Namáhání dřeva vodou v podlahách dřevostaveb

/autor: /

Úvod

S větším zastoupením dřeva ve stavbách i s větší četností staveb na bázi dřeva se více setkáváme s některými specifickými problémy dřeva jako přírodního materiálů. Využití dřeva a/nebo materiálů na bázi dřeva má zajisté významné přínosy z hlediska splnění jednoho ze základních požadavků na stavby – „Udržitelné využívání přírodních zdrojů“ neboť se užívají zdroje a materiály šetrné k životnímu prostředí a v některých případech užití dřeva umožňuje recyklovatelnost staveb či prvků.

Trvanlivost staveb

Zajištění nezbytné trvanlivost stavby je významnou charakteristikou, která ovlivňuje rozhodování stavebníků a investorů při volbě materiál, ze kterých má být dům postaven. Již úvod definice základních požadavků na stavby uvedený v příloze 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 uvádí, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby. 
V základní EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny požadavky na stavby:
Konstrukce musí být navržena a provedena tak, aby během předpokládané životnosti s příslušným stupněm spolehlivosti a hospodárnosti 
  • odolala všem zatížením a vlivům, které se mohou vyskytnout při provádění a používání a 
  • sloužