Rekonstrukce plochých střešních plášťů
Žádná konstrukce ve stavebnictví není věčná a v určitém časovém cyklu vyžaduje nejen pravidelnou údržbu, ale i systémové opravy a nakonec celkovou rekonstrukci. U plochých střešních plášťů tomu není jinak. Nejčastějším důvodem pro rekonstrukci je materiálová degradace jednotlivých vrstev střechy a vzniklé problémy se zatékáním apod. V současné době se často vyskytujícím důvodem pro rekonstrukci stávají i její nevyhovující tepelně technické vlastnosti, jelikož se mění nároky na užívání vnitřních prostor, způsob vytápění, větrání a požadavky na úspory energií. Méně obvyklým případem je rekonstrukce plochých střech z důvodu změny využití a účelu buď střechy samotné, nebo prostorů k ní přiléhajících.
Před započetím každé rekonstrukce je více než vhodné provést kvalitní průzkum předmětné konstrukce. Zjištění stavu střešního pláště je důležité nejen z hlediska rozměrů, ale i z pohledu řešení jednotlivých detailů a návazností na další konstrukce a z důvodu zjištění skutečného stavu střechy (nedostatečné nebo nevhodné spádování, vyžilé ochranné vrstvy, poškozené nebo zdegradované hydroizolace). Při návrhu sanace se rozumný projektant nemůže spokojit s pouhými informacemi o zatékání od uživatelů prostor pod střechou a v lepším případě s původní projektovou dokumentací. Na většině stavbách docházelo, dochází a bude docházet ke změnám oproti projektům a ty již nikam nejsou zaznamenávány. Pro zjištění skutečné skladby konstrukce je nutné provést na příslušných místech a v potřebném rozsahu sondy, kterými se ověří jak existence jednotlivých vrstev, tak jejich technický a vlhkostní stav. Při průzkumech je nutné postupovat případ od případu, nelze paušalizovat počet a umístění sond, zda střechu sledovat dlouhodobě nebo provádět podpůrná měření (povrchové teploty interiéru, termovize, apod).
V návaznosti na dobrý stavebně technický průzkum střešního pláště je nutné zpracovat projektovou dokumentaci pro jeho sanaci. Často se setkáváme s názory, že střechu dokáže zaizolovat každý kdo v ruce někdy držel hořák…, avšak to je opravdu milný pohled na složitou problematiku a ve většině případech vede k brzkému obnovení původních problémů. V horším případě k mnohanásobným škodám. Dobrá projektová dokumentace řeší střechu jako celek, který navazuje na okolní konstrukce, který má s celým domem specifické souvislosti a podrobně popisuje všechny potřebné detaily. Zároveň dokládá výchozí stav a jeho zhodnocení. Návrh nových vrstev střešního pláště je podpořen nejen dlouholetými zkušenostmi, ale i výpočty dokladujícími splnění např. tepelně technických požadavků, řešícími statické problémy, atd. Rekonstrukce musí být již od návrhu zpracována smysluplně, „se zdravým rozumem,“ za dodržení normových a technologických požadavků a v neposlední řadě musí být realizovatelná. Používané materiály by měly být kvalitní, dlouhodobě ověřené a měly by být dodávány se všemi systémovými produkty a doplňky.
Principem vlastní rekonstrukce ploché střechy je především obnovení jejích statických, hydroizolačních a tepelně technických vlastností. Přesný návrh musí vycházet ze skutečného stavu střechy. Není vhodné od počátku počítat s ponecháním původních mokrých nebo vlhkých vrstev jako jsou např. hnijící asfaltové pásy s papírovými vložkami nebo uvažovat s původními spády, když je patrné, že ze střechy voda neodtéká, atd. Důležitým pravidlem, které by se mělo respektovat, je snaha nevnášet do střešního pláště složité a dokonale neopracovatelné detaily, jako je kupříkladu umístění vpusti v rohu u strojovny ve vzdálenosti několika centimetrů od svislých stěn nebo kotvení různých stožárů a antén do střešního pláště, když je lze kotvit do stěn střešních nástaveb. Výčtem jednotlivých případů bychom asi pokračovali hodně dlouho, pojďme si raději něco říci k samotnému provádění.
Před zahájením sanace se hodí provést doměření střešního pláště, příp. rozměry ověřit a zkontrolovat. Zároveň je důležité řádně nastudovat projektovou dokumentaci, zhodnotit z hlediska provádění všechny navrhované možnosti a případné nejasnosti řešit dříve než dojde ke zbytečným dohadům mezi investorem, projektantem, zhotovitelem a uživatelem bytu, do kterého voda teče proudem, protože se na střeše pár „tvrdohlavců“ nemůže dohodnout. Velkým úskalím bývá náhlá změna celé koncepce sanace (změna materiálů, tloušťek, spádování, apod.). Pokud investor vybral zhotovitele na základě výběrového řízení dle zpracované projektové dokumentace a ten po podepsání kontraktu okamžitě protlačuje jiné materiálové nebo koncepční řešení a tvrdí, že dle projektu nic udělat nejde, pak je nejvyšší čas nastražit uši…
Bohužel je známou pravdou, že současná kvalita celého stavebnictví v našich zemí je žalostná. Proto je při realizaci velice důležité provádět důkladnou kontrolu prováděných prací a zabudovávaného materiálu. Z hlediska legislativy je nutné vyžadovat na zhotoviteli příslušné certifikáty, prohlášení o shodě, doklady o ekologické likvidaci odpadů, atd. Rovněž je nesmírně důležité řádně vést stavební deník. V neposlední řadě se v průběhu celé sanace vyplatí důkladně a často fotit, příp. některé práce natáčet a to zejména provedení zakrývaných vrstev. Tento materiál může být v budoucnu velice potřebný a užitečný.
Při provádění musí být dodržovány všechny technologické požadavky, nesmí docházet k poškozování již zhotovených vrstev navazujícími stavebními procesy a především nesmí docházet k přetěžování stavebních konstrukcí naváženým nebo skladovaným materiálem. Při demontážích a bouracích pracích je potřeba dodržovat limity z hlediska hluku a prašnosti.
Mezi investorem nebo jeho zástupcem a zhotovitelem by mělo platit pravidlo o kontrolách a předávání všech vrstev. Taktéž musí být prováděny všechny předepsané nebo vymíněné zkoušky a příslušné protokoly.
U rekonstrukcí se často při vlastní práci vyskytnou specifické problémy, které nebyly, a mnohdy ani nemohly být, řešeny v projektové dokumentaci a proto je důležité o nich informovat zpracovatele dokumentace a domluvit s ním další postup práce nebo potřebné úpravy.
Když je rekonstrukce hotova, neměl by majitel střechy usnout na vavřínech. Životnost střechy je do jisté míry závislá na způsobu užívání. Každý střešní plášť by měl být pravidelně kontrolován, měly by být čištěny odtokové prvky od nečistot, kontrolován stav všech zařízení na střeše umístěných a měla by být prováděna obnova materiálů nebo jejich součástí dle jejich skutečné životnosti – např. tmely mají životnost jeden až tři roky.
Při rekonstrukcích plochých střech se v žádném případě nevyplácí zbytečně šetřit na kvalitních materiálech a naopak je velice prospěšné se o celý proces rekonstrukce zajímat a sledovat jej. Vždyť střecha je pátou fasádou každého objektu a nelze jí jen tak vyměnit za novou…