Historie izolace v Čechách a na Slovensku – asfaltové oxidované pasy a pěnový polystyrén (nestabilizovaný)
Anotace:
Deformace podkladních vrstev pod jakoukoliv hydroizolací má velmi destrukční vliv na vodotěsnost této hydroizolace. Nestabilizované pěnové polystyrény byly jedním z těchto nestabilních podkladů. Důsledky jsou patrné na vložených obrázcích.
Deformation of the therm insultation under waterproofing has a very destructive effect on the watertightness of this waterproofing. Unstabilized expanded polystyrenes were, in the past, one of these unstable substrates. The consequences are evident in the inserted images.
Die Verformung der Untergrundschicht unter jeder Abdichtung wirkt sich sehr zerstörend auf die Wasserdichtheit dieser Abdichtung aus. Unstabilisierte expandierte Polystyrole waren eines dieser instabilen Untergrund. Die Folgen sind auf dem Bilder sehr deutlich.
Oxidované asfaltové hydroizolační materiály byly součástí naší historie a byly prakticky první povlakovou prefabrikovanou hydroizolací, která fungovala. Tedy, když se dobře provedla a nebylo tam moc detailů a nebylo to v příliš velkém spádu a náhodou nebyla aplikována na pěnový polystyrén.
Zde je nutné zdůraznit, že v současné době se tato kvalita pěnových polystyrénu v našem stavebnictví naštěstí nevyskytuje a všichni současní výrobci se z této nešťastné části izolatérské historie poučili. Tedy doufám.
Na následujících obrázcích je stav hydroizolačního povlaku z asfaltových oxidovaných pasů, které jsou aplikované na tepelnou izolaci z pěněného polystyrénu. Aby tato aplikace byla možná, byly vytvořeny desky z pěnového polystyrénu, které byly již ve výrobně opatřeny asfaltovým pásem (výrobně se tyto materiály jmenovaly Polsid nebo také KSD atd. – viz Obr. č. 1). Tedy vlastní hydroizolační materiály se navařovaly na takto připravený povrch. Nicméně tyto tepelně izolační desky s k podkladu lepily asfaltovými lepidly, tedy mohly se do určité míry pohybovat a reagovat tak na dilatační a další objemové změny.
V některých případech byly tyto desky z pěnového polystyrénu ze spodní stavby profilované, tak, aby se umožnilo odvětrávání vlhkosti ze střešního pláště. K tomu též sloužily odvětrávače, které byly na střešní pláště umisťovány.
Obr. č. 1 – Skladby střešního pláště s odvětráváním a) umístění větracích kanálků ve spodní částí skladby, b) ve vrchní části skladby, c) profilovaná deska Polsid, s profilací na spodní straně této desky
V rámci šetření pak byly používány polystyrény s objemovou hmotnosti i pod 15 kg/m3, tedy velmi a velmi lehké, které pak měly velmi výrazné objemové změny, které se samozřejmě projevily i n povrchu hydroizolace, tak jak je patrná na následujících obrázcích.
Obr. č. 2 – Zvlněná plocha hydroizolace z asfaltových oxidovaných pasů (v pozadí jsou patrné odvětrávací komínky)
Obr. č. 3 – Zvlněná plocha hydroizolace z asfaltových oxidovaných pasů
Obr. č. 4 – Zvlněná plocha hydroizolace z asfaltových oxidovaných pasů
Obr. č. 5 – Schéma tvorby tohoto typu „vrásy“ na hydroizolačním povlaku
Obr. č. 6 – Objemové změny pěnového polystyrénu byly tak veliké a měly takovou sílu, že byly schopny urvat i klempířské opracování atiky
V důsledku objemových změn pěnového polystyrénu došlo také k odtržení klempířských prvků od atiky. Zde je vidět dobové oplechování atiky, kde klempířská konstrukce byla zatažena až pod hydroizolaci. Pro oxidované asfalty je typické, že neuměly pravoúhlý přechod hydroizolace z vodorovné na svislou konstrukci.
Obr. č. 7 – Objemové změny pěnového polystyrénu byly tak veliké a měly takovou sílu, že byly schopny urvat i klempířské opracování atiky
Obr. č. 8 – Ujeta hydroizolace z oxidovaných asfaltových pasů od atiky, resp. utržená z oplechování atiky
Obr. č. 9 – Objemové změny pěnového polystyrénu byly tak veliké a měly takovou sílu, že byly schopny urvat i klempířské opracování atiky
Obr. č. 10 – Rozvolnění spojů oxidovaných asfaltových pasů v důsledku deformace podkladní tepelné izolace
Obr. č. 11 – Objemové změny pěnového polystyrénu byly tak veliké a měly takovou sílu, že byly schopny urvat i klempířské opracování detailu vytažení izolace na svislé konstrukce
Obr. č. 12 – Objemové změny pěnového polystyrénu byly tak veliké a měly takovou sílu, že byly schopny urvat i klempířské opracování detailu vytažení izolace na svislé konstrukce
Obr. č. 13 – Zdeformovaný povrch hydroizolace, zde je patrná historická litinová vpust na kterou se hydroizolace natavovala
Obr. č. 14 – Deformace podkladu pod jednotlivými izolačními pasy. Vpravo je historický odvětrávač
V současné době se již nepoužívají tepelné izolace, které by měly takto strašlivé objemové změny. Je však neustále mít na paměti, že hydrozolace, jakéhokoli druhu potřebují být aplikovány na vhodný, rovinný a stabilní podklad.
Objemové a tvarové změny pěnového polystyrénu jsou příčinou nefunkčnosti hydroizolačího povlaku z následujících důvodů:
- Došlo k deformaci hydroizolačního povlaku, k vrásám, propadlinám a dalším nerovnostem.
- Došlo k odtržení klempířských konstrukcí od podkladu, což svědčí o velké síle těchto objemových změn.
- Došlo k rozvolnění spojů hydroizolačního povlaku (viz Obr. č. 9), resp.
Další historické systémy viz také Historie izolací v Čechách a na Slovensku – sjíždění asfaltových oxidovaný pasů – IZOLACE.cz, Historie izolací v Čechách a na Slovensku – Reflexol (reflexní nátěr) – IZOLACE.cz, Historie izolací v Čechách a na Slovensku – asfaltové nátěry – IZOLACE.cz
Klíčová slova:
Plochá střecha, ploché střechy, izolace, hydroizolace, vodotěsné izolace, povlakové izolace, asfaltové nátěry, oxidované asfalty, zatékání, vady a poruchy, deformace podkladu, konstrukční detail, detaily, výztužná vložka, životnost, teplotní odolnost, tepelné izolace, nestabilizovaný pěnový polystyrén, litinová vpust, odvětrávání
