jen díky poměrně vysoké pořizovací ceně měřící techniky a jejímu ověřování vyšší, než by se dalo očekávat.

Obr. 3 Ukázka měřící techniky pro stavební akustiku – analyzátor a zdroj kročejového hluku

Proto aby se nemuselo s velkým napětím očekávat jak celá věc dopadne existují naštěstí i teorie pro výpočet neprůzvučnosti pro základní typy konstrukcí, které jsou počítačově zpracovány a je možné je tak při návrhu konstrukcí použít. Zde je ale nutno varovat nepoučené laiky, že pouze vlastnictví tohoto software ještě nemusí vést k úspěchu. Je potřeba znát alespoň částečně zásady jednotlivých výpočetních metod a z nich vyplývajících omezení. Zadat a vypočítat jde téměř cokoli, ale se skutečným stavem to nemusí mít mnoho společného. Také aplikace některých zaručených řešení nemusí být ve všech případech úspěšné.

Obr. 4 Ukázka vyhodnocení výpočtu (měření) vzduchové neprůzvučnosti a kročejového hluku
Na závěr je možné pouze zrekapitulovat základní zásady při návrhu střešních pochozích konstrukcí, teras a pojížděných ploch z hlediska akustiky:

• vzhledem k tomu, že se jedná o vlastní objekt, je velice pravděpodobné, že některé zdroje hluku bude nutné posuzovat na LAmax;
  
• je potřeba správně stanovit požadavky na jednotlivé typy konstrukcí dle ČSN 73 0532;
  
• na základě požadavků navrhnout odpovídající konstrukce;
  
• je potřeba eliminovat všechny možné zdroje kročejového hluku, na které se právě vztahují požadavky LAmax a při jejich špatném osazení do stavby již většinou další opatření nejsou příliš efektivní a jsou velice nákladná;
  
• je nutné vhodně volit trasy jednotlivých instalací mimo chráněné prostory;
  
• v komplikovaných případech je možné ještě během výstavby na základě měření provést úpravy v konstrukcích.

Článek byl prezentován v  rámci 6. ročníku konference IZOLACE, jehož internetovým partnerem je server www.izolace.cz.