Školení a kontrola jako prevence soudních sporů

Příspěvek pana Michala Jandíka ze společnosti IzolProtan s.r.o. „Školení a kontrola jako prevence soudních sporů“ nám připomene již 21. ročník konference Izolace 2020 konané v únoru.

Ideálním výsledkem činnosti realizační firmy je spokojený zákazník. Tohoto cíle je nejsnáze dosaženo kombinací kvalitního materiálu a jeho stejně kvalitní pokládky. V dnešní době je právě kvalita provedené práce nejčastější příčinou reklamací, dohadování o slevách a případných soudních sporů. Jedinou cestou, jak toto riziko snížit a omezit, je kvalitní školení realizačních firem a jejich následná – a důsledná – kontrola. Úzká spolupráce s realizačními firmami, stavebními dozory a investory v průběhu celého procesu (od návrhu, přes realizaci až po následnou údržbu a servis) je nejlepší cestou, jak se vyhnout soudním sporům.

Soudní spor jako výsledek nedohody a nesouladu mezi investorem a dodavatelem je vždy prohrou pro obě strany. Z mnoha důvodů, ať již časových či finančních, však obvykle za delší konec tahá investor. I proto se realizační firmy a dodavatelské firmy vždy snaží soudnímu sporu předejít. Jistě se shodneme, že žádaným cílem, kterého chceme dosáhnout, od výrobce, přes distributora až po realizační firmu, je spokojený zákazník. K tomu je zapotřebí kvalitní materiál stejně jako jeho kvalitní pokládka a celkové provedení, aby měl výsledek odpovídající úroveň. Firma IzolProtan s.r.o. je výhradním distributorem norských hydroizolačních fólií Protan pro Českou republiku. Někteří z vás si doufám pamatují naši prezentaci v roce 2018, která se týkala systému zadržování vody na střechách BlueProof. Od samého začátku spolupráce, která se datuje již od roku 1998, kladl dodavatel velký důraz na systém prodeje, tedy na odborné vzdělávání a školení. Systém lze shrnout do jednoduchého anglického „no roofing school – no sales“, tedy česky „žádné proškolení, žádný materiál.“

Přestože zejména v dnešní době, kdy se PVC fólie některých značek prodávají podobně jako cement nebo prkna ve stavebninách, zastává výrobce striktně názor, že hydroizolační fólie Protan patří do rukou pouze odborníkům, tedy proškoleným realizačním firmám. Zejména v našem prostředím považuji za nutné zdůraznit, že realizační firma není určena k tomu, aby materiál dále distribuovala, což by vedlo ke ztrátě jejího osvědčení a možnosti nákupu našich materiálů. Považujeme to za jedinou možnost, aby výsledky práce s naší fólií vypadaly uspokojivě.
Jelikož naší ambicí je se do budoucna více přiblížit norskému vzoru, klade naše školení pro pokládání hydroizolačních fólií na účastníky určité požadavky. Mezi ně patří praktická zkušenost z práce na střeše, ideálně v trvání minimálně tří měsíců. V této době by se již měl pracovník, pokud má o práci zájem, dostat k tomu, aby si vyzkoušel rovné svary. Alternativou je absolvování školení pro jiný PVC systém či absolvování školení pro práci s termoplasty.
Obsah školení se dá rozdělit do dvou částí. První je teoretická, v níž by měl účastník získat dostatek informací o PVC fóliích obecně, o rozdílech v jednotlivých typech fólií a jejich použití, základní znalosti o problematice kotvení, teoretické informace pro správné sváření a o omezeních a pravidlech, která platí pro pohledové a jiné zvláštní aplikace.
V praktické části potom účastníci začínají od provedení jednoduchého rovného sváru, dále pokračují k opracování různých druhů prostupů, vyzkoušejí si tyto činnosti za pomocí tvarovek a rovněž i bez nich. Do praktické části patří sváření automatem a možnost osvojení si méně častých postupů, jako je vaření dekoračních profilů či napojování pásů pochozích fólií pomocí šňůry. Dbáme na to, aby maximální počet účastníků v jedné skupině byl osm osob. Díky tomu je dost času na to, aby každý z nich samostatně vyzkoušel alespoň dvakrát všechny uvedené činnosti.

Přes veškerou snahu je při počtu přibližně sedmdesáti firem a živnostníků, kteří jsou držiteli osvědčení, nemožné vždy garantovat odpovídající kvalitu zpracování. Všechny uvedené kroky, ať se již jedná o školení či následné kontroly, jsou vždy pouze snahou o prevenci.
Jsme si vědomi hned několik úzkých míst, kde narážíme na limity. Mezi ně patří například nízká manuální zručnost, kterou během školení nejsme schopni rozeznat. Ne každý pracovník je vhodný pro terasu, či bazén, i přesto však může být schopen provádět zemní izolace či střechy. Dalším problémem je velká fluktuace pracovníků, kdy často školíme pracovníky vyslané firmou, u které však již za dva měsíce nepracují, tedy práci fakticky vykonávají pracovníci, kteří školením neprošli.
Zejména v současné době, kdy je převis poptávky nad nabídkou, často dochází k tomu, že práci fakticky vykonává ta realizační firma, která má právě volné kapacity na základě smlouvy o subdodávce – tedy i zde ve skutečnosti zpracovávají fólii jiní pracovníci než ti, kteří prošli školením.
Dalším úskalím je skutečnost, že máme jen velmi malou možnost postihu pro nekvalitní firmy – pokud na základě místního šetření zjistíme hrubé porušení pravidel pro pokládku, lze odebrat osvědčení o proškolení a ukončit spolupráci. Ve stejnou chvíli je ale nutné si uvědomit, že na trhu je tolik alternativních dodavatelů, že to pro realizační firmu nepředstavuje potíž, aby dále pokračovala v činnosti s jiným materiálem. Častou reakcí firmy, která není ochotna si přiznat problém na své straně, je rovněž snaha o přenesení části svých povinností na dodavatele materiálu.
Co dodat závěrem? Nerad bych končil negativisticky a poraženecky. Ačkoliv se často zdá, že jde o Sisyfovskou práci, pevně věřím, že důsledná kontrolní činnost ze strany dodavatelů, spojená s odvahou nekvalitní práci pojmenovat a vyvodit z toho důsledky, včetně odvahy říct „ne, neprodáme vám“, je z hlediska dodavatelů jediná cesta, jak situaci zlepšovat a prostředí kultivovat. A ačkoliv jsem jinak zastáncem názoru, že stát má zasahovat do podnikání co možná nejméně, v tomto případě by větší regulace a nastavení jasných pravidel (například nemožnost se ucházet o státní zakázky, pokud nemám odpovídající počet kvalifikovaných zaměstnanců) mohla mít velmi zásadní vliv na zlepšení situace. Zároveň bych rád vyjádřil naději, že i snahy odborné veřejnosti o co nejpřesnější definování pravidel a standardů nejen pro materiály, ale i pro práci a pracovníky přispějí k tomu, abychom do budoucna mohli všichni prezentovat co největší množství podařených střech, teras, bazénů či spodních staveb.