Provozní střechy v průběhu dějin – pevnost Salses-le-Château v jižní Francii
Obr. č. 1 – Salses-le-Château na mapě
Jedním z rozsáhlých příkladů použití plochých střech s provozními vrstvami je vojenská, pevnostní architektura, v průběhu dějin (ze šikmých střech se blbě střílí, zejména z děl). Zejména s příchodem dělostřelectva se výrazně rozšiřují plochy, kam je možné různé typy artilérie rozmístit. Nejsou to jen plochy kryté střechami, ale zejména volné plochy na střechách bastionů, věží atd. Jedním za zajímavých příkladů tohoto typu střech je prevobanovská pevnost Salses-le-Château v jižní Francii nedaleko Perpignanu, na břehu Středozemního moře.Tato pevnost byla postavena na strategické cestě ze Španělska do Francie v době, kdy tato část Francie byla součástí Katalánie a Francie ji získala dohodou, která se nazývá Pyrenejský mír. Pyrenejským mírem (7. listopadu 1659) byla uzavřena válka mezi Francií a Španělskem probíhající v letech 1635-1659, která byla původně součástí širšího konfliktu, třicetileté války. Francie zasahovala do španělské politiky přispěním pomoci povstání v Katalánsku. Po katalánském povstání Francie ovládala Katalánsko a toto dohodou připojila trvale ke svému území Perpignanu a Roussillonu. Dějiny se nám nějak opakují. Francisco Ramiro López postavil tuto pevnost v letech 1497-1504, jedná se o prototyp pevnostního stavitelství, která je spojnicí mezi středověkými hrady a po nich následujícími pevnostmi. Jako u první stavby tohoto typu je zde velmi dbáno na použití dělostřelectva, které se v této době stává prakticky velmi významným prvkem v pevnostním stavitelství. Technická kvalita a častá nadřazenost byla vyzkoušena obléháním roku 1503, které bylo neúspěšné a francouzské armádě se ještě tuto část Španělska nepodařilo obsadit. Francisco Ramiro López se podílel na válkách, které v této době byly vedeny na Pyrenejském poloostrově, zejména se jednalo o definitivní osvobození od Maurů, tedy o dokončení procesu rekonkvisty (reconquista – znovudobytí). Tedy měl velmi bohaté zkušenosti z dobývání a bránění pevností a měst. Proto byl schopen tyto zkušenosti aplikovat právě na této pevnosti. U Salses-le-Château je možné najít i další velké inženýrské jméno a to – Sébastien Le Prestre markýz de Vauban (15. května 1633-30. března 1707), který tuto pevnost upravoval pro potřeby Francie za doby Ludvíka XIV. Současně ve svých vlastních stavbách navazoval na tento typ objektu a dal základ modernímu pevnostnímu stavitelství v Evropě následujících století.
Obr. č. 2 – Pohled na Salses-le-Château z dronu
Obr. č. 3 – Pohled na Salses-le-Château z dronu
Obr. č. 4 – Pohled na Salses-le-Château z dronu – detail dělostřeleckých postavení
Obr. č. 5 – Silueta této pevnosti je velmi nízká, takže je zde panoramatický pohled
Obr. č. 6 – Silueta této pevnosti je velmi nízká, takže je zde panoramatický pohled
Obr. č. 7 – Pohled na vstupní část včetně mostu a barbakánu, již však v moderní formě
Obr. č. 8 – Vstupní brána
Obr. č. 9 – Nádvoří s pohledem na centrální obranou věž – donjon
Obr. č. 10 – Vnitřní nádvoří je obehnáno ochozem s cihelnou dlažbou
Obr. č. 11 – Odvodnění ochozu
Obr. č. 12 – Odvodnění ochozu
Obr. č. 13 – Cihelná dlažba a lemující odvodňovací žlábek
Obr. č. 14 – Cihelná dlažba a lemující odvodňovací žlábek
Obr. č. 15 – Jedno z nádvoří, opět s cihelnou dlažbou
Při pohledu z dronu je velmi nápadné zapuštění této pevnosti (která je časovou současnicí našeho Švihova), do země s velmi hlubokými příkopy, které mohly být napuštěny vodou. Současně je patrné množství provozních střech určených jako bojové pozice, zejména pak pro dělostřelectvo, které je koncentrováno na bastionech. Tyto bastiony jsou ještě kruhového nebo podkovovitého půdorysu, polygonální přijdou na řadu později v následujícím vývoji pevnostního stavitelství.Přestože se tento objekt nachází v oblasti, která nemá tak tvrdé klimatické podmínky, jako jsou u nás, přesto, že zde obvykle nemrzne, dali si stavitelé výraznou práci s tím, aby vše rychle a co nejlépe odvodnili. Všechny plochy, které slouží jako pochozí terasy, mají výrazné spády až kolem 10 % a jsou bohatě odvodněné zejména chrliči. I když tato pevnost byla postavena na pramenech, je zde velmi zajímavé vodní hospodářství, které zadržuje dešťovou vodu a následně ji využívá, zejména jako vodu užitkovou.
Fotografie: autor
