Sanace vlhkého pórobetonového zdiva při výstavbě RD, část II.

Hodnocení jednotlivých metod

Při hodnocení metod musíme vzít v úvahu několik faktorů – především cenovou relaci, časovou náročnost, náročnost  na materiál, stroje a lidské síly a další. Základními ukazateli pro investora se především stávají cena a čas.
V tomto ohledu stavbyvedoucí hledal co nejjednodušší řešení.
Jednotlivé metody lze hodnotit asi takto:

A) Přirozené vysychání konstrukce v kombinaci s odstraněním stěrek
Tato metoda bude nejlevnější z hlediska ekonomické náročnosti a požadavků na materiály, lidské síly a strojní vybavení, ovšem bude zde nejvyšší časová náročnost. Zdivo vysychá přirozenou cestou dlouhou dobu – u neomítnutého zdiva byla doba vysychání dle Gadierguese stanovena takto: u zdiva tl. 300 mm bude vysychání trvat přibližně 0,8 roku, u zdiva tl. 450 mm asi 1,6 roku. Pro pórobeton platí přibližně stejně dlouhé časové horizonty. U této metody je potřebné, aby došlo k odstranění omítkových vrstev a bylo odhaleno zdivo.

B) Sanační omítkové systémy
Lze je použít pouze v omezené míře, a je nutné je zkombinovat ještě s dalšími metodami, protože hlavním úkolem těchto omítek je nedopustit průnik vody na povrch zdiva – omítky propouští pouze vodní páru. Tato metoda se používá především u rekonstrukcí nebo stávajících objektů, kdy nelze z různých důvodů více zasahovat do stavebních
konstrukcí objektu. Ekonomická náročnost provedení sanačních omítek je dle mého názoru střední, časová náročnost
jen o málo větší než u klasických omítek. Strojní zařízení, nároky na materiály a potřeba lidských sil jsou náročnější než u klasických omítek, ale stále v přijatelné míře.

C) Nucené větrání budovy
Tuto metodu lze použít v kombinaci s metodami A a D. Opět zde dochází k přirozenému vysychání zdiva, ovšem je zde podpořeno větrání, a tudíž vysychání probíhá o něco rychleji než u metody A. Je však také nutné odstranit omítkové
vrstvy, jako u metody A. Časová náročnost je zde menší než u metody A, ale stále ještě nepřijatelně dlouhá. Výhoda této metody spočívá v nenáročnosti na ekonomické zdroje a na lidské síly, materiály a stroje.

D) Snižování obsahu vlhkosti ve stěně absorpčními a kondenzačními přístroji a vysušování povrchů stěn suchým teplým vzduchem
Tato metoda obsahuje v podstatě dvě části, které lze oddělit – přikládání absorpčních materiálů ke stěně a vysušování povrchů stěn suchým teplým vzduchem. Přikládání absorpčních materiálů je metoda efektivní, ovšem velice náročná ekonomicky, materiálově a na lidské, případně strojní síly – absorpční materiály se musí v určitých intervalech měnit.
Časově je ovšem tato metoda výhodnější než předešlé. Postup, který využívá vysušování povrchů stěn suchým teplým vzduchem, je ve své podstatě variací na přirozené vysušování zdiva – přirozené vysoušení je zde urychleno teplým vzduchem, který je vháněn do dané místnosti a urychluje tak proces vysychání.
Tato metoda je časově také efektivnější než předchozí, avšak je náročnější po ekonomické stránce – je nutné pořídit a provozovat teplovzdušné agregáty a je nutné uzavřít stavbu.

E) Mikrovlnné vysoušení zdiva
Energie elektromagnetických mikrovln pronikající stavební  konstrukcí se mění na termokinetickou energii tím, že působí na molekuly vody, které se rozkmitají a následně dochází k zahřátí vody obsažené v konstrukci, která se potom rychleji odpařuje. Na rozdíl od vysoušecích systémů (např. kondenzační vysoušeče, termomety), které působí jen povrchově, energie mikrovlnného vysoušení působí přes vysoušenou konstrukci přímo na zdroj vlhkosti – vodu. Tato metoda je účinná, ovšem ekonomicky náročná.
Náročnost na materiály, lidské síly a stroje je nízká. Naopak časová náročnost, která se odvíjí od druhu konstrukce, jejích rozměrů a vlhkostního stavu, je zde relativně nízká. Přesné údaje závisí na stavu konstrukce, jejím provedení a dalších faktorech – odhady se však pohybují v řádech dnů či týdnů – metoda je velmi efektivní z hlediska spotřeby času. Zařízení v činnosti je zachyceno na obr. 5.

