Santorini a hydroakumulační střechy
Ploché střechy jsou univerzálním tématem, které nikdy nezestárne, přesto, že v této oblasti bylo učiněno mnohé, mnohokrát jsme již nabourali, mnohokrát jsme objevovali, slepé uličky. Přesto poučení z krizového vývoje (75 % reklamací u stavebních firem se dotýká právě izolací), jsme si zatím nevzali patřičné poučení, proto je neustále prostor pro představování nových věcí a nových zkušeností.
Ještě štěstí, že následující příklady plochých střech nejsou transferovány do našich podmínek jako velmi zajímavá a levná inovace. Absentuje u nich jak tepelná, tak i vodotěsná izolace, o parozábraně ani nemluvě. Tajně doufám, že v budocnosti v rámci EU nebude mistr střech z Řecka, který by toto předepsal jako standardní technické řešení pro členské státy EU.
Obr. č. 1 – Santorini – Fira v noci
Obr. č. 2 – Santorini – Fira ve dne
To, co jste na naší loňské konferenci neslyšeli, je například rozbor střešních plášťů na ostrově Santorini, které, bezesporu patří k velmi malebným příkladům stavebních konstrukcí, které není vhodné pro naše klimatické podmínky následovat.
Santorini, ostrov v Egejském moři, patří do souostroví Kyklady (Cyclades) a kromě mnohého dalšího se jedná o ostrov obklopující vulkanickou kalderu, která tvoří impozantní kulisu ke klasickému řeckému stavitelství, kde tento ostrov jej má velmi charakteristické.
Trocha statistických informací, ostrov má 90,96 km2, maximální délka je 18 km a šířka 12 km. Nejvýznamnější místa jsou Oia a hlavní město Fira, které jsou charakteristické nádherným umístěním nad kalderou tohoto ostrova a naprosto charakteristickou architekturou s velkou převahou bílé, která je doplněna modrou, vše je velmi malebné.
Obr. č. 3 – pohled na město Oia
Obr. č. 4 – Fira
Obr. č. 5 – Fira řez střechou
Obr. č. 6 – detail skladby střechy
Obr. č. 7 – detail skladby střechy (s označením jednotlivých vrstev)
Obr. č. 8 – Oia – celkový pohled na destruovaný dům
Obr. č. 9 – charakteristický řez střechou domu
Obr. č. 10 – detail skladby střechy (A, B, C – jsou označeny jednotlivé vrstvy, viz text)
Obr. č. 11 – detail skladby střechy
Přesto, že absolutní většina domů je ve velmi dobrém stavu, to také turisté očekávají, lze najít i objekty, které do bezvadného stavu mají daleko. Dva z nich jsou v tomto článku dokumentovány včetně jednotlivých vrstev.
Základní konstrukční vrstvy, ze kterých se tradiční střechy na Santorini skládají, jsou (označení korespondují s označením jednotlivých vrstev na obrázcích):
- – A – Povrchová vrstva, většinou pochozí, což je tenká vrstva slinuté malty – základním účelem této vrstvy je umožnit provoz na střeše v kombinaci s omezením pronikání vody do střešního souvrství
- – B – Vnitřní, výplňová, zásypová hmota – základním účelem této vrstvy je hydro a tepelně-akumulační vrstva, která je schopna teplo a vodu absorbovat a zpětně vydat/vypařit.
- – C – Nosná konstrukce (s omítkou jako povrchovou vrstvou), většinou klenba – základním účelem je statická funkce současně s vytvořením estetického vnitřního povrchu.
Dominantně používané materiály jsou samozřejmě místní a fungují výrazně jinak než na co jsme obvykle zvyklí z našich luhů a hájů.
Tyto střechy lze charakterizovat jako hydro-akumulační. Ve svém násypu jsou schopné absorbovat to množství vody (která neodteče), které je nutné vzhledem ke klimatickým podmínkám, které v těchto krajích panují. Tj. příliš srážek tam není, ale teplo ano. Tj. i z hlediska tepelné stability jsou tyto domy a konstrukce vhodné pro horké klimatické podmínky, kdy masivní konstrukce mají vhodné tepelně-akumulační vlastnosti a nepřispívají k přehřívání interiéru, jak je to obvyklé u lehkých stavebních konstrukcí, které postrádají řádné tepelně-akumulační vlastnosti.
Tedy žádné hydroizolace, žádné tepelné izolace ani další vrstvy, které jsou obvyklé u nás. Nicméně tyto konstrukce na Santorini dlouhodobě fungují a ještě navíc jsou velmi malebné.
Obr. č. 12 – Oia
Obr. č. 13 – Oia
Obr. č. 14 – Všude přítomné kostely – Fira
Obr. č. 15 – Všude přítomné kostely – Oia
Měl jsem to štěstí, že jsem zde strávil čas společně s panem profesorem Jozefem Oláhem a panem doktorem Peterem Malichem, což byla mimořádně příjemná společnost, za což bych moc rád veřejně poděkoval.
Pan profesor též bude mít úvodní příspěvek na naší konferenci v únoru příštího roku.
Ing. Marek Novotný, Ph.D., CGT