ČSN 73 1901 – Navrhování střech Komentář č. 5a – Ing. Marek Novotný, Ph.D. – Termíny a definice

Provozní a neprovozní střechy

Scan č. 1

7.1.2. – Provozní vrstva
7.1.2.2. Lokální provozní vrstva se navrhuje také u střech bez provozu, a to v příslušných přístupových trasách k technickému zařízení a pro kontrolu a údržbu střechy. Lokální provozní vrstva se navrhuje v závislosti na mechanické odolnosti a na intenzitě, četnosti a způsobu návrhového namáhání střechy.

Obr. č. 1 – Vzorově provedený chodníček na střeše, která je velmi často udržovaná a jejich technické zařízení je velmi často navštěvováno

Provoz na střechách je mnohdy tak intenzivní, že je nutné s tímto počítat jako s velmi rizikovým faktorem možného poškození hydroizolačního povlaku a s tím pak spojených komplikací hledání děr ve střešním plášti, což samozřejmě není jednoduché.

Obr. č. 2 – Základní principy řešení provozních chodníčků na střechách
Základním principem je přidat další vrstvu, která bude dostatečně mechanicky odolná a nebude mít přímo hydroizolační funkci. Tedy jsou to přidané speciální asfaltové pásy nebo fólie, které nejsou součástí hydroizolačního povlaku ve smyslu hydroizolace, ale chrání jej před mechanickým poškozením.

Pamatuji si na jednu scénu, kdy na fóliové střeše, kterou jsme právě kontrolovali, byl údržbář, který vyměňoval něco v rámci vzduchotechniky. Měl zabodnutý šroubovák v hydroizolaci. Na naší zděšenou otázku, proč to udělal, nám s klidem odpověděl, no a když ho položím, tak se mi někam zakoulí pod vzduchotechniku a již ho nenajdu. Svým způsobem měl pravdu, ale volba řešení určitě nebyla správná. A kdo potom má hledat díry v izolaci.

Jedním z velkých problémů je, že se v projektech dost často nemyslí na to, že střešní plášť bude nutné v průběhu životnosti udržovat a opravovat. Konečně životnost technického zařízení budov by měla být kratší než životnost hydroizolačního povlaku, i když to je někdy i naopak, ale nemělo by to být pravidlem. Proto se vyskytují střešní pláště, které mají na sobě nepřeberné množství technického zařízení, které je nutné udržovat. Na Obr. č. 4 je patrné, že výrobce klimatizační jednotky věděl, že je nutné tuto jednotku servisovat a připravil kolem ní odpovídající komunikační prostory pomocí visutých chodníčků. Nicméně, na tyto korektní provozní koridory nic nenavazuje. Také je před nástupem na schodiště prošlapané místo s louží, viz modrý ovál na tomto obrázku.

Obr. č. 3 – Příklad umístění vzduchotechniky, pod kterou hledat zakutálený šroubovák opravdu není jednoduché.

 

Obr. č. 4 – Příklad umístění vzduchotechniky, pod kterou hledat zakutálený šroubovák opravdu není jednoduché.
Pochozí chodníčky je možné navrhovat a provádět ze speciálních materiálů, které jsou určeny právě k tomuto účelu a jsou to materiály jak pro fóliové střechy, resp. pro střechy s asfaltovými hydroizolacemi.

 

Obr. č. 5 – příklad pochozího chodníčku na fóliové hydroizolaci

 

Obr. č. 6 – doplnění asfaltových chodníčků o betonovou dlažbu, stejně jako na následujících obrázcích

 

Obr. č. 7

 

Obr. č. 8

 

Obr. č. 9

 

Obr. č. 10

Chodníček, který je na Obr. č. 1, resp. 6-10 je velmi masivní a samozřejmě zabraňuje jakémukoliv poškození hydroizolace. Takovéto chodníčky by měly být snem každého majitele střechy. Možná se to nezdá, ale bezpečnostní prvky, kam tyto chodníčky můžeme zařadit, jsou velmi důležitým faktorem, zda střecha bude spolehlivě fungovat bez vad a poruch po dobu po kterou to investor a uživatel předpokládá.
Z dikce normy je patrné, že toto řešení, i když se nemusí dělat všude, tak by v odůvodněných případech mělo být aplikované. Ty důvody jsou jasné – kontrola a údržba technického zařízení budov, které je umístěno na střeše. To jinak znamená, že by tyto chodníčky měly být prakticky všude.

Zdroje: Vlastní autora, archiv firmy A.W.A.L., s.r.o., resp. s velkým poděkováním z archivu firmy Hypos, s.r.o.