F) Vzduchoizolační systémy
Jedná se o upravenou metodu A, kdy použitím stavebních úprav vzniká okolo postižené konstrukce vzduchová dutina, která je přirozeně nebo nuceně větraná. V dutině dochází k vysychání konstrukce, ale následně stavební práce po provedení dutiny mohou pokračovat, na rozdíl od metody A. Lze tedy konstatovat, že z hlediska postupu výstavby je
tato metoda daleko vhodnější než metoda A. Z hlediska kontroly vysušování je tato metoda horší.
Stejné hodnocení platí z hlediska rychlosti vysoušení zdiva. Ekonomicky je provedení vzduchoizolačních systémů středně náročné.

G) Magnetoosmóza
Tato metoda je diskutabilní, jak z hlediska časové náročnosti, tak z hlediska účinnosti – nebyla dosud
plně vědecky zdokumentována a ověřena. Lze ji však použít, proto je zde uvedena. Výsledek této metody však nelze doložit důkazem, o výsledcích se lze pouze domnívat.
Na provedení, materiál a lidské síly je nenáročná, jedná se pouze o instalaci zařízení na produkování elektromagnetických vln.
Po zvážení faktorů ovlivňujících výběr metody, stavu zdiva a všech okolností jsme stavbyvedoucímu doporučili tyto varianty postupu:
1) Přirozené vysychání konstrukce při odstraněných omítkových vrstvách, větrané prostory, holé zdivo
2) Mikrovlnné vysoušení zdiva – nejefektivnější metoda v dané situaci
3) Vysušování povrchů stěn suchým teplým vzduchem se současným odstraněním omítkových vrstev až na holé zdivo
Po domluvě s investorem se stavbyvedoucí rozhodl pro variantu 1. Toto rozhodnutí padlo přibližně ve třetím týdnu prosince roku 2007. Při kontrole, která byla provedena v polovině února letošního roku, bylo zjištěno, že stavbyvedoucí si metodu námi navrženou upravil – neodstranil celé omítkové stěrky, pouze jejich část v místech největšího poškození vnikající vodou a zbývající část nechal v původním
stavu (obr. 6). Tato okolnost  byla kritizována a mělo by dojít k nápravě. Při měření byla zjištěna vlhkost přibližně 25 % na omítnutém povrchu stěny a asi 20 % na povrchu odhaleném. Z důvodu skluzu termínu stavby stavbyvedoucí také zvážil a navrhl použití metody číslo 3 a uvažoval tedy o započetí vysušování zdiva pomocí  teplého vzduchu. Výsledky použití této metody nejsou dispozici – po týdnu jsme se dověděli, že investor požádal o změnu stavebního dozoru a my se o danou stavbu nemohli dále zajímat.

Závěr

Díky nekázni, nedodržení technologických postupů a lajdáctví při provádění střešního pláště došlo k velice vážné závadě na konstrukci stavby, kterou šlo jen s velkými obtížemi napravit. Tato sanace pak bude stát hodně úsilí, zdrojů a času a přitom k ní nemuselo dojít, pokud by všichni účastníci výstavby odpovědně konali své povinnosti, stavbyvedoucí řádně prováděl kontroly odvedené práce a probíhajících činností a kdyby na stavbě působil častěji stavební dozor.
Souhrou těchto pochybení pak došlo k situaci, již jsem tady rozebíral, a která byla u tohoto druhu stavební konstrukce a materiálu velmi nešťastná. Bylo možné jí předejít v případě správné organizace výstavby a dodržení všech pravidel, postupů a předpisů.

Ing. Michal Novotný
VUT Brno, Fakulta stavební,
Ústav Technologie, mechanizace a řízení