Ploché střešní pláště provozní
S rozvojem potřeby zintenzivnit využití ploch, které jsou k dispozici, se neustále zvyšuje tlak na využívání střešních ploch pro potřeby člověka, a to jak v privátním, tak i veřejném prostoru. Možnost využívat střešní pláště pro potřeby člověka je sice známá již od starověku, ale neustále naráží na vysoké investiční náklady a technickou dovednost všech zúčastněných, klimatické podmínky a jiné těžkosti. Překážkové argumenty, doufám, se budou v průběhu času ztrácet a užitné střešní pláště se budou používat ve větší míře než je to nyní obvyklé. Pro střešní pláště s provozními vrstvami platí klasická zásada. Čím jednodušší technické řešení, čím méně použitých materiálů, tím lépe. Současně je důležité si uvědomit, že jakékoliv konstrukční detaily mohou výrazně zkomplikovat konstrukční řešení nebo provádění. Nicméně ploché střechy s provozními vrstvami jsou výrazně náročnější na všechny komponenty realizace než střechy bez provozních vrstev.
Provozní
|
Zatížení provozem |
|
Pochozí |
Nepochozí Inženýrské (pochozí pro intenzivní údržbu) |
|
Pojízdné |
Pojízdné Pojízdné |
|
Zelené střechy (střešní |
Intenzivní Extenzivní Šikmé/strmé |
|
Pro provozní střešní pláště platí určité překrývání funkcí nebo
|
|
Ploché střešní pláště s provozní úpravou mohou být zateplené i nezateplené. Vždy je velkou výhodou, když je pod hydroizolačním povlakem stabilní betonová vrstva, která garantuje maximální stabilitu celého izolačního systému. Samozřejmě, že je nutné mít na vědomí statické dimenzování jednotlivých vrstev, a to nejen co se týče tloušťky, ale též, co se týče dilatačních celků. Při ignoraci pravidel pro dilatační celky je možné očekávat roztrhání hydroizolací v důsledku vzniku tzv. přirozených dilatací.
Na tomto obrázku je skladba bez tepelné izolace a skladba s tepelnou izolací, která je umístěna pod betonovou mazaninu.
Obr. č. 1 – Umístění hydroizolace u provozního střešního pláště
1 – hydroizolační povlak
2 – separační vrstva
3 – parotěsná zábrana
Šipky označují polohu hydroizolačního povlaku
Principiální rozdělení skladeb provozních vrstev izolačních systémů střešních plášťů:
Přímo pochozí střešní pláště
Následující schémata je možno přímo vztáhnout na střešní pláště, kde je podkladem pro hydroizolaci stabilní, obvykle betonová konstrukce. A to znamená, že to mohou být střešní pláště bez tepelné izolace, nebo střešní pláště, kde je tepelná izolace umístěna pod betonovou vrstvou.
Hydroizolace
Nosná konstrukce
Na nosnou konstrukci je přímo aplikovaná hydroizolace. Obvyklé hydroizolační povlaky, asfaltové pásové nebo fóliové izolace jsou tímto způsobem pochozí jen v největší nouzi a co nejméně. Při častém používání může dojít k nevratnému mechanickému poškození. Tento typ řešení pro asfaltové pásové a syntetické fóliové izolace není prakticky možný. Jediné materiály, které toto snesou, jsou syntetické stěrkové materiály (typu PMMA), které jsou nejen pochozí, ale při speciální úpravě a údržbě i pojízdné. Je ovšem nutné zajistit systém, který eliminuje „obrusnost“ povrchu, tj. je nutné v pravidelných intervalech doplňovat izolační hmotu. Tento systém je vhodný též pro rekonstrukce starých a nefunkčních izolačních systémů střešních parkovišť.
Obr.
