ČSN 73 1901 – Navrhování střech Komentář č. 8 – Ing. Marek Novotný, Ph.D. – Termíny a definice

Krytina

Scan č. 1

V rámci definic této normy je uvedeno pojem „střešní krytina“, což je naprosto přesně a správně. Protože krytin je samozřejmě více. V širší souvislosti souvisí s následně citovanými částmi této normy.

3.7

střešní plášť
souvrství navazující a související s nosnou konstrukcí střechy

3.14

hydroizolační konstrukce
konstrukce zachycující a odvádějící srážkové vody, popř. povrchové a technologické vody, a zabraňující vnikání vody do konstrukcí staveb, skládající se z jedné nebo více hydroizolačních vrstev a případných souvisejících konstrukcí, které jsou její nedílnou součástí.

3.15

střešní krytina
horní vrstva/vrstvy střechy plně vystavené vnějšímu prostředí

3.19

hydroizolační vrstva
vrstva, která účinně přispívá k funkci hydroizolační konstrukce nebo pojistné hydroizolační vrstvy nebo tuto funkci zajišťuje
Poznámka k heslu – Za hydroizolační vrstvu lze považovat skládanou hydroizolační vrstvu, povlakovou hydroizolační vrstvu, doplňkovou hydroizolační vrstvu a další, v návaznosti na konstrukční uspořádání.

3.20

skládaná hydroizolační vrstva
hydroizolační vrstva vytvořená z rovinných nebo tvarovaných prvků, obvykle na sebe vzájemně navazujících přesahem nebo spojovaných na drážku/drážky nebo spojovaných lištami i s těsněnými spoji

3.21

skládaná střešní krytina

vrstva přímo vystavená působení povětrnostních vlivů, která zajišťuje odvod vody sklonem a která se navrhuje z rovinných nebo tvarovaných z plošných prvků, obvykle propojených přesahem nebo spojovaných na drážku/drážky nebo spojovaných lištami

Tímto způsobem je definovaná střešní krytina, která je umístěna na povrchu střechy, resp. střešního pláště.
Krytina podle dikce této normy může, ale nemusí být vodotěsná, protože je nutné uvažovat ještě s dalšími pojmy jako hydroizolační vrstva (což může, ale nemusí být něco jiného než krytina) a hydroizolační konstrukce, kde je důležité vnímat, že tato konstrukce se skládá z více vrstev, které se funkčně doplňují.
I když předcházející definice jsou trochu spletité, je potřeba se s nimi pořádně seznámit, protože definují celý systém střech ve všech souvislostech, které jsou mnohdy i trochu spletité.
Dominantní problematikou v této oblasti hydroizolačních konstrukcí jsou šikmé střechy se skládanou krytinou, které je nutné doplnit o další hydroizolační vrstvu, která pak doplňuje tuto skládanou krytinu tak, aby odvedla větrem hnané srážky, které proniknou vrstvami, které jsou nad touto doplňkovou hydroizolační vrstvou DHV.
Přesné definice jsou velmi důležité, protože jinak dochází k zajímavým situacím, kterých si občas velmi vážím. V rámci své pedagogické činnosti jsem zadal otázku, nakreslete mi krytinu. Myslel jsem krytinu šikmých střech, protože to vyplývalo z kontextu dané situace.

Jedna z kolegyň se chytila této otázky opravdu tvůrčím způsobem a odevzdala mi (kromě jiného) i následující obrázek, který mám vždy před sebou a který ukazuje důležitost přesně definovaných pojmů.

Obr. č. 1 – Krytina plážová

Kolegyně – Alexandra Sypeňová, která je autorkou tohoto obrázku, samozřejmě dostala známku A, a to s mým velmi nadšeným konstatováním, že mám moc a moc rád myšlení, zejména tímto způsobem. Musím dodat, že i ostatní obrázky byly moc pěkné a ta známka byla naprosto zasloužená.
Tento obrázek je také vzpomínka na normální průběh učení, které je samozřejmě příjemnější než distanční. Nicméně po třech semestrech distančního přednášení a vyučování mohu konstatovat, že to je také zajímavá možnost sdělování informací (pro některé případy to může být i trvalý stav) a když studenti chtějí, tak jsou schopni vše zvládnout bez jakýchkoliv problémů. Nicméně asi všichni preferujeme normální způsob vyučování, tj. kontaktní – ksicht na ksicht, nějak mi nejde od kláves face to face.
Vzkaz kolegyni, když bude potřebovat izolační rady do života, mé dveře jsou vždy otevřené, a to s velkým potěšením.