Namáhání dřeva vodou v podlahách dřevostaveb

Zajištění nezbytné trvanlivost stavby je významnou charakteristikou, která ovlivňuje rozhodování stavebníků a investorů při volbě materiál, ze kterých má být dům postaven. Již úvod definice základních požadavků na stavby uvedený v příloze 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 uvádí, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby. 

V základní EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny požadavky na stavby:
Konstrukce musí být navržena a provedena tak, aby během předpokládané životnosti s příslušným stupněm spolehlivosti a hospodárnosti 

Z hlediska trvanlivosti musí být konstrukce navržena tak, aby degradační procesy během její návrhové životnosti, za předpokladu náležité údržby a s ohledem na okolní prostředí, nenarušily její provozuschopnost více, než je přípustné. 

Pro běžné stavby jako jsou rodinné a bytové domy je proto odpovídající návrhová životnost 50 roků a na tuto by měly být konstrukce navrženy.
Podle zkušeností to však v některých případech není reálné. 

V posledních letech se setkáváme s relativně rozsáhlým poškozením dřevěných nosných konstrukcí dřevostaveb často již v jejich záruční době, tedy obvykle ve stáří domu 1 až 2 roky. Přístup zhotovitelů je velmi rozdílný, závisí však zejména na tom, jak je zhotovitel chráněn pojistkami proti takovým škodám. Náklady na opravu jsou v některých případech vyšší, než byla cena výstavby domu.

Za dobu, kdy se setkáváme s problémy dřevostaveb, jsme se častěji setkali s těmito rizikovějšími konstrukcemi: 

Chemickou ochranu dřeva po dobu návrhové trvanlivosti u konstrukcích, které nejsou přístupné pro opakovanou chemickou impregnaci je možno vyloučit z důvodu omezené doby účinnosti současných prostředků na ochranu dřeva, která je obvykle do asi do 12 roků. 

Z toho tohoto důvodu je nutno důsledně dbát na zajištění podmínek konstrukční a fyzikální ochrany dřeva. Základem je, že dřevo se nesmí vyskytovat v takových podmínkách, aby jeho vlhkost nebyla vyšší než 18% hmot., tedy se nesmí vyskytovat delší dobu ani v prostředí s relativní vlhkostí dřeva nad asi 85% při 20°C. V případě, že je dřevo již napadené zejména dřevokaznými houbami, tyto podmínky již neplatí a postačuje i nižší vlhkost dřeva pro jejich rozvoj. Dřevo musí být v konstrukci vždy umístěno tak, aby v případě zatečení vody bylo umožněno vyschnutí dřeva, tedy aby nebylo dotováno vodou či vlhkostí ze souvisejících konstrukcí. 

Jednou z úprav, která spolehlivě ruší opatření konstrukční ochrany dřeva podlaze je dotěsňování obvodového pláště z vnitřní strany asfaltovými pásy k obvodovým stěnám a základovým prahům tak, že se v prostoru podlahy vytvoří jakási záchytná vana na případně uniklou vodu.

Dřevostavby nejsou obecně rizikové, měly by je však navrhovat osoby, které mají v tomto oboru zkušenosti a stejně tak by měly realizaci zajišťovat osoby, které mají dostatečné zkušenosti a znají jejich rizika. Trvanlivost dřevostaveb závisí zejména na detailech. Velmi rizikový postup je provádění dřevostaveb svépomocí, tedy, kdy různí dodavatelé provádějí postupně dřevostavbu zejména v případě, kdy nejsou po celou dobu výstavby koordinováni a vedeni erudovanou osobou.