Pojízdný střešní plášť, parkoviště na střeše Objektu ABC – Aviatická, Rekonstrukce s akcentem na odvodnění a provozní vrstvy, díl III.

 

Obr. č. 24 – schéma technického řešení nového žlabu

Obr. č. 25 – schéma technického řešení mělké části žlábku

Obr. č. 26 – konstrukční řešení průběžného odvodňovacího žlábku

 

Obr. č. 27 – řešení vpustí (v podstatě trojstupňové odvodnění)

Obr. č. 28 – opracování izolace ve složitě tvarovaném zářezu pro odvodňovací liniový žlab

Na tomto detailu je patrné striktní zesilování koutů a rohů nařezanými tvarovkami, které jsou připravovány na stavbě přímo na míru dotyčného detailu. Tedy nejsou strojově připraveny tak, jako u fólií, proto je lze přizpůsobit všem tvarovým změnám, jako např. u tohoto detailu. Současně je nutné připomenout, že hydroizolace je provedena s pravými úhly. Je jasné, že s technologiemi, které vyžadují náběhové klíny, by nebylo možno tento tvar oizolovat.

Obr. č. 29 – příprava na osazení žlabů, které jsou osazeny do izolovaného zářezu
Nejvýznamnější změnou v oblasti žlabů bylo, že žlaby byly sazeny do izolovaného osazení, tj. i pod odvodňovacími žlaby je vodotěsná izolace samostatně odvodněná do vpustí, která je také na obr. č. 29 patrná.

Obr. č. 30 – osazený žlab

Obr. č. 31 – definitivně osazený žlab do izolačního pláště

Obr. č. 32 – dvoustupňové odvodňování u liniových odvodňovačů

Na obr. č. 21 a 22 je osazený odvodňovací žlab, který je připraven na betonáž pojezdové desky parkoviště.

Protože se ukázalo, že původní odvodnění žlaby bylo rizikové z hlediska koroze žlabů. Byl tento detail upraven tak, že izolace pod žlaby je odvodněna. Současně je odvoděna i vlastní hydroizolace. Jsou patrné boční otvory do žlabu a současně je odvodněn povrch do tohoto žlabu.
Na předcházejících fotografiích je dokumentovaná určitá část rekonstrukce pojížděného střešního pláště, která byla řešena zejména s akcentem na odvodnění – složité technické řešení v oblasti žlabů a z hlediska pojízdných vrstev tak, aby deska kryla pojížděnou plochu a neměla negativní tendence zámkové dlažby, která se při provozu rozhází.
Ochrana hydroizolačních vrstev provozních střešních plášťů klempířskými prvky
V rámci rekonstrukce střešního parkoviště, se mi podařilo zaznamenat stav stavebních konstrukcí po 20 letech expozice v provozu. Zjištění jsou zajímavá, a to zejména vzhledem k použitým izolačním materiálům – asfaltové modifikované pasy a dalším prvkům izolačního systému, kde byly použity klempířské prvky na přímou ochranu hydroizolačních materiálů na svislých partiích konstrukce. Tyto prvky byly zataženy i do provozních vrstev – tedy zámkové dlažby.

Obr. č. 33 – původní řešení je vpravo, vlevo je z části již vybourané souvrství

Obr. č. 34 – detailní pohled na zkorodovanou část mechanické ochrany hydroizolačního souvrství

Obr. č. 35 – svislá část hydroizolace (krytá provizorní páskou) po odstranění mechanického kotvení a mechanické ochrany hydroizolace

Obr. č. 36 – koroze ochranných klempířských prvků

Při odstraňování mechanického kotvení hydroizolačního povlaku došlo k poškození povrchové úpravy svislých konstrukcí objektu, tedy keramické dlažby.
Klempířské prvky, které byly provedeny z klasického pozinkovaného plechu, byly po dobu dvou desetiletí vystaveny mechanickému namáhání od provozních vrstev, kterému velmi dobře vyhověly, kde nevyhověly, bylo chemické namáhání. Zde došlo místy až k absolutní korozi, kdy pozinkované plechy se změnily v naprosto nesoudržnou zkorodovanou hmotu. Nicméně i v této kondici hydroizolace v těchto partiích nebyla mechanicky ani chemicky poškozena. Jenom z hlediska mechanického namáhání tato ochrana neměla valného významu.
Zatahování klempířských prvků z materiálů, které nejsou zvlášť korozně ošetřeny, pod úroveň provozních vrstev nemá žádný valný význam, protože je koroze zničí a jejich výměna je prakticky nemožná. Samozřejmě klempířské prvky s dostatečnou antikorozní odolností svůj účel mohou spolehlivě plnit funkci mechanické ochrany. Lépe však je tomuto zatahování se vyhnout.
Nejmasivnější koroze byla v místech s největším provozem, tam byla největší dotace sněhu, resp. sněhu kontaminovaného posypovými materiály, které samozřejmě kvalitě a životnosti klempířských prvků také nepřidají.

Obr. č. 37 – původní technické řešení vytažení na svislé konstrukce

Obr. č. 38 – svislá klempířská ochrana hydroizolačního povlaku – je patrná úroveň vrchní plochy provozní vrstvy parkoviště

Obr. č. 39 – mechanická ochrana hydroizolace z klempířského prvku
Mechanická ochrana hydroizolačního povlaku z korozí nedostatečně odolných materiálů není vhodná a nemá dostatečnou životnost.