„Kurvítka“ v izolacích
Jsou v izolacích zabudovaná „kurvítka“?
Na to je jednoznačná odpověď, jsou, a je to velmi záludné. Projevuje se to stejně jako u ostatních výrobků. Krátce po uplynutí záruky zkolabují. Přestanou fungovat. Bohužel naše historická paměť je taková, že se zapomíná, že věc, v tomto případě stavební konstrukce/stavební materiál, má fungovat dlouhodobě a zejména v oblasti izolací je bezchybná funkce velmi důležitá, a to jak z hlediska uživatelského komfortu, tak i konstrukční spolehlivosti.
Při dlouhodobé nefunkčnosti izolačních systémů může dojít až ke statickému kolapsu – zřícení, které pak nejen zhoršuje užívání, ale mnohdy jej i znemožňuje.
Příklad koroze klempířských prvků lze vykládat jednak jako nedostatek údržby, ale také použití materiálu, který má nedostatečnou životnost pro účel, pro který byl proveden.
obr. č. 1 – Příklad dokonalé koroze oplechování komínu
obr. č. 2 – destrukce stropní konstrukce, včetně výztuže
Důsledky nefunkčnosti izolačního systému jsou fatální i pro další stavební konstrukce, včetně nosných. To znamená, že minimální životnost, nebo poruchovost hydroizolačních materiálů, má fatální důsledky na základní stavební konstrukce.
Pro každý izolační materiál hydroizolační/tepelně-izolační je možné specifikovat základní princip těchto „kurvítek“, které výrazným způsoben zkracují životnost a snižují funkčnosti izolačních systémů.
Vodotěsné izolace, a to jak asfaltové, tak i fóliové, bývají nedostatečně odolné proti UV záření, a to zejména v kombinaci s vysokými teplotami. Nejedná se jen o mechanické důsledky této destrukce, ale zejména chemické změny v těchto materiálech. V důsledku tepelného zatížení včetně UV záření dochází u asfaltových hydroizolací ke krokodýlingu:
obr. č. 3 – „Krokodýling“, stékavost u asfaltových hydroizolačních materiálů
obr. č. 4 – detail předcházejícího s patrnou odhalenou výztužnou vložkou
obr. č. 5 – migrace změkčovadel
V případě použití nestabilních změkčovadel dochází k jejich vypařování, a tím i ke zmenšování vlastní hmoty a tedy jejímu praskání.
Tento fenomén signalizuje výrazné problémy hydroizolačního materiálu s životností. Když se toto zjistí, je hydroizolační materiál již na konci, ne-li za koncem životnosti. Jedná se o použití změkčovadel, která se pod zatížením teplotou (v kombinaci s UV zářením) vypařují z fóliové hmoty. Důsledkem je tvrdnutí fólie a její následné praskání.
Bohužel tomuto fenoménu – „kurvítek“ – jsou v současné době vystaveny i izolace.
Jedním z kritérií, jak se jim vyhnout, je cena.
Ty nejlevnější materiály jsou nejrizikovější, zejména, když o nich výrobce inzeruje, že jsou optimalizované.
fotografie: autor
