Mingun
K největší pagodě světa se váže pověst o tom, že nenasystný místní vládce (Bodawpaya 1745-1819, byl jedním z nejvýznamnějších vládců v barmské historii) chtěl postavit něco, co nemá ve světě obdoby, a proto stavěl pagodu, která měla mít cca 150 m na výšku, ale protože na této stavbě dřel lidi z kůže, tak vznikla pověst, že až tu pagodu dostaví, tak zemře. Reagoval normálně, pagodu nedostavěl, a je z ní torzo, tak, jak je patrné na fotografiích. Pracovně jsme to nazvali největší hromada cihel na světě.
Kromě toho je na pagodě také znát ničivá síla zemětřesení, která se v této krajině relativně často opakuje a je velmi ničivá. Ještě v nedávné minulosti bylo možné na pagodu vylézt, což je nyní již nemožné a je nutné se spokojit procházkou kolem pagody. Pagoda je postavená na několika terasách, jejichž pochozí vrstva je z cihel, stupně schodišť jsou z odolnějšího pískovce. Odvodňovací systém je z chrličů, které mají tvar asi krokodýla (?). Jen drobné součásti jsou z pískovce – chrliče, stupně schodišť. Je patrné, že tato oblast je bohatá na cihly, ale chudá na šutry.
Bohužel na pagodě nejsou patrné žádné zajišťovací práce, takže destrukce může dále pokračovat, což je škoda, protože vlastní těleso je velmi impozantní a takové množství cihel na jednom místě snad nikde jinde na světě neexistuje.
Při srovnání s našimi klimatickými podmínkami je patrné, že absence mínusových teplot, deště, sněhu a ledu je pro stavebnictví velmi pozitivní, jen je nutné zvládnout ostatní klimatická a jiná nebezpečí. Zemětřesení se v této oblasti podepsalo na stavebnictví velice, protože většina objektů, mimo sakrální stavby, byla a je zde ze dřeva, které má vzhledem k zemětřesení velmi vysokou odolnost.
Přestože se bezpochyby jedná o významnou památku, nezaznamenal jsem žádné výzkumné nebo zajišťovací práce, které by zajistili minimalizaci škod při dalším zemětřesení, kterému se tato oblast jistojistě nevyhne. Zatím zde máme exemplární a studijní příklad, jak se chová cihelná stavba bez ztužení při zatížení seismicitou.
