Poznámky k současné legislativní realitě, zejména k požadavkům v tepelně technické normě
Czech legislation reality in thermal performance of building is done by new building regulations and by transposition of Directive 2002/91/EC on the Energy Performance of Buildings to the Czech low. In March 2007 will enter into force new review of CSN 73 0540-2 Thermal protection of buildings – Part 2: Requirements. This paper presented some notice about it.
Současná legislativní realita
Požadavky v tepelně technické normě ČSN 73 0540-2 jsou:
a) Technickou konkretizací základních požadavků na stavby podle §§ 15, 22, 28 a navazujících v prováděcí vyhlášce stavebního zákona č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, zejména požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov, popř. výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na jejich vnitřním povrchu. Platí pro všechny druhy staveb při jejich povolování nebo ohlašování, při stavebních úpravách a udržovacích pracích i při změně užívání staveb. Dokladování požadovaných vlastností se nově řídí vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, k novému stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb. (přehled požadavků a jejich vyjádření je shrnut v příloze B v ČSN 73 0540-2).
b) Porovnávacími ukazateli, které musí být doloženy při plnění energetické náročnosti budovy podle § 6a v úplném znění novely zákona č. 406/2006 Sb., k zákonu o hospodaření energií. Prostup tepla obálkou budovy je zároveň jedním ze základních vstupů do vlastního hodnocení komplexní energetické náročnosti budovy podle zmíněného § 6a zákona č. 406/2006 Sb. a projednávané prováděcí vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti energetické náročnosti budov. Splnění uvedených požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy („průkaz“, jenž se liší od energetického průkazu podle starší vyhlášky č. 291/2001 Sb.), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu podle stavebního zákona.
Tím je dán legislativní rámec pro závazné uplatňování požadavků ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky.
Revize ČSN 73 0540-2 z roku 2007
Koncem roku 2006 byla dokončena a odevzdána revize předmětné technické normy, kterou nyní ČNI připravuje do tisku. Předpoklad vydání je březen až duben 2007.
V rámci této revize je sloučeno znění ČSN 73 0540-2:2002 se změnou Z1:2005. Forma revize byla zvolena proto, že kromě prostého zapracování změny Z1:2005 do textu normy z roku 2002 byly provedeny další úpravy. Upravenou formulaci požadavků ovlivnil zejména nový stav v českých zákonných předpisech zajišťujících základní požadavek na úsporu energie a tepelnou ochranu budov.
Výše požadavků, až na drobná zpřesnění, se v této revizi ČSN 73 0540-2:2006 proti platnému znění normy nemění.
Novinky se týkají úprav zohledňujících změny souvisejících předpisů a měnících formu vyjádření některých požadavků. Je to zejména:
a) Odstranění rizik možných záměn požadavků tepelně technické normy, které zahrnují „jen“ řešení stavebních konstrukcí a z nich vytvořené stavební části budovy (v normě psáno jen „budovy“) s komplexním řešením energetické náročnosti budovy podle novely právních předpisů, které v nebývalé šíři zahrnuje řešení technických soustav budovy (TZB) – topné soustavy, chladicí soustavy, větracích a případně klimatizačních zařízení, soustav na přípravu teplé vody, umělého osvětlení (v návaznosti na denní osvětlení) apod. Jedná se o návaznost na Směrnici evropského parlamentu a rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (často označovaný zkratkou EPBD, podrobněji viz zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o energetické náročnosti budov. Normové požadavky a hodnocení podle ČSN 73 0540-2 jsou tedy subsystémem nového hodnocení a nového průkazu energetické náročnosti budovy (v rámci jeho protokolu).
b) Požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu θsi se celý nově přeformuloval pro použití teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi, zkrácené také jen „teplotního faktoru“. Do obecného užívání v oboru se tato veličina zavedla převzetím evropské normy ČSN EN ISO 10211-1 již v říjnu 1997, podrobnosti jejího použití ke stanovení vnitřní povrchové teploty pro vyloučení povrchové vlhkosti jsou české technické veřejnosti známé z ČSN EN ISO 13788 od října 2002. Do souboru ČSN 73 0540 byl její výpočet přímo zaveden v revizi ČSN 73 0540-4:2005. Důvodem provedené náhrady používané nejnižší vnitřní povrchové teploty θsi teplotním faktorem vnitřního povrchu fRsi je možnost přímého vyjádření požadavku pomocí neměnné vlastností konstrukce, která nezávisí na teplotních okrajových podmínkách. A tuto podmínku fRsi splňuje (na rozdíl od θsi). Podobně jako součinitel prostupu tepla U je teplotní faktor fRsi vlastností konstrukce a přestupů tepla na obou stranách této konstrukce – což je zřejmé ze základních vztahů
(1)
Požadavek se vyjadřuje součtem kritické hodnoty a bezpečnostní přirážky teplotního faktoru vnitřního povrchu. Využívá se přitom nově odvozených vztahů [1] pro přímé určení kritického teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr ve tvaru
(2)
který lze pro výplně otvorů a pro relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 % zjednodušit do vztahu
(3)
pro ostatní konstrukce při relativní vlhkosti vnitřního vzduchu φi = 50 % obdobně platí
(4)
Bezpečnostní přirážka teplotního faktoru, ΔfRsi je převedena z původní bezpečnostní teplotní přirážky Δθsi tak, že každému 0,5 °C odpovídá ΔfRsi = 0,015.
Upřesňují se meze členění vytápění na nepřerušované, tlumené a přerušované podle zásad regulace topných systémů. Za tlumené se považuje vytápění s poklesem výsledné teploty 2 °C ≤ Δθv ≤ 5 °C, při nižším poklesu se vytápění považuje za nepřerušované, při vyšším za přerušované.
Nastavení výše požadavku se přitom proti platnému znění ČSN 73 0540-2:2002+Z1:2005 nemění.
c) Požadavky na součinitel prostupu tepla v tabulce 3 se upravují v návaznosti na požadavky v ČSN EN 1264-4 Podlahové vytápění – Soustavy a komponenty – Část 4: Montáž. Požadavky na konstrukce přilehlé k zemině se člení podle toho, zda se jedná o prostor vytápěný nebo částečně vytápěný. V poznámce 2 k tabulce 3 se v souladu s ČSN EN ISO 13370 doplňuje možnost prokázat dostatečnou tepelnou izolaci okrajových částí podlah přilehlých k zemině bilancí tepelných toků.
d) Možnost hodnocení celkových stavebně energetických vlastností budovy dosažením doporučených hodnot součinitele prostupu tepla u všech konstrukcí obálky budovy se vypouští. Důvodem je to, že po zavedení komplexního hodnocení energetické náročnosti budov podle EPBD se stejně celkové bilancování prostupu tepla obálkou všech hodnocených budov vyžaduje, takže jisté zjednodušení hodnocením jen jednotlivých konstrukcí zanikne. Kapitola 9 v normě se tedy již nenazývá „energetická náročnost budov“ (2002), ani „stavebně energetické vlastnosti budov“ (2005), ale po vypuštění hodnocení pomocí jednotlivých konstrukcí se může nazývat zcela adresně „prostup tepla obálkou budovy“ a jeho obsahem zůstává hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem.
e) Doporučené hodnoty Uem,rc se jednoduše stanovují jako ¾ požadovaných hodnot Uem,rq, odchylka v doporučení je přitom minimální. Důvodem je snazší práce s kriteriem při hledání podrobnějších mezí klasifikačních tříd jak při dílčím hodnocení prostupu tepla obálkou budovy, tak při výpočtovém stanovení celkového požadavku na referenční budovu podle EPBD.
f) Připuštěné snížení požadovaných a doporučených hodnot pro nebytové budovy s více než 50 % „prosklením“ obvodového pláště se upřesňuje tak, že požadavek přechází plynule od hodnoty platné pro prosklení 50 % k hodnotě platné pro 100 % „prosklení“.
g) Termín „faktor tvaru budovy A/V“, dříve též „geometrická charakteristika budovy A/V“, se nově nazývá „objemový faktor tvaru budovy A/V“. Důvodem je odlišení od plošného „faktoru tvaru A/Ac“, který je užíván v nových evropských normách pro podporu EPBD (např. prEN 15217) a je vztažen na celkovou podlahovou plochu budovy Ac.
h) Do hodnocení prostupu tepla obálkou budovy se doplní nastavení úrovně Uem,s pro stávající stavební fond ve smyslu prEN 15217 (pro podporu EPBD). Nastavení této úrovně umožní přímé využití kriteria pro stavební řešení podle ČSN 73 0540-2 jako dílčího vstupu při hodnocení budovy v rámci průkazu energetické náročnosti budovy (podle EPBD). Umožní to také vytvoření dílčí stupnice klasifikačních tříd pro hodnocení prostupu tepla obálkou budovy stejným způsobem, jako je hodnocena komplexní energetická náročnost podle EPBD. S tím je spojena i možnost vyjádřit kvalitu stavebního řešení budovy pomocí dílčího energetického štítku obálky budovy. Příklonem k evropskému nastavení stupnice klasifikačních tříd se opouští nyní platný „stupeň tepelné náročnosti budovy STN“ a předtím platný „stupeň energetické náročnosti budovy SEN“ a nově se používají „klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy“.
i) V informativní příloze A se v pokynech pro navrhování kromě drobných formulačních zpřesnění doplňuje samostatný článek pro lehké obvodové pláště budov.
j) V informativní příloze B se v přehledu podle ČSN 73 0540-2 prokazovaných vlastností písemným dokumentem mění „nejnižší vnitřní povrchová teplota θsi“ podle bodu b) na „teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi“. Doplňuje se nezmíněné dokladování lineárního a bodového činitele prostupu tepla. Dále se mění „stavebně energetické vlastnosti budov“ podle bodu d) na „prostup tepla obálkou budovy“. Místo „stupně tepelné náročnosti“ se podle bodu h) odkazují „klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy“. Posledním článkem se upřesňuje, které požadavky se zejména prokazují v případech, kdy ČSN 73 0540-2 platí jen přiměřeně možnostem.
k) Informativní příloha C se týká místo „energetického štítku budovy“ nově „energetického štítku obálky budovy“. Zcela nově jsou zpracovány „klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy“, meze pro stupnici klasifikačních tříd se přitom stanovují metodikou podle v prEN 15217. Klasifikace je také součástí upraveného protokolu tohoto dílčího štítku a je dílčím podkladem pro hodnocení referenční budovy. Příklad energetického štítku obálky budovy je uveden v příloze.
Závěr
Nové znění ČSN 73 0540-2:2007 [3] vytváří předpoklady pro bezproblémové uplatnění tepelně technického hodnocení v rámci komplexnějšího hodnocení energetické náročnosti budov. Umožňuje „odladění“ stavebního řešení jako základu pro nízkoenenrgetické a pasivní řešení budov.
Literatura
[1] J. Šála: Teplotní faktor vnitřního povrchu pro ČSN 73 0540-2, CZB ČR & IC ČKAIT, Praha, čas. Tepelná ochrana budov č. 4/2006
[2] ČSN 73 0540-2:2002+Z1:2005 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, ČNI, Praha (platné znění)
[3] ČSN 73 0540-2:2007 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, ČNI, Praha (v tisku)