Patologické signály syntetických fólií – provádění (mechanické kotvení)

Hydroizolační materiál musí být řádně připevněn k podkladu. U syntetických fólií je to pomocí mechanického kotvení, které zajišťuje, že jak plocha, tak konstrukční detaily zůstanou na místě a nebudou odneseny větrem.

Mechanické kotvení je velmi důležitým prvkem prakticky u všech stavebních konstrukcí. Když jednotlivé konstrukce nejsou správně a dostatečně skotveny/spojeny dohromady může nastat destrukce v důsledku silového působení větru. Toto silové působení, zejména jeho dynamická část, je schopna urvat vše, co není dostatečně přikotveno a od určité síly větru proti jeho účinkům není obrany.
Mechanické kotvení ve střešních pláštích, tak jak je vnímáme, je spojeno s kotevním plánem a rozmístěním kotev v ploše střechy. Nicméně mechanického kotvení je ve střeše daleko více. Jedná se o mechanické kotvení všech fóliových plechů, které musí být stabilně připevněny k podkladu tak, aby vytvořily pevný a stabilní podklad pro fólie.

Obr. č. 1 – Nefunkční část hydroizolační fólie – nedostatečné mechanické kotvení
Všechny konstrukční prvky, vpusti, různé typy prostupů, záchytný systém, musí být také stabilně přikotveny k podkladu.
Všechny tyto prvky musí být dostatečně stabilní z hlediska statického zatížení, ale také odolné proti korozi. Tj. pro mechanické kotvení jsou jedním z významných kritérií cykly Kestrnicha, které by se měly pohybovat kolem čísla 15 – což je pro současnou dobu obvyklé. Stejné parametry by měly splňovat i další kovové prvky, které se zabudovávají do střešního pláště. Zejména pak poplastované plechy a jejich mechanické kotvení, resp. kovové části konstrukčních prvků např. vpustí.
V případě, že dojde k předčasné korozi těchto prvků, je ohrožena stabilita celého systému.

U mechanického kotvení funguje efekt dalšího párání/trhání. Tj. v případě, že se část utrhne, dochází k efektu párání, kdy střecha/hydroizolace kolabuje. Vždy je tedy nutné hledat místo, které je nejslabší, tam vzniká základní místo vzniku poruch
Mechanické kotvení v ploše:
Zde je možné vysledovat několik základní vad:
– Nedostatečná kvalita mechanického kotvení (nedostatečná pevnost, resp. nedostatečná odolnost proti korozi (a to včetně záměny za fasádní kotvy)

– Nepřesné umístění mechanického kotvení

Obr. č. 2 – pohled na  střechu, která odletěla

Obr. č. 3 – detail mechanického kotvení s nedostatečnou pevností v plastové části kompenzátoru

Obr. č. 4 – detail mechanického kotvení s nedostatečnou pevností v plastové části kompenzátoru

Obr. č. 5 – krásně zkorodované mechanické kotvení, které jistě nemá požadované cykly Kesternicha

Obr. č. 6 – trochu zkorodované mechanické kotvení (z archivu SFS)

Obr. č. 7 – „krásně umístěné a krásně provedené“ mechanické kotvení

U mechanického kotvení hydroizolačních materiálů je nutné respektovat pravidla hry. Jedna, co se týče množství a rozmístění kotev, kde je vždy nutné zpracovávat kotevní plán. Od boku (bez výpočtu) dimenzovat mechanické kotvení není zrovna optimální.
Mechanické kotvení musí mít odpovídající mechanické vlastnosti a současně odpovídající korozní odolnost.
Mechanické kotvení musí být řádně umístěné, a to jak v ploše (kotevní plán), tak i vzhledem k přesahu.
V případě, že nejsou dodržena předcházející pravidla, hydroizolační materiál uletí. Buď hned, nebo až to zkoroduje.

Obr. č. 8 – přetažené mechanické kotvení

Velmi důležité je umístění mechanického kotvení do přesahu syntetické fólie a jak hluboko se utáhne. Viz předcházející obrázek. Vždy je nutné zajistit, aby hydroizolace byla ve správné poloze, protože jinak nesplňuje požadované technické parametry.

Obr. č. 9 – utržená izolace od patního úhelníku v koutu

Obr. č. 10 – vytržená izolace z patního plechu, nebo vytržené vše včetně patního plechu

Obr. č. 11 – vliv utržených hydroizolací od patního úhelníku na kruhový prostup – odvětrávací hlavici

Obr. č. 12 – vytržené mechanické kotvení patního úhelníku

Obr. č. 13 – špatné mechanické kotvení u patního úhelníku

Obr. č. 14 – mechanicky kotvená přítlačná lišta u ukončení hydroizolace na svislé konstrukci

Výše uvedený detail je příklad toho, jak to nemá být provedené, jedna z oblasti mechanického kotvení, ale také z hlediska provedení celého detailu. Vzdálenost naznačená modrou dvojšipkou by měla být min. 150 mm, což asi není.
Současně je na tomto detailu ještě asi dvacet dalších chyb, ale ty patří do jiné kapitoly.
Mechanické kotvení obecně je nesmírně důležitým prvkem stavebních konstrukcí, protože zajišťuje jejich spolupůsobení a zajišťuje, že to všechno řádně drží dohromady a přežije všechno namáhání, které je možné očekávat, zejména silné větry.
Neplatí to jen pro vlastní plochu, ale i pro všechny další mechanicky kotvené konstrukce. Zejména všechny lemující konstrukce je potřeba mít velmi kvalitně připevněny k podkladu. Komplikuje se to dilatačními parametry, protože i tento prvek namáhání je nutné respektovat.

V tomto textu jsou použity podklady pánů Josefa Krupky a Josefa Frodla a jejich firem. Děkuji.