Články

Jednou ze zajímavých otázek stavebního výzkumu i budoucí praxe nepochybně je, zda mohou obvodové konstrukce budov, u kterých se pochopitelně snažíme o minimální prostup tepla a v širších environmentálních souvislostech i o jejich co nejnižší negativní vliv na životní prostředí, plnit i ambicioznější cíle.

Celostátní odborná konference „Zděné objekty“ věnovaná především úsporám energií zveřejnuje svůj program.

Metoda kontaktního zateplení je v současnosti nejpoužívanějším řešením pro sanaci obvodových plášťů obytných budov. Mimo zřejmého estetického přínosu patří mezi hlavní důvody obliby této metody zejména snižování spotřeby energie, odstranění hygienických nedostatků, snížení teplotního namáhání nosných konstrukcí, prodloužení životnosti budovy nebo vytvoření podmínek tepelné pohody.

Pokrytí střešního pláště se běžně neskládá pouze z jednoho materiálu, z čehož často plynou problémy se spojováním rozdílných materiálů mezi sebou. V dnešním dílu elektronického „poruchária živičných šindelů“ se krátce zaměříme právě na problém jejich stykování s ostatními materiály.

Jedním z problémů panelových bytových domů je často kritizovaný přenos zvuků. Z hlediska stavební akustiky by měl každý panelový dům splňovat přípustné hodnoty hluku dle platných ČSN, vyhlášek o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a dále navazujících předpisů.

V našem putování po poruchách střešních plášťů, kde jsou použity živičné šindele, se nyní podíváme na problematiku adhezivity termobodů a její dopad na kvalitu pokládky krytiny.

Málokdo ví, že pěnový polystyren je tak trochu českého původu. Vynalezl jej v Německu Fritéz Stastny, vývojový pracovník firmy BASF. Stejně jako spousta jiných výborných věcí (např. Viagra, dynamit, pneumatiky, airbag, fotografie, mikrovlnná trouba apod.) byl vynalezen náhodou.

V tomto článku se budeme zabívat jednotlivými parametry vnitřního prostředí bytů, které ovlivňují pohodu i zdravotní stav člověka i vlastní budovy. Základním opatřením k zajištění vhodného vnitřního prostředí bytů je dostatečné větrání.

Je zima, sem tam mrzne, někdy sněží, jindy je plískanice. Počasí je takové, jaké je a naštěstí jej nikdo ovlivnit nemůže. A pokud se svatý Petr nahoře rozhodne, že nám nadělí plno sněhu, musíme se s tím smířit a měli bychom se snažit následkům klimatických výkyvů co nelépe čelit.

Na počátku roku 2006 vstupují v platnost revidovaná znění ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů.