Detaily plochých střech z asfaltových pásů – kruhový prostup

Další přednáškou konference Izolace 2021 byly „Detaily plochých střech z asfaltových pásů – kruhový prostup“ pana inženýra Jana Plachého, Ph.D. ze společnosti DEHTOCHEMA – TN, a.s.

Příspěvek se zabývá problematikou kruhového prostupu střešním pláštěm s hydroizolací z asfaltových pásů. Přibližuje problematiku návrhu a okrajových podmínek opracování kruhového prostupu jak řemeslně, tak pomocí průmyslově vyráběných prostupů.

V případě realizace střešního pláště platí staré známé pravidlo, že každý řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. V případě realizace hydroizolací plochých střech jsou to detaily. Pokud je opracování detailů provedeno klasicky asfaltovým pásem (AP) a nepoužijí se prefabrikované průmyslově vyráběné prvky, tak opracování takového to detailu nám ukáže zručnost řemeslníka a určí poruchovost celého střešního pláště.

Mezi základní detaily, se kterými se můžete setkat téměř na každé střeše, patří kruhový prostup střešním pláštěm. Jedná se především o prostupy odvětrání kanalizace, odvětrávací komínky, prostupy pro elektroinstalace, vzduchotechniku, kotvící body a další. Tyto prostupy jsou od průměru cca 16 mm až po desítky centimetrů. Jak je opracovat? Je nutné si uvědomit, zda se jedná o novostavbu nebo rekonstrukci. Dále, zda je možné přes prostup AP „přetáhnout“ nebo nikoliv. Zda je možné použít průmyslově vyráběné prefabrikované prostupy s integrovanou manžetou z AP nebo bude nutné řemeslné opracování. Každý výrobce AP by měl mít systémové řešení pro řemeslně provedené opracování detailů [1]. V nabídce by se ale mělo objevit i řešení s průmyslově provedenými prostupy.

V případě řemeslného opracování vyvstává několik kritérií pro kvalitní opracování. Jedná se především o to, jak velký průměr se nechá kvalitně opracovat, tak, aby do střešního pláště nezatékalo. Opět záleží na zručnosti řemeslníka, ale osobně považuji za hraniční průměr 50 mm. Dále jaký materiál se opracovává – zda plast nebo kov. V případě plastu záleží i na tloušťce stěny. V závislosti na tom se volí podkladní pás s technologií – natavení k podkladu nebo samolepící AP. Vždy by ale měl mít flexibilní nosnou vložku nejlépe ze skelné tkaniny. Tedy pokud výrobce nedoporučuje přímo bezvložkové pásy. Finální AP má bohužel většinou méně flexibilní nosnou vložku z polyesteru. Pokud je více prostupů pohromadě, nebo se prostup nachází blízko stěny (další konstrukce), tak vyvstává další otázka, jaká je minimální vzdálenost pro opracování a zajištění dostatečné adheze AP k podkladu. Na závěr je nutné poznamenat, že takovéto detaily by se měly provádět s odpovídajícím izolatérským nářadím – malým hořákem.

         

Obr.č.1 – Příklady opracování kruhových prostupů. Zdroj. [2].

Literatura

[1] firemní materiály společnosti DEHTOCHEMA-TN, a.s.
[2] vlastní odborné posudky

DEHTOCHEMA – TN, a.s. Pražská 875, Bělá pod Bezdězem, plachy@dehtochema.cz