Podkrovní bydlení z hlediska akustiky

Bylo již popsáno mnoho článků o způsobu provádění podkrovních bytů a mohlo by se zdát, že nás už nic nepřekvapí. Podkrovní bydlení je prováděno jako rekonstrukce šikmé střechy s využitím podkroví nebo jako nástavba nad posledním podlažím ploché střechy či jako zcela nová výstavba.
Pokud realizujeme podkrovní bydlení jako rekonstrukci stávajícího stavu, pak jsme limitováni konstrukčním systémem krovu a situováním domu v prostředí. Zde se obvykle přizpůsobujeme již daným možnostem. Jinak je tomu u novostavby – nástavby. Zde si můžeme zvolit konstrukci a tvar střechy. Obvykle střešní konstrukce tvoří obvodový zateplený plášť s krytinou. Podhled a vnitřní příčky jsou většinou ze sádrokartonu a denní osvětlení je přivedeno střešními okny.
Jak se v takových bytových prostorách bydlí? Pokládají si tuto otázku investoři či projektanti? Já jsem se na téma „akustika“ ptal různých majitelů bytů. Pokusím se vám jejich informace sdělit.
Nově vytvořené byty mají zajímavou dispozici se skoseným stropem a střešními okny, často i atypickou dispozici, která je líbivá. Pokud jsou střešní okna správně vysoko, tak poskytují i zajímavý výhled. Toto se už tak často nevidí a okna pak slouží jen pro denní světlo a větrání.
Nejčastější je však kritizován hluk od sousedů, ventilátorů a z venkovního prostoru. V letním období se k tomu přidává prohřívání místností.
Pokud nejsou stěny sousedních bytů z hmotných cihelných konstrukcí, pak se velmi často provádějí ze sádrokartonu s akustickou a požární izolací z minerálních izolací. Ne každá sdílená stěna sousedních bytů, bytu vedle chodby či výtahové šachty (strojovny), vykazuje normovou neprůzvučnost 52 dB. Nemluvě o bezpečnosti proti vloupání a tzv. dunivému efektu při poklepání na stěnu. Hluk sousedů obtěžuje a znepříjemňuje trvale život. O kvalitě rozhodují detaily.
Podlahy
Nové podlahy je třeba řešit jako akustické plovoucí podlahy s roznášecí vrstvou z betonu, anhydritu nebo velkoformátovými deskami ze sádrovláken, OSB, Cetris apod. I tyto podlahy mají svá pravidla. Plovoucí podlaha nesmí být nikde ve styku s okolními stěnami a nosnou stropní konstrukcí. Oddělení se provádí dilatačními páskami o min. tl. 10?mm. Jakékoliv nedodržení těchto principů způsobí přenos hluku do konstrukcí. Položení lamino podlahy na mirelonovou vložku akustiku nezlepší. Trámové stropy vykazují špatnou neprůzvučnost oproti těžkým (betonovým) stropům.
Chodby s keramickou dlažbou, která je sama o sobě hlučná, budou přenos hluku do sousedních místností velmi dobře přenášet. I zde je třeba podlahu řešit jako plovoucí a dlažbu dilatačně napojit na sokl.
Stropy podkroví
Stropy jsou tvořeny nejčastěji sádrokartonovým podhledem, který je součástí střechy a je zavěšen na krokvích. Tepelně izolační vrstva je uložena mezi krokve a pod krokve. V místě styku sousedních bytů se jedná o velmi citlivý detail. Nesmí docházet k přenosu hluku ze sousedních místností přes sádrokartonový podhled.
Instalační rozvody
Aby mohl být byt provozován, musí být přivedeny rozvody vody, kanalizace a někdy i topení. Každé takové propojení ze spodního nebo sousedního bytu je velmi problematické. Rozvody se velmi dobře šíří hluk a zamezit jeho šíření stavební konstrukcí bez znalosti akustiky je obtížné. Situování koupelen s obytnými místnostmi předurčuje akustickou závadu.
Řešení instalačních rozvodů je velmi důležitým detailem. Jakékoliv pevné propojení s okolními konstrukcemi bude přenášet hluk. Přenosu se zamezí pružným oddilatováním.
Vstupní dveře do bytu
Z chodby se do bytu vstupuje vstupními dveřmi. Dveře musí splňovat požární odolnost, ale i třídu zvukové neprůzvučnosti. Norma požaduje stavební neprůzvučnost vstupních dveří včetně zárubní min. 32 dB.
Hluk z venkovního prostoru
Nyní by se už mohlo zdát, že je byt odhlučněn proti hluku od sousedů. To je pravda, ale další hluk, který obtěžuje, je hluk z venkovního prostoru – tzv. dopravní hluk. Ne vždy platí, že čím budeme bydlet výše, tím bude bydlení klidnější. Dopravní hluk z ulice se šíří všemi směry a odráží se od okolí. Dopadá na střešní konstrukci a proniká jí dovnitř. Tento hluk nelze ovlivnit, ale pokud je předem známa jeho intenzita, tak je možno již v projektu navrhnout takové řešení, které bude splňovat normu a umožní příjemné bydlení.
Pro tyto účely slouží hluková mapa (viz. obr. 6), která se zpracovává z měření prováděného ve vzdálenosti 2?m od fasády. Obvodová fasáda včetně oken se navrhuje dle ČSN 73 0532 pro denní a noční dobu. Nejvýše přípustná hladina akustického tlaku pro prostory s pobytem osob dle NV 146/2006 Sb. je:
6 až 22 hodin – LAmax ? 40 dB
22 až 6 hodin – LAmax ? 30 dB
Střešní konstrukce
Střešní konstrukce jsou obvykle z lehkých materiálů, které nejsou zcela ideální pro akustiku. Velmi záleží na provedení skladby celé střešní konstrukce. Problematické jsou prostupy střechou jako jsou odvětrávací elementy, prostupy od plynových topidel a střešní okna.
Střešní okna mají vykazovat stejné parametry jako okna ve fasádě. Parametrem pro akustiku oken je třída zvukové těsnosti oken (ČSN 14351-1, tř. 0 – 6). Od roku 2009 musí všichni výrobci oken uvádět třídu zvukové těsnosti oken, pokud chtějí mít označení CE. I sebelepší okno, pokud nebude dobře osazeno a utěsněno, tak bude nejslabším místem v pronikání hluku z venku.
Hodnoty vzduchové neprůzvučnosti šikmé střechy, uvedené v obr. X a Y, byly změřeny na zkušebních střechách se skladbou od interiéru:
? sádrokarton 15?mm
? izolace Airrock ND 40?mm
? parozábrana
? izolace Airrock ND 160?mm
? difúzní hydroizolace
? větraná vzduchová mezera
? krytina na latích
Vliv na akustiku má krytina, tepelná izolace o hmotnosti nad 40 kg/m3, podhled, počet střešních oken a kvalita provedených detailů.
Závěr
Pokud se střešní nástavba či podkrovní byt nachází v hlučném prostředí a venkovní hluk nelze omezit, pak jakákoliv lehká střešní konstrukce bude špatná a bydlení nepříjemné. Již při návrhu stavby je třeba zohlednit tyto vlivy a umět stavbu dobře navrhnout tak, aby sloužila k dobrému a příjemnému bydlení. Přední výrobci sádrokartonů, akustických izolací a cihelných materiálů uvádějí doporučené detaily a poskytují bezplatný technický servis.

Ing. arch. Luděk Kovář
autorizovaný architekt

Vyobrazení:
1) Instalační jádro.
2) Schéma plovoucí podlahy.
3) Napojení stropního podhledu a dělící stěny.
4) Napojení stěny a plovoucí podlahy
5) Schéma odrazu venkovního hluku.
6) Hluková mapa.