Důsledky absence kotvení nebo jeho nedostatečnosti v izolačních systémech plochých střech

Hydroizolační materiály by měly být řádně spojeny s podkladem.

Gravitace a sání větru funguje a namáhá střešní plášť silami, které jsou obvyklé, které musíme eliminovat v rámci nosné konstrukce, ale též v rámci vlastního izolačního systému střešních plášťů.

Je nutné konstatovat, že základem spolehlivé stability jednotlivých vrstev střešního pláště je mechanické kotvení. Další způsoby spojování jednotlivých vrstev střešního pláště již tak účinné nejsou a je vždy nutné počítat s faktory, které jiné systémy spojení trochu hendikepují.

Alternativou k mechanickému kotvení je lepení. Toto lepení samozřejmě funguje, ale je nutné být opatrný, a když to je možné, tak do doplnit mechanickým kotvením.

V rámci samolepících asfaltových materiálů nebo při použití lepení na bázi asfaltu je nutné vždy počítat s teplotou a jejím vlivem na účinnost lepení. U vysokých teplot je nutné očekávat, že asfaltové hydroizolace, bez řádného přikotvení k nosné konstrukci budou sjíždět.

Doprovodným znakem problémů s kotvením je vlnění. Které má charakter, respektující směr a sílu větru. Tj. jsou to vlny, které korespondují s vlivem větru (sání) na stavební konstrukce, hydroizolace nevyjímaje.

Na následujících obrázcích je příklad střešního pláště, kde hydroizolace (fóliová) je špatně, resp. je víceméně nepřikotvena. Proto jsou tam velmi významné vlny.

Obr. č.  1 – zvlněná a posunutá fóliová hydroizolace – je zde patrná absence mechanického kotvení

 

Obr. č.  2 – zvlněná a posunutá fóliová hydroizolace – je zde patrná absence mechanického kotvení

 

Obr. č.  3  – zvlněná a posunutá fóliová hydroizolace – je zde patrná absence mechanického kotvení

Mechanické kotvení je patrné u patního úhelníku, který drží fóliovou izolace v návaznosti na světlík. Na tomto mechanickém kotvení je patrné, jak je namáhané od zbytku izolace. Je tam prokreslené.

V ploše mechanického kotvení totálně absentuje a důsledkem toho jsou vlny, které jsou patrné na vložených obrázcích.

Vždy, když jsou na střeše vlny tohoto charakteru, je možné je klasifikovat je vlny vniklé v důsledku vad mechanického kotvení. Tj. v těchto místech je nefunkční mechanické kotvení.

Nekvalitní kotvení, vlnění, neustálý pohyb hydroizolačních materiálů má za důsledek únavové „zlomeniny“, resp. v tomto případě trhliny. V případě opakovaných pohybů fóliové izolace dochází k únavovým trhlinám/prasklinám ve foliích. To pak je fatálním důsledkem pro funkčnost hydroizolačního povlaku.