Drenáže – pozitiva a negativa
Drenáže působí pozitivně, když jsou blízko paty základů a snižují hladinu podzemní vody do této úrovně. Odvádí přebytečnou srážkovou vodu. Tímto způsobem se zajišťuje, že objekty, které jsou opatřeny drenážemi, nejsou zatíženy tlakem podzemní vody a mohou být chráněny pouze proti zemní vlhkosti.
Drenáže působí negativně, když jsou umístěny hlouběji než u paty základů (platí čím hlouběji, tím hůř). Trvale sníží hladinu podzemní vody z oblasti pod základy. Tj. odvedou z hydrogeologického profilu vodu, tj. to, co je tam nestlačitelné a takto postižené objekty začínají sedat – praskat. Protože hydrogeologický profil bez podzemní vody se dále stlačuje v důsledku gravitace (tedy hmotnosti objektu, který již se nemá o co opřít – nestlačitelnou vodu, ta však byla trvale odvedena drenážemi).
Praskání objektů má jeden velmi negativní důsledek, je tím namáhána hydroizolace, která jej má chránit před zemní vlhkostí nebo tlakovou vodu. V případě jejího popraskání takovouto funkci od ni nemůžeme očekávat. Takže se stane, že ze suchého objektu se důsledkem neodborně navržených a provedených drenáží stane objekt mokrý nebo alespoň vlhký.
Je nutné uvést, že kromě vody drenáž odvádí z hydrogeologického profilu i jemné partikule zeminy, které ještě dále snižují odolnost celého hydrogeologického profilu proti sedání.
Kromě výše uvedeného odvedení vody z krajiny je vysoce negativní činnost, která komplikuje zachování biologické rovnováhy. Komplikuje se pěstování všeho, včetně trávníků.
Argument, že drenáže jsou pozitivní pro okolní stavby a chrání je, je nepravdivý – vadný a nepochopení principu fungování drenáží v širších souvislostech je základním principem poškozování okolní výstavby.
Obr. č. 1a, b – Nalevo je obrázek drenáže působící pozitivně, napravo je obrázek drenáže působící negativně
Shrnutí:
Drenáže mohou působit pozitivně, když cíleně snižují hladinu podzemní vody nebo když odvádějí srážkovou vodu. Působí však negativně, když nadměrně odvodňují hydrogeologický horizont a zbytečně snižují hladinu podzemní vody. V případě nadměrného odvodnění hydrogeologického horizontu dochází k praskání stavebních objektů, které jsou tímto nížením hladiny podzemní vody dotčeny.
Text: Ing. Marek Novotný, Ph.D., znalec,
grafika Tereza Riegerová PS V, studentka FA ČVUT
