Regenerace panelových budov, sanace plochých střešních plášťů

/autor: Ing. Robert Blecha, Ing. Ivan Misar/

1. část článku – příprava sanace


  


Ploché střešní pláště jsou historicky již od Babylónských dob jednou z používaných technologií zastřešení obytných a hospodářských prostor.


V našich zeměpisných šířkách ale předkové preferovali střechy šikmé. Až na výjimečné „vlaštovky“  byly v dřívějších dobách ploché střešní pláště používány (pomineme-li občasné balkónky) především pro zastřešení přesypaných, vegetací pokrytých střech staveb pevnostního charakteru. K rozvoji plochých střech u nás dochází s rozvojem moderní architektury na konci 19., ale především v průběhu 20. století.



Snad i proto je u nás stále zakořeněna určitá skepse k jejich funkčnosti. Samozřejmě svoji roli sehrála i dostupná materiálová základna a stupeň technologické kázně obvyklý v době realizace. Asi všichni známe oblíbenou nadsázku v tzv. dělení plochých střech na střechy, které tečou hned, a na ty, které tečou později. Dnes naštěstí nemá tato nadsázka, kromě pozvednutí nálady v posluchárnách a přednáškových sálech, příliš opodstatnění.


S dnešní úrovni technických znalostí o problému a s materiály, které máme v současnosti k dispozici, by teoreticky k onomu neblahému fenoménu plochých střech již docházet nemuselo, kdyby ovšem byly vždy zvoleny správné materiály, jejich skladby a způsob zabudování a kdybychom se samozřejmě stále nepotýkali s určitým dědictvím minulosti v oblasti technologické nekázně a s ne vždy žádoucí improvizací. I vzhledem k právě jmenovaným příčinám máme stále ještě mnoho práce se sanacemi starších plochých střešních plášťů.


Sanace plochých střešních plášťů není nijak jednoduché téma. Komplikace představují především  variabilita stávajících stavebních konstrukcí, okrajové podmínky, stejně jako variabilita možných technologií pro danou sanaci. Tento příspěvek tedy zdaleka nemůže být vyčerpávající, je to spíše určitý úvod do problematiky.


 


Příprava sanace


 


Co je v případě, že stojíme před volbou správné technologie sanace plochého střešního pláště, důležité si uvědomit, respektive vzít v úvahu? Je to především:




  • skladba stávajícího střešního pláště, včetně jeho stavu,


  • typ objektu,


  • fyzikální namáhání vnitřního prostředí pod zmíněným střešním pláštěm – především tepelně-vlhkostní,


  • vnější namáhání – především vztlakem větru, působením slunečního záření nebo chemickým zatížením,


  • a samozřejmě záměr a finanční možnosti investora.

 


Důležité je, zda chceme pouze sanovat vodotěsnou funkci povlakové krytiny, nebo střešní plášť zároveň zateplit. Ve druhém případě je samozřejmě pro volbu tloušťky a typu tepelné izolace rozhodující míra tepelné náročnosti budovy nebo konstrukce, resp. tepelné ztráty prostupem konstrukcí, kterých chceme či musíme dosáhnout. Podstatná jsou i konstrukční omezení, např. výšky prahů stávajících výstupních dveří na střechu, výšky atik a míra konstrukčních zásahů, které jsme schopni realizovat.


Pokud tedy máme již rozmyšlený svůj investiční záměr, musí jako druhý krok následovat průzkum dané konstrukce a zmíněných okrajových podmínek. Účelem průzkumu je stanovit skutečný technický stav střešního pláště. Poměrně často se zjistí skutečnost, že předmětný střešní plášť je realizován jinak, než je uvedeno v projektové nebo obecně stavební dokumentaci, pokud se vůbec dochovala. Zjišťuje se:




  • rozsah poruch střešního pláště a jejich následků,


  • okrajové podmínky – tepelně-vlhkostní namáhání interiérů pod střešním pláštěm,


  • kategorizace podle vnějších klimatických podmínek,


  • stav souvrství pod vlastní krytinou, tj. únosnost či soudržnost případných betonových potěrů a mazanin pro případné kotvení,


  • míra degradace jednotlivých vrstev,


  • rozlupčivost, výskyt vrás,


  • vlhkost jednotlivých relevantních vrstev skladby střešního pláště.

 


Na základě provedeného průzkumu lze potom potvrdit nebo naopak modifikovat původní investiční záměr (například zateplení tzv. dvouplášťových odvětrávaných konstrukcí je zapotřebí velmi dobře promyslet a odborně posoudit) a poté přistoupit ke stanovení vlastní technologie opravy, sanace či rekonstrukce. V této fázi doporučujeme zpracování projektu či základního koncepčního řešení, které stanoví základní princip rekonstrukce, ale především vyhodnotí a zpracuje konstrukční detaily. Tyto dvě skutečnosti se bohatě odvděčí především při poptávkovém řízení, ale i při výkonu technického dozoru investora, který má podklad pro kontrolu provedení ve shodě s nabídkou a projektovou dokumentací.


Při výběrovém řízení doporučujeme přizvat odbornou pomoc, která vyloučí technicky nevhodné varianty, vyloučit varianty nevhodné administrativně nebo finančně je (neoblíbeným) úkolem investora. Z praxe se ukazuje jako nezbytné vždy zajistit výkon technického dozoru investora při provádění.


 


 


Ve 2. části článku, kterou uveřejníme příště, Vám přiblížíme typ konstrukce a možnosti sanace


 


 


Ing. Robert Blecha


Ing. Ivan Misar


foto archiv A.W.A.L., s. r. o.


 


Ing. Robert Blecha (*1975), Ing. Ivan Misar (*1966)


jsou absolventy SvF ČVUT, působící v projekční a expertní kanceláři  A.W.A.L., s.r.o., která se specializuje na stavební fyziku a stavební izolace.