č. 3 – Provozní chodníčky přímo umístěné na hydroizolaci
Provozní chodníčky
Provozní chodníčky – fóliový chodníček, asfaltový chodníček
Na nosnou konstrukci opatřenou hydroizolací je možné umístit pochozí chodníčky, které zesílí hydroizolační povlak v místě pohybu osob. Je nutné dodat, že tyto systémy jsou určeny pro střešní pláště „technického“ typu, kde je nutná častá údržba technického zařízení umístěného na střešním plášti. Konstrukční materiál „chodníčků“ je obvykle shodný s hydroizolačním materiálem, na který je přilepen nebo přivařen. Materiály na chodníčky jsou ve většině případů velmi robustní příbuzný hydroizolačního materiálu bez hydroizolačních parametrů. Tj. např. desky z oxidovaného asfaltu 6-8 mm tlusté se skleněnou výztuží, nebo 3-5 mm tlusté rohože ze syntetického materiálu.
Pochozí střešní pláště – s pochozí vrstvou z dlažby na rektifikovatelných nebo nerektifikovatelných podložkách
Konstrukční řešení, kdy je dlažba (nebo pochozí rošt) umístěn na podložkách, je velmi užívaný a má řadu výhod a samozřejmě některé nevýhody.
Výhody:
• nejlevnější technické řešení pochoznosti
• jednoduše opravitelné
• minimální riziko poruch
Nevýhody:
• nutno čistit, zejména u nízkých podložek
• nutnost rámečku, kolem dlažby tak, aby se neuvolnila
• při neopatrném užívání možnost poškození hydroizolace
• nutnost použití samonosných pochozích prvků (dlažby)
Obr.
č. 4 – Dlažba na podložkách
Podložky
Nosná konstrukce
Pochozí střešní pláště – pochozí vrstva je umístěna na povrch desky, která leží nebo může být mechanicky kotvena do podkladní konstrukce
Toto konstrukční řešení odděluje izolační funkce střešního pláště a provozních úprav.
Provozní úpravy jsou umístěny do samostatné vrstvy, která se skládá z:
• povrchové úpravy
• nosné vrstvy povrchové úpravy
• separační, drenážní vrstvy
Technické a materiálové řešení může být velmi pestré. Některé příklady viz dále.
Toto řešení má jednu velmi dramatickou nevýhodu, jakékoliv opravy jsou velmi komplikované a drahé. Střešní pláště tohoto typu mohou být jak pochozí, tak i pojízdné, záleží pouze na konstrukci „desky“ umístěné nad hydroizolačním povlakem.
Obr.
č. 5 – Dlažba do silikátových vrstev
Podložka
Obr. č. 6 – Základní skladby střešního pláště, s přímo pojížděnou izolací, 1 – nosná konstrukce, 2 – spádová vrstva, 3 – stěrková izolace (vyztužená polyesterovou výztužnou vložkou), obrusná vrstva opět na bázi polymetylmetakrylátu
Obr. č. 7 – Základní skladby střešního pláště, s mostovkovou izolací, 1 – nosná konstrukce, 2 – spádová vrstva, 3-1 až 2vrstevný hydroizolační systém z asfaltových modifikovaných natavovacích pasů, 4 – litý asfalt (1 až 2 vrstvy)
Obr. č. 8 – Základní skladby střešního pláště, s obráceným pořadím vrstev, zateplením extrudovaným polystyrénem Floormat 500, 1 – nosná konstrukce, 2 – spádová vrstva, 3 – hydroizolační povlak (v tomto případě jsou použity asfaltové SBS modifikované pasy) 4 – tepelná izolace (XPS), 5 – separační textilie, 6 – profilovaná fólie, 7 – ochranná textilie, 8 – lože z hutněného kameniva, 9 – zámková dlažba
Obr. č. 9 – Základní skladby střešního pláště, s obráceným pořadím vrstev, zateplením extrudovaným polystyrénem Floormat 500, 1 – nosná konstrukce, 2 – spádová vrstva, 3 – hydroizolační povlak (asfaltové modifikované pasy), 4 – tepelná izolace (XPS), 5 – separační textilie, 6 – profilovaná fólie, 7 – ochranná betonová mazanina, 8 – lože z hutněného kameniva, 9 – zámková dlažba
