Krokodýling byl zde s námi vždy

Historický příklad krokodýlingu v kombinaci s opakováním chyb, kterých jsme se již v minulosti dopouštěli.

Jedná se o fenomén „vysychání“, resp. vypařování vypařitelných substancí hydroizolačního materiálu.
Asfaltové hydroizolace na to jsou náchylné, a to jak z hlediska vlastní hmoty, tak i z hlediska případných nátěrů.
V určité době byla velká móda natírat střechy vším možným a nemožným. V každém případě to moc velký význam nemělo a životnost těchto nátěrů také moc dlouhá nebyla. Po čase se s touto tendencí přestalo, ale v současné době se nátěry hydroizolací opět vyskytují a opět to moc pozitivní není. Je nutné si uvědomit, že něco, co nemá vložku, nebude mít žádnou pevnost v tahu a odolnost proti objemovým změnám. Takže tyto nátěry vesele praskají a z hlediska hydroizolací moc velký význam nemají. Spíš hrají na nervy těm, kteří si to v dobré víře nechali aplikovat na vlastní střechu.

Kromě této nešťastné technologie je na následujících obrázcích zdokumentován geometrický stav střešních plášťů panelových budov, které i v současné době jsou velmi časté. Takže je tam pár konstrukčních detailů, kterým je potřeba se velmi věnovat.

Obr. č. 1 – celkový pohled na střechu panelového domu, kde je patrná „koroze“ nejen klempířských prvků, ale i hydroizolace

 

Obr. č. 2 – konstrukční detail vytažení hydroizolace na svislou konstrukci

 

Obr. č. 3 – dilatační uzávěr mezi jednotlivými sekcemi

Krásně zrezavělý dilatační uzávěr mezi jednotlivými sekcemi panelových bytových domů. Dilatační spára je kryta klempířským prvkem. V době realizace ještě nebyly k dispozici materiály, které by byly schopny přenést dilatační pohyby, proto se vše řešilo tzv. atikovou dilatací krytou klempířskými prvky.

 

Obr. č. 4 – hydroizolační materiál – oxidované asfaltové materiály

 

Obr. č. 5 – „krásně“ patrný krokodýling až na výztužnou vložku

Krokodýling na hydroizolačních materiálech je známkou jejich stárnutí. Fungují tam stejné principy vypařování jako u všech ostatních substancí, které se mohou vypařovat. Tj. pak dochází k trhání hmoty, z které se něco vypařuje, což je patrné na předcházejícím obrázku č. 5.
Výztužná vložka, která je tam patrná, dokumentuje velmi významný materiál, který se v této době používal, což byl natavitelný oxidovaný asfaltový materiál s výztužnou vložkou z tkané skleněné textilie. Tento materiál se jmenoval Sklobit a ve své době byl revolucí v izolacích, protože představoval materiál, který byl schopen kvalitně fungovat, a to zejména, když byl správně aplikován.
Krokodýling se u těchto materiálů ještě zesiloval nátěry, které se na něj aplikovali. Tyto nátěry byly bezvložkové a také vysychaly, takže podkladní asfalt trhaly a efekt krokodýlingu se ještě umocňoval.
Člověk by si myslel, že se z historie poučíme, ale není to tak, resp. asi ne zcela fungují informační toky.

Tak to byla historie, resp. příklad z dávné minulosti i když se ještě někdy vyskytuje.
Ale současnost není o moc jiná. Následující příklad je z nedávané minulosti, kdy se někdo pokoušel sanovat asfaltový modifikovaný pás (za moc nestál), nátěrem. Původní hydroizolační materiál z nekvalitních asfaltů byl pokryt krokodýlingem, který dokonce prostupuje skrz sanační nátěr tak, jak je patrné na následujících fotografiích.

Obr. č. 6 – Celkový pohled na sanovanou plochu. Světlé části jsou opravy oprav.

 

Obr. č. 7 – detailní pohled na prosvítající krokodýling podkladu a na trhliny v sanačním nátěru

 

Obr. č. 8 – detailní pohled na prosvítající krokodýling podkladu a na trhliny v sanačním nátěru

 

Obr. č. 9 – detailní pohled na prosvítající krokodýling podkladu a na trhliny v sanačním nátěru – je patrný podkladní asfaltový pás

Bohužel historie se opakuje, alespoň u asfaltových hydroizolací. V současné době jsou pokusy o sanaci těchto materiálů pomocí bezvložkových stěrkových izolací, které nemají žádnou pevnost v tahu, tedy při první příležitosti pohybu podkladu se trhají a ztrácejí jakoukoliv vodotěsnost.
Toto je nepříjemný důkaz hledání slepých uliček v oblasti izolací opakovaně.