Při kontrole střešního pláště mějte oči všude!
Při kontrole střešních plášťů (včetně dokončených) je potřeba koukat i do skrytých koutů, kde se pak člověk občas nestačí divit. Takováto skrytá opomenutí jsou důkazem „nekvality“ provádění, která souvisejí s organizací práce při realizaci izolačního systému střešního pláště.
Výše uvedený konstrukční detail se nazývá „ukončení izolace na svislé konstrukci“ a má svá pravidla provedení, aby dlouhodobě fungoval. To, co je na obr. 1, porušuje vše, co může být porušeno. Je zde izolace „plandající“ z vodorovné plochy na svislou, ovšem ukrytá pod vzduchotechnickou nástavbou. Jedná se o absolutní příklad chybějící koordinace provádění jednotlivých částí stavebních konstrukcí. Není možné, aby následné stavební práce – tj. montáž vzduchotechniky, zabránily dokončení provádění vodotěsných izolací střešního pláště.
To, co je zachyceno na obr. 1, je vysoce pravděpodobně nedokončený konstrukční detail. Než jej stačil izolatér dodělat, byla osazena vrchní část vzduchotechniky, která dokonale zabránila jeho dokončení.
To znamená, že tento detail měl být dokončen před montáží vzduchotechniky, a to např. podle detailů na obr. 2 a 3 (převzato z technické dokumentace firmy Fatra, a.s., kde jsou předmětné detaily správně technicky vyřešené).
Na schématech správných detailů si můžeme dokumentovat, jaké množství chyb je na situaci zachycené na obr. 1. Jde o chyby velmi jasné a i při „komplikacích při provádění“ by měly být respektovány.
V první řadě absentuje zesílení, resp. kotvení konstrukčního detailu z paty prostupujícího tělesa, kde by správně měl být úhelník z poplastovaného plechu. Úhelník by jednak kotvil fóliovou hydroizolaci v koutě a současně by zesiloval hydroizolační povlak.
Obr. č. 4 – U paty konstrukce chybí úhelník z poplastovaného plechu, ke kterému by byla izolační fólie přivařenaKaždá fóliová hydroizolace musí být po svém obvodu, a to i po obvodu konstrukčních detailů, ukončena na klempířské konstrukci z poplastovaného plechu. Tím je zajištěna její plošná stabilita tak, aby se nemohla od konstrukce nebo detailu utrhnout/oddělit. Samozřejmě, v této oblasti je pak hydroizolační povlak zesílen, a to nejen vlastním plechem, ale i přesahem hydroizolací.
Každá fóliová hydroizolace musí být při vytažení na svislou konstrukci k této konstrukci fixována, aby neměla tendenci sjíždět. Mechanické kotvení může být nahrazeno sevřením nerezovou páskou, která zajistí přítlak izolace k podkladu, aby nehrozilo riziko sjíždění izolace.
Zesílení hydroizolačního povlaku se týká nejen liniových směrů, tj. koutů a hran, ale též styku tří rovin. Do tohoto styku tří rovin je vždy nutné implementovat prefabrikovanou tvarovku, která zajistí, že styk tří rovin je překryt izolační fólií. Samozřejmě existují i další systémy překládání fólií, ale ty jsou vždy riskantnější než aplikace zesilující tvarovky.
Na obr. 1 je detail, který můžeme považovat za nedodělaný. Bez demontáže vzduchotechniky se ale k němu již nikdo nedostane. Můžeme ho také považovat za liknavost všech zúčastněných, protože základním řešením, a to v prvním kroku, je osazení úhelníků z poplastovaného plechu a jejich fixování.
Uvedený detail je dokladem současné problematické kvality provádění izolací, která je poznamenána nejen významnými potížemi s kvalifikací izolatérských firem, ale též celkově systémem práce, kdy významně chybí koordinace.
Doc. Ing. Marek Novotný, Ph.D., znalec, FA ČVUT
Martin Skála, A.W.A.L., s.r.o.
Zdroje: autor, A.W.A.L., s.r.o., pan Martin Skála, technické podklady Fatra, a.s.