Obr. č. 10, 11 – Dvě skladby pojížděného střešního pláště s variantním uspořádáním vrstev nad hydroizolačním povlakem. 1 – nosná konstrukce, 2 – spádová vrstva, 3 – parotěsná zábrana (pojistná hydroizolace) 4 – tepelná izolace z pěnového skladu 5 – hydroizolační povlak (v případě použití litého asfaltu (7)) musí být tato hydroizolace určená pro vodotěsné izolace mostovek, 6 – ochranná vrstva z betonu vyztuženého sítí, může být použita i ochranná vrstva z litého asfaltu a položka č. 7 může znamenat betonovou pojížděnou desku. Tato deska pak musí být opatřena ochranným nátěrem
Obr. č. 12 – Základní skladby střešního pláště, s obráceným pořadím vrstev, zateplením extrudovaným polystyrénem Floormat 500, 1 – nosná konstrukce, 2 – spádová vrstva, 3 – hydroizolační povlak (asfaltové modifikované pasy), 4 – tepelná izolace (XPS), 5 – separační textilie, 6 – profilovaná fólie, 7 – dlažba na podložkách (musí být staticky zhodnoceno
Pokrok v současné době výrazně rozšířil dopravu pomocí helikoptér, tedy nutnost heliportů je výrazně větší. S vývojem těchto dopravních prostředků jde i jejich vývoj, kdy v současné době je možné říci, že mohou přistávat prakticky kdekoliv. Jedno omezení tam je a to, že přistávací plocha by měla být kompaktní, tj. ne zámková dlažba a podobné.
Pro pojížděné střešní pláště kolejovými vozidly platí jiná pravidla než u ostatních pojížděných konstrukcí, velmi důležité je oddělení kolejí od nosné konstrukce. Hydroizolační povlak je umístěn pod kolejovým lože a to buď s tvrdou mechanickou ochrannou (betonová mazanina, litý beton atd.) nebo s měkkou ochrannou vrstvou. Pro druhou variantu je nutné používat materiály k tomu určené.
Obr. č. 13 – Základní skladby střešního pláště pojížděného kolejovými vozidly, bez tepelné i kolace.
1 – nosná konstrukce
2 – vodotěsná izolace
3 – tvrdá ochrana hydroizolačního povlaku (betonová mazanina, litý asfalt atd.)
4 – měkká ochrana hydroizolačního povlaku (textilie)
5 – kolejové lože
6 – koleje a atd.
Zelené střechy jsou další z provozních střešních plášťů. Pro ně je základním kritériem to, co se tam bude pěstovat. Dominantně je možné dělení na extenzivní a intenzivní, přičemž to intenzivní je pěstování čehokoliv.
Obr. č. 14 – Varianty skladby zeleného střešního pláště od extenzivní zeleně až po intenzivní (stromy), 1 – nosná konstrukce, 2 – parotěsná zábrana, 3 – tepelná izolace, 4 – hydroizolace, 5 – primární ochrana hydroizolace, 6 – ochranná textilie, 7 – drenážní vrstva, 8 – filtrační vrstva, 9 – drenážní textilie, 10 – tvrdá ochrana (betonová mazanina), 11 – pěstební souvrství
Vrstvy pod tepelnou izolací jsou více či méně obvyklé, parotěsná zábrana, spádové vrstvy a nosná konstrukce střešního pláště.
Zelené střechy, stejně jako ostatní střešní pláště s užitnými vrstvami, představují v současné době velmi výrazný směr rozvoje využití dalších, dosud nevyužívaných ploch ve městech.
Zatížení, proti kterým je nutno střešní pláště dimenzovat, jsou dostatečně známa. U zelených střech přistupují další:
• odolnost proti prorůstání kořínků a ostatnímu biologickému namáhání;
• mechanická odolnost proti rycím prostředkům zahradníků.
Odolnost proti prorůstání kořínků se v současné době řeší úpravami asfaltové (syntetické u fólií) hmoty hydroizolačních materiálů – jde především o doplňkové chemické komponenty, které kořínky odpuzují.
Hydroizolační povlaky odolné proti prorůstání kořínků jsou většinou volně pokládané, asfaltové jsou dvouvrstevné, u syntetických fólií postačuje jedna vrstva.
Z hlediska vlastního pěstebního souvrství se vžilo rozdělení na:
• intenzivní, s tloušťkou pěstebního substrátu větší než 300 mm;
• extenzivní, s tloušťkou pěstebního substrátu menší než 80 mm.
Základní rozdíl je v tom, že u intenzivního ozelenění je možno pěstovat na střeše víceméně cokoliv. Jen stromy a velké keře je vhodnější pěstovat v samostatných kontejnerech. V případě extenzivního ozelenění je nutno se omezit pouze na pěstování nenáročných travin a mechů.
Kromě základní skladby se musí speciálně řešit základní konstrukční detaily, které se na takových střešních pláštích vyskytují. U nich je nutno opět respektovat specifika namáhání – prorůstání kořínků (použití speciálních odolných materiálů) a hlavně odolnost proti splavování pěstebního a drenážního souvrství.
Obr. č. 15 – Principiální skladba zeleného střešního pláště
Každý zelený střešní plášť se musí skládat z:
• rostliny;
• pěstebního souvrství;
• substrátu;
• filtrační vrstvy;
• drenážní a hydroakumulační vrstvy;
• izolačního souvrství;
• vodotěsné izolace;
• tepelné izolace (pouze, je-li požadavek na zateplení);
• parotěsné zábrany (pouze, je-li požadavek na zateplení);
• nosné konstrukce.
Funkce jednotlivých vrstev:
• Pěstební souvrství. V těchto vrstvách se pěstují veškeré rostliny, musí tedy zajišťovat vhodné životní podmínky pro ty druhy rostlin, pro které je navrženo;
• Substrát. Je základní vrstvou, kde se vyživují kořínky rostlin. Na množství substrátu závisí intenzita ozelenění. Čím je jeho tloušťka (množství výživných látek) větší, tím větší jsou možnosti pěstování rostlin;
• Filtrační vrstva. Slouží k zachycování splavenin ze substrátu do drenážní a hydroakumulační vrstvy.
Pro tyto účely se používají syntetické textilie různých plošných hmotností od 80 do 150 g/m2:
• Drenážní vrstva. Odvádí přebytečnou vodu ze souvrství. V případě špatné funkce drenážní vrstvy uhnívají kořínky a rostliny odumírají.
• Hydroakumulační vrstva. Slouží k vytvoření úměrných zásob závlahové vody tak, aby vegetace byla schopna přežít bez každodenní zálivky;
• Izolační souvrství (hydroizolace, tepelná izolace, parotěsná zábrana). Tyto vrstvy zajišťují střešní plášť z hlediska stavební fyziky. Započítávat vrstvy nad hydroizolací do stavebně-fyzikálních výpočtů je velmi problematické, i když mají pozitivní vliv na kvalitu stavebních konstrukcí;
• Nosná konstrukce. Má dvě specifika, která je nutno jmenovat – vyšší únosnost a nutnost posunout nosné konstrukce zelených střech níž než horizontální konstrukce v interiéru.
Samozřejmě, že u provozních střešních plášťů dochází k poruchám. V závěru této kapitoly bych rád upozornil na nutnost používání materiálů, které nejsou vylouhovávány a současně je nutné používat systém odvodnění, který lze po celé délce velmi jednoduše kontrolovat a čistit. V případě vylouhování dojde k velmi rychlému ucpání odvodňovacího systému a tím k poruchám odvodnění, které jsou velmi nepříjemné.
