Rekonstrukce střechy Královského letohrádku královny Anny – Belvedér
Odbor památkové péče kanceláře prezidenta republiky po schválení projektové dokumentace s navrženou úpravou přeložení původní historické a novodobé měděné krytiny přistoupil v roce 2012 k rekonstrukci střechy Královského letohrádku královny Anny Belvedér v chráněném území areálu Pražského hradu.
Stáří původních historických měděných plechů použitých při oplechování střechy královského letohrádku nelze jednoznačně určit, snad pouze podle fyzického stavu a podle zpracování při výrobě. Jisté je, že na plechu byly signované značky či monogramy datované i z roku 1688 a výše. Dle dochovaných záznamů bylo při provádění oplechování střechy po roce 1562 použit měděný plech vyrobený v Bánské Bystrici. Při rozsáhlejší opravě roku 1688 byl použit plech vyrobený v Kutné Hoře. V následujících staletích byly prováděny částečné lokální opravy až do rozsáhlejší opravy roku 1989, rozšířené o škody vzniklé požárem. Do této doby byly prováděny opravy přeletovanými záplatami a v pozdějších letech za použití různých tmelů. V letech 2000 – 2004 proběhla rozsáhlá oprava celé střechy s poměrně velkou výměnou původní měděné krytiny. Požadavkem bylo zachovat maximální množství původního oplechování, obzvláště v segmentech s velkým sklonem střechy.
Obr. 1 Pohled na střechu před rekonstrukcí v roce 2012
Přes všechny tyto opravy docházelo postupně k zatékání do Královského letohrádku a proto byl na základě požadavku památkové péče Pražského hradu vypracován projekt pro opravu kompletního střešního pláště. Dle projektu měla být měděná krytina opatrně demontována, v pořadí jednotlivých pasů, s přesnou pozicí jednotlivých kusů zapisovaná do pasportizačních výkresů. Takto označená a popsaná krytina, následně upravená odstřiháním původních drážek, naformátovaná a připravena pro zpětné položení v popsaném pořadí, neboť základním požadavek bylo zachovat maximální množství původní krytiny.
Obr. 2 Skutečný stav krytiny před rekonstrukcí v roce 2012
Tuto původní představu o zachování a použití původní krytiny jsme se snažili zpochybnit a vyvolat diskuzi, jejímž smyslem bylo zcela nahradit původní měděnou krytinu za novou. Chtěli jsme jednoznačně vyloučit napojování původního byť historického plechu s novým, neboť jeho mechanické vlastnosti nemohly zajišťovat svůj, pro nás provádějící firmu základní požadavek a to voděodolnost střechy jako celku. Samozřejmě tato kacířská myšlenka při vyřčení nenacházela pochopení všech odpovědných, ale na základě vzorkových testů provedených přímo na místě bylo dokázáno, že původní historická krytina není schopná snést mechanické namáhání při drážkovém napojování. Tato skutečnost musela být potvrzena specializovanou firmou a odbornými zkouškami jak na stavbě, tak i v laboratoři. Závěrem bylo konstatováno, že původní měděnou krytinu vzhledem k nízkým hodnotám mechanických vlastností nelze doporučit k použití pro drážkovanou krytinu. V tomto okamžiku následoval výběr nového materiálu pro dodávku nahrazující historickou krytinu s představou o co nejvěrnější barevný odstín patinace dle originálu.
Obr. 3 Šablony nového plechu připravené k pokládce
Volba padla na patinovanou finskou měď Nordic green s požadavkem připravit a dodat vzorek, který by byl v barevném souladu s původní renesanční krytinou. Samozřejmě tento proces popisovaný na několika řádcích ve skutečnosti znamenal vývoj mnoha týdnů. Pro pokládku nového materiálu musel být postupně přepracován kladečský plán, který respektoval jednak dodané rozměry plechu, tak samozřejmě představy i požadavky projektanta a památkářů o zachování nebo minimalizování rozměrových rozdílů. V tomto období kdy původní myšlenky záměny materiálu dospěly do reálných podob a představy prováděcí firmy se začali shodovat s představami projektanta i památkářů, byla započata změna, která byla zárukou pro kvalitní dokončení díla, což dokazuje i fakt, že oprava z roku 2000 až 2004 měla životnost cca 10 let.
Obr. 4 Pohled na přechod staré a nové krytiny
Krátká životnost byla také daní za požadavek o zachování části historické mědi, kterou jsme se po všech těch jednáních a na základě popsaných skutečností dohodli nezopakovat. V tomto okamžiku začala fungovat jednoznačná shoda pracovních postupů při respektování technologických možností pro maximální zachování historických hodnot objektu. Pro úplnost dodávám, že celková plocha měděné krytiny činí 953 m2, pod celou touto plochou měděné krytiny je separační folie Tyvek Metal a v místech pod každou příponkou těsnící páska pro zajištění vodotěsnosti v případě vytvoření kondenzátu.
Obr. 5 Střecha v době rekonstrukce
Z rekonstrukce z roku 2000-2004 zůstalo v původním historickém renezančním materiálu 387 m2 a 566 m2 bylo nahrazeno mědí novou. Tato plocha tj. 566 m2 měděné krytiny byla demontovaná a upravovaná dle původního projektu k dalšímu použití. Jen pro představu po této úpravě a naohýbání nových spojovacích drážek bylo fyzicky pokryto 279 m2 tj. prostřih více jak 50% Tato plocha se skládala z 1624 kusů a v průměru to znamená, že jeden m2 pokryté plochy se skládal z 5,8 dílů. Z toho jasně vyplývá nejen velká manuální pracnost při samotné pokládce krytiny, ale i nutnost, podřídit rozměrům vystříhaného materiálu kladečský plán. Z nově dodaného materiálu bylo pokryto celkem 674 m2 i tato celá plocha musela respektovat daná pravidla kladečského plánu při pokládce. Demontovaná původní renezanční měď byla uložena na palety a odvezena do depozitáře správy Pražského hradu.
Obr. 6 Demontovaná historická krytina
Pro zachování a jako ukázka pro další generace byl demontovaný díl o rozměru cca 4 m2 se signovaným letopočtem 1688 uložen v půdním prostoru Královského letohrádku.
Obr. 7 Označený díl krytiny
Z hlediska pohledu řemeslného, obzvláště na první pohled, evokuje díky své jednotvárnosti k myšlence nízké náročnosti prováděného díla, pravda je však zcela opačná. Řemeslná náročnost troufám si tvrdit byla velmi náročná a zodpovědná, jenom dodávám, že během rekonstrukce střechy probíhala v objektu letohrádku od června do září výstava Ferdinand Dobrotivý se spoustou exponátů a obrazů, kdy cena jednoho obrazu mohla převyšovat cenu díla. A nad touto výstavou probíhal dennodenní pracovní proces, kdy jedinou záchranou v případě přeháňky byly rychle natažené plachty. Dnes již víme, že vývoj této akce od výběrového řízení po předání trval více jak rok, během této doby bylo na demontáži, zpracování a vlastí pokládce měděné krytiny odpracováno 5.425 hodin, během 27 kontrolních dnů.
Obr. 8 Dokončená střecha po rekonstrukci
Výsledkem tohoto snažení je krásný pocit že Belveder má nejenom krásnou, ale i plně funkční střechu a nás naplňuje hrdostí, že naše práce bude ukázkou řemesla pro další generace na tak významné kulturní památce jako je Královský letohrádek.
Obr. 9 Pohled na střechu po rekonstrukci v roce 2012