Historie izolace v Čechách a na Slovensku – asfaltové oxidované pasy na typickém paneláku, tedy na betonovém podkladu
Anotace:
Oxidované asfaltové pasy byly několik desetiletí významnou částí hydroizolační techniky. Od začátku devadesátých let byly postupně vytlačeny modernějšími hydroizolačními materiály. Nicméně jsou součástí naší historie a mnoho našich paneláků je mělo nebo dokonce ještě má na své střeše.
Oxidized asphalt felt have been an important part of waterproofing technology for several decades. Since the early 1990s, they have been gradually replaced by more modern waterproofing materials. However, they are part of our history and many of our blocks of flats have had or even still have them on their roof.
Oxidierte Bitumenbahnen sind seit mehreren Jahrzehnten ein wichtiger Bestandteil der Abdichtung. Seit Anfang der 1990er Jahre wurden sie nach und nach durch modernere Abdichtungen ersetzt. Sie sind jedoch Teil unserer Geschichte und viele unserer Panelhäuser hatten oder haben sie sogar noch auf dem Dach.
Oxidované asfaltové hydroizolační materiály byly součástí naší historie a byly prakticky první povlakovou prefabrikovanou hydroizolací, která fungovala. Při dobrém provedení, a dobrém udržování a na kvalitním stabilním podkladu vydržely docela dost.
Tak jako socialismus preferoval prefabrikaci pro, prakticky veškeré stavby, tak i střechy byly velmi významně „prefabrikované“. Lze říci, že variant technického řešení panelákových střech bylo poskrovnu a prakticky vše se opakovalo do zblbnutí duše i těla. Současný stav střešních plášťů je úplně diferentní a moc se toho neopakuje. Z toho také pramení nové a nové poruchy, které je nutné řešit. Prostou současná doba je daleko pestřejší než prefabrikovaná minulost.
Osobně považuji prefabrikaci za velmi významnou část stavebnictví a mnohdy prefabrikované konstrukce jsou vynikajícím technickým řešením. Takže bych nerad tuto technologii jakýmkoliv způsobem haněl. Patří neoddělitelně do naší stavební historie.
Následující obrázky dokumentují typický střešní plášť panelové výstavby, kde je hydroizolace z oxidovaných asfaltových pasů. Tyto materiály byly bez současně dominantně používaných ochranných posypů, maximálně byly opatřeny reflexním nátěrem al. typu např. Reflexol. Viz také Historie izolací v Čechách a na Slovensku – Reflexol (reflexní nátěr) – IZOLACE.cz. Tento nátěr snižoval povrchovou teplotu a zároveň chránil vlastní oxidované asfalty před UV zářením.
Jako dva typické materiály pro tuto dobu je možné jmenovat materiály Bitagit (V60), resp. Sklobit (G200), v závorkách jsou univerzální jména pro tyto materiály, které se používají i do současné doby.
Pro účely parozábrany, resp. v některých případech se na střechy (bez ohledu na stavební fyziku) používal materiály s názvem Foalbit. Tento materiál měl vložku z al fólie a jak obvykle dopadal po nedlouhé době na střeše je patrné na Obr. č. 1. Asfaltové vrstvy se velmi rychle delaminovaly. Moc na tom hliníku nedržely. Nicméně pro parotěsnou zábranu to byl vynikající materiál.
Obr. č. 1 – Příklad delaminace asfaltového hydroizolačního materiálu s výztužno vložkou z al fólie
Obr. č. 2 – Celkový pohled na typickou panelákovou střechu
Obr. č. 3 – Celkový pohled na panelákový střešní plášť
Obvyklým systémem sanace takovýchto střešních plášťů bylo prosté přidávání dalších vrstev asfaltových oxidovaných materiálů. S největší tloušťkou v našich podmínkách jsem se setkal v Praze na jednom velmi starém sídlišti, kde bylo 13,5 cm všech možných hydroizolací, včetně plechu. Bylo to velmi zajímavé muzeum vývoje hydroizolací.
Obr. č. 4 – Pohled na odvodnění střešního pláště
Panelákové systémy měly jasné technické řešení prostupů, odvodnění a prakticky všeho. Odvodnění bylo umístěné do instalačních šachet, bylo tedy v blízkosti nástaveb, kam se umisťovala vzduchotechnika. Toto řešení bylo velmi rozumné, protože omezovalo množství prostupů střešním pláštěm. Tento systém jsme si nějak odvykly a současné střechy jsou penetrovány spoustou děr, které je pak nutné izolačně ošetřovat a tam vzniká značné množství vad a poruch.
Původní odvodňovací systémy byly gravitační a vpusti byly litinové a které se izolace prostě natavovala, byly opatřeny přírubami, na které to bylo možné provést.
Obr. č. 5 – Instalační kiosek nedaleko od atiky
Konstrukční řešení byl dost prefabrikována a to, že se za instalační kiosek nikdo izolačně nedostal, tak to nebyl podstatný problém. Toto řešení se pravidelně opakovalo a pravidelně v něm byly vady a poruchy.
Nicméně u konstrukčních detailů, které penetrují hydroizolační povlak byla snaha je provést vždy výš, než je izolovaná rovina, naopak vpusti jsou zapuštěné. To je trochu obcházení vytažení izolace na svislé konstrukce, ale voda rychleji odtéká od problémových detailů. To je velmi dobrá filosofie, která říká, že od všech detailů, přes které nemusí odtékat voda je potřeba je provést výše nad rovinou hydroizolace. Zatímco přes které voda teče, vpusti, okapnice, je vhodné zapustit.
Čili jsem svědky konstrukčního řešení, které přizpůsobilo detaily výkonnosti hydroizolací a vytáhlo je výše, aby se k nim dostalo co nejméně vody. Tedy velmi chytrá filosofie odpovídající tehdejším materiálovým možnostem.
Obr. č. 6 – Výlez na střechu
Obr. č. 7 – Výlez na střechu
Obr. č. 8 – Instalační kastlík + prostup pro anténu
Obr. č. 9 – Instalační kastlíky jednotlivých sekcí
Obr. č. 10 – Instalační kastlíky v blízkosti dilatace jednotlivých sekcí panelového domu
U instalačních kastlíků je vždy problém v návaznosti na sousedící konstrukce, v mnohých případech jsou tyto prefabrikované kastlíky umístěny tak, že je velmi problematické provést izolace mezi kastlíkem a sousední konstrukcí (atikou, dilatací). Pro prefabrikaci nebyla jiná možnost, ale osobně bych preferoval, kdyby tyto kastlíky byly propojeny, nebo napojeny na klempířské prvky sousední atiky. Viz zejména Obr. 9 a 10.
Oxidované asfaltové hydroizolační materiály jsou základním hydroizolačním materiálem. Tímto materiálovým řešením prošly prakticky všechny evropské země. Bohužel u nás následující generace asfaltových izolací – tj. modifikované asfalty, zejména SBS, resp. APP, se začaly masivně používat až po roce 1990. Do roku 1990, byly tyto materiály rezervovány pro významné stavby a jejich používání bylo velmi raritní.
Jedním z významných materiálů té doby – oxidovaných asfaltových hydroizolačních materiálů byla i IPA případně s přívlastkem SH – což znamená – Izolační pás asfaltový s přívlastkem strojní hadrová – to byla výztužná vložka, která se do těchto materiálů dávala.
Hydroizolační materiály z oxidovaných materiálů patří k izolacím, které se svého času velmi osvědčily a byly významným krokem ve vývoji izolací. Správným směrem pak navázala jejich modifikace, která zlepšila vlastnosti, které u oxidovaných asfaltů chyběly nebo byly nedostatečné.
Další historické systémy viz také Historie izolací v Čechách a na Slovensku – sjíždění asfaltových oxidovaný pasů – IZOLACE.cz, Historie izolací v Čechách a na Slovensku – Reflexol (reflexní nátěr) – IZOLACE.cz, Historie izolací v Čechách a na Slovensku – asfaltové nátěry – IZOLACE.cz
Klíčová slova:
Plochá střecha, ploché střechy, izolace, hydroizolace, vodotěsné izolace, povlakové izolace, asfaltové nátěry, oxidované asfalty, IPA, Bitagit, Sklobit, zatékání, vady a poruchy, konstrukční detail, detaily, výztužná vložka, životnost, teplotní odolnost, tepelné izolace, litinová vpust, odvětrávání,
