Sokl – rizikový detail
SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY
Správnému řešení soklu budov – interakci obvodové stěny s terénem byla zatím věnována jeho důležitosti neodpovídající pozornost. V literatuře se setkáváme pouze s náznakem či ryze teoretickým řešení většinou v kapitolách – zakládání staveb, hydroizolace spodní stavby, svislých nosných konstrukcí,tepelných mostů,apod. Kladen je zde však důraz na podstatu konstrukcí a nikoli na podrobné řešení jejich částí. Téměř ve většině příkladů nejsou ani specifikovány požadavky na vlastnosti použitých materiálů např. hydroizolací či omítek.
Dá se říci, že v minulosti byl řešený detail konstrukčně jednodušší a též jeho chování bylo jednoznačnější ze všech hledisek. S vývojem nových a kvalitnějších materiálů a se zvyšováním požadavků hlavně na tepelně technické vlastnosti staveb a též s požadavkem na netradiční, architektonicky možná zajímavější, ale o to konstrukčně složitější řešení, vyvstává požadavek, se tomuto detailu vážněji a podrobněji věnovat.
Osvědčená byla, po staletí praktikovaná řešení zděných staveb s porézní omítkou odříznutou nad terénem. Dále staveb s viditelným soklem z kamene dobře zabraňujícímu vzlínající vodě narušovat omítku nad ním a též dobře odolávajícímu odstřikující vodě i mechanickému namáhání (Obr. 1). Robustnost konstrukcí je bezproblémová po stránce statické, tak i v té době tepelně izolační, plně vyhovující je i hledisko estetické.
Častá konstrukční problémovost detailu je dána laickým přístupem k provádění. Typickým příkladem mohou být výkvěty a opadávající omítka soklu, která též nedostatečně odolává mechanickému namáhání. Způsob kontaktního obkladu sice vyřeší problematiku mechanického namáhání, prvoplánově zakryje výkvěty, které se však následně vlivem opomenutého difuzního odporu konstrukcí objeví výše. Často tak dochází pouze k estetickému maskování důsledků a neodstraňují se či nenapravují příčiny problémů (Obr. 2).
Obr. 1, 2
Samostatnou kapitolou je situace vzniklá s nástupem technologií kontaktního zateplování fasád a s tím i následně spojenou potřebou tepelně izolovat přechod budovy k i pod terén.
Vyhledáváním a studiem detailu interakce obvodové stěny a terénu je potvrzeno, že komplexní řešení tohoto klíčového detailu je prakticky opomíjeno i v prováděcích předpisech a normách.
Po studiu a poznání situace v zemích s obdobnými klimatickými podmínkami ( Rakousko, Německo, Francie, Švýcarsko apod.) lze konstatovat, že v zahraničí je situace na první pohled jednodušší. Tento detail je řešen v menším množství variant. Fotografované detaily nejeví známky poruch a je to zajisté dáno, nejen kvalitou použitých materiálů, ale hlavně kvalitou provedení (Obr. 3, 4). Důležitou roli zde hraje i jistá preference bezúdržbovosti a nedá se říci, že by to bylo na úkor kvality estetické, které se často vše snažíme podřídit. Navíc je často kladen důraz na odvedení vod a vlhkosti od budovy různými způsoby drenáží a u nás klasická hydroizolační vana je zjednodušena na dokonalejší voděnepropustné úpravy stěn. Na rozdíl od u nás klasického řešení je výhodou, že v případě porušení hydroizolačního systému, je menší množství škod.
Obr. 3, 4
Použití extrudovaného polystyrenu, pro soklovou partii, na vnější straně s mechanicky odolnou povrchovou úpravou je téměř bezproblémové a současně stále více používané. V minulosti nebylo toto řešení používáno, hlavně z důvodu ceny extrudovaného polystyrenu a nedostatku kvalitních lepidel a stěrek.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY – v širších souvislostech
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY – Specifikace chyb
1. nesprávné spojení základového pásu a podkladní betonové mazaniny
2. nedostatečná šířka základu pro provedení přeplátování hydroizolací
3. chybějící štěrkový podsyp podkladní betonové mazaniny
4. ukončení hydroizolace pod terénem nebo v nedostatečné výšce „nad“
5. nesprávně provedené oplechování, možnost zatékání u okapničky
6. chybějící tepelná izolace soklu či perimetru
7. neprovedení zpětného spoje pro napojení hydroizolací
8. tepelný most základové konstrukce
9. nedostatečná úprava předsazené konstrukce
10. chybějící nosná konstrukce omítky na hydroizolaci – nerez. pletivo
11. vodorovné protažení hydroizolace mezi tepelné izolace ( obtížně proveditelné a zbytečné )
12. obtížně proveditelná tepelná izolace a nepříliš zlepšující tepelně technické vlastnosti
13. nespecifikovaná omítka soklu
14. nedostatečné protažení extrudovaného polystyrenu pod úroveň terénu
15. chybí plastová podložka pod zakládací lištou zateplovacího systému
16. stabilita stavby – kombinace sendvičového a jednovrstvého zdiva
17. velké přesazení zdiva
18. nesprávné pořadí vrstev z hlediska difuze – uzavření tepelného izolantu pod hydroizolaci
19. nedostatečné uložení zdiva na základové konstrukci
20. chybějící naznačení napojení extrudovaného a expandovaného polystyrenu
21. vodorovná hydroizolace obtížně proveditelná a narušující kompaktnost zdiva
22. nevhodné provedení okapového chodníčku, nebo zatmelení k fasádě
23. nesprávné ukončení omítky – bez okapového nosu
24. nedostatečný přesah tepelných izolací
ZÁSADY ŘEŠENÍ
Jsou výsledkem důkladného nastudování a analýzy excerpovaných řešení, chyb a rizik u nashromážděných detailů provedení.
– okapový nos u omítky
– maximální vyložení zdiva 20% jeho tloušťky
– vnitřní přesah základu min. 150 mm pro přeplátování hydroizolací
– vytažení svislé hydroizolace min. 300 mm nad terén
(v příznivých podmínkách lze akceptovat 150 mm)
(v příznivých podmínkách lze akceptovat 150 mm)
– voděodolná ( mrazuvzdorná, nenasákavá ) omítka ve styku s terénem
– šikmé zatření omítky pod terénem
– šikmé zakončení extrudovaného polystyrenu pod terénem
– vhodné umístění extrudovaného polystyrenu jako tepelné izolace do nezámrzné hloubky
– napojování hydroizolací pomocí zpětného spoje
– podkladová plastová podložka pod zakládací lištou zateplovacího systému
– vhodné umístění extrudovaného polystyrenu jako tepelné izolace do nezámrzné hloubky
– přebandážování styku rozdílných materiál
Správné způsoby detailu oplechování:
pro napojení na beton. stěně ( a) , s fasádní omítkou ( b)
PŘÍKLADY VHODNÉHO ŘEŠENÍ
Objekt nepodsklepený zateplený
Úprava soklové části:
- voděodolná omítka (nenasákavá, mrazuvzdorná )
- obklad
- kontaktní
- nekontaktní – odvětraný
- obklad keramický (nenasákavý, mrazuvzdorný ) kamenný, na bázi kovu či plastu
Obrázek pole teplot termovize
Obrázek izotermy minimální povrchové teploty
Objekt podsklepený zateplený
Úprava soklové části: voděodolná omítka (nenasákavá, mrazuvzdorná
Obrázek pole teplot termovize
Obrázek izotermy minimální povrchové teploty
ZÁVĚR
Interakci obvodové stěny a terénu lze považovat za jeden z nejdůležitějších, ale i nejvíce opomíjených a podrobně neřešených detailů stavby. Vytvořené zásady mají za úkol ukázat správný směr a přístup k navrhování a provádění tohoto klíčového detailu.
Výsledkem je variantní řešení nepodsklepených i podsklepených objektů, staveb nezateplených i staveb se zvýšenými tepelně technickými požadavky. Alternativní řešení ukazují výtvarné provedení pro interakci tzv. bezsoklovou, tj. s protažením fasády až k terénu např. v omítce, obkladu, režném, cihelném, či kamenném zdivu.
Stejně tak je podrobně prezentována i interakce s tzv. soklem, který je možno řešit jako lícovaný, podsazený či předsazený. Materiálově je jej možno provést jako režný – zděný z kamene, cihel, betonových bloků či přímo z pohledového betonu jako součást základu.
Stejně tak je podrobně prezentována i interakce s tzv. soklem, který je možno řešit jako lícovaný, podsazený či předsazený. Materiálově je jej možno provést jako režný – zděný z kamene, cihel, betonových bloků či přímo z pohledového betonu jako součást základu.
Následné upravení základové či jiné obvodové nosné konstrukce je možné bezporuchově provést různými způsoby omítnutí, obkladem keramickým, kamenným, na bázi kovu, plastu či jiných modifikovaných obkladových desek. Tento obklad s ohledem na tepelně technické požadavky, zvláště difusní odpor konstrukce lze provést jako větraný či nevětraný.
Z hlediska staveb zděných jednovrstvých se zvýšenými tepelně technickými požadavky je možné detail interakce bezproblémově řešit prakticky pouze s kontaktním tepelným izolantem v přechodové partii ve formě extrudovaného polystyrénu následně povrchově upraveného či přímo z desek s finální povrchovou úpravou.
Problematika navrhování a konstruování řešeného detailu je velice široká a má další aspekty, souvislosti a možnosti aplikace. Práce se zaměřila na zděné stavby, kde je nejvíce problémů s minimem publikovaných a realizovaných správných řešení. Návazně je nutné z pohledu komplexnosti zpracovat i stavby zděné sendvičové, dřevostavby, stavby železobetonové panelové apod. Pozornost by si též zasloužily: rekonstrukce poruchového detailu, řešení detailu při rekonstrukci staveb, řešení detailu u výplní otvorů – a to jak u novostaveb,tak i u rekonstrukcí.
Problematika navrhování a konstruování řešeného detailu je velice široká a má další aspekty, souvislosti a možnosti aplikace. Práce se zaměřila na zděné stavby, kde je nejvíce problémů s minimem publikovaných a realizovaných správných řešení. Návazně je nutné z pohledu komplexnosti zpracovat i stavby zděné sendvičové, dřevostavby, stavby železobetonové panelové apod. Pozornost by si též zasloužily: rekonstrukce poruchového detailu, řešení detailu při rekonstrukci staveb, řešení detailu u výplní otvorů – a to jak u novostaveb,tak i u rekonstrukcí.
LITERATURA
HLAVÍN, J. Zásady interakce obvodové stěny a terénu, doktorská disertační práce FA ČVUT Praha, prosinec 2005
