Fasády se dřevem

Úvod

Fasáda (z francouzského face tvář, líc) je konečná úprava vnějších stěn budovy.
Dřevěný obklad- vyskytuje se od historických dob zejména na nevytápěných, pomocných stavbách, asi od poloviny 20. století byly užívány ve větší míře jako pláště tzv. Finských domků, tyto stavby s návrhovou trvanlivostí 30 roků slouží i v současné době.

Funkce fasády – estetická a architektonická funkce

• barva a struktura závisí na namáhání slunečním svitem a deštěm

• dle potřeby vytváří členitost povrchu

Masivní dřevo = plášť – roubenky

Lehký předsazený plášť = obklad

Fasáda zajišťuje ochranu stavby proti klimatickým vlivům včetně slunečního záření.

Výhody dřeva

přírodní = obnovitelný materiál

Riziko poškození biotickými škůdci

Dřevokazné houby – vlhkost dřeva 18–20 % nebo vyšší (cca 85–90 % relativní vlhkosti) a teplota v rozmezí od 2 do 40 °C. V interiéru je těchto hodnot dosaženo např. při zatékání dešťové vody, při haváriích vodovodního nebo kanalizačního potrubí, nebo v prostředí s relativní vlhkostí vzduchu > 85 %; v exteriéru jsou tyto hodnoty v našich klimatických podmínkách dosaženy vždy.

Dřevokazný hmyz – vlhkost dřeva 12 % nebo vyšší (cca 60 % relativní vlhkosti) a teplota nad 10 °C (v interiéru i v exteriéru jsou tyto hodnoty v našich klimatických podmínkách splněny téměř vždy).

Dřevo s vlhkostí pod 12 % (pod cca 60 % relativní vlhkosti) je přirozeně odolné proti všem biotickým škůdcům.

V závislosti na změnách vlhkosti dochází z nerovnoměrným deformacím dřeva, které je zobrazeno na schematickém obrázku.

Poškozování dřeva klimatickými vlivy

Kombinovaným působením UV záření a kyslíku na nechráněné dřevo dochází k chemickým změnám v povrchové vrstvě, dřevo žloutne a hnědne.

V exteriéru déšť ze dřeva extrahuje a vymývá hnědé produkty štěpení ligninu a dřevo šedne. Bylo zjištěno, že již po 4 týdnech vystavení dřeva povětrnostním vlivům se mění jeho povrch tak, že klesá adheze nátěru.
Dřevo vystavené intenzivnímu slunečnímu záření a vysokým teplotám vysychá, vznikají trhliny, narušuje se jeho struktura, snižuje se pevnost, dřevo křehne.

Působením větru nebo proudící vody a písku dochází k abrazi dřeva, obrušuje se jeho povrch, ze dřeva vystupují tvrdší části.

Zajištění trvanlivosti dřeva zejména v pláštích budov – podmínky konstrukční a fyzikální ochrany dřeva

a) omezit namáhání dřevěného obkladu přímým namáháním vodou
vždy je vhodný dostatečný přesah střechy chránící fasádu

b) Vhodné konstrukční uspořádání dřevěných prvků tak, aby voda dlouhodobě nenamáhala dřevo vhodným uspořádáním a provětráním rubu fasády

c) volba dřeva z hlediska přirozené trvanlivosti

volba dřeva – pouze jádrové dřevo, nikoliv bělové, které má nízkou trvanlivost
relativně trvanlivé jsou rostlé dřeviny:

zerav řasnatý (cedr červený)
akát bílý
dub letní
sibiřský smrk
teak
termowood – termicky upravené dřevo s dlouhodobou trvanlivostí

méně trvanlivé rostlé dřeviny:

modřín
douglaska
borovice lesní

d) úpravy povrchu dřeva

přirozené stárnutí – vhodné pro trvanlivé dřeviny
tenkovrstvé lazury – častější údržba, jednoduchá
tlusté lazury – vyšší trvanlivost, velmi náročná údržba, nutno odstranit původní nános lazury obroušením

Vliv kotevních prvků na vzhled fasády

V případě užití korodujících kotevních prvků (hřebíky, vruty či sponky) dochází ke znečištění dřeva světlých odstínů korozními produkty.

Možná konstrukční řešení obkladu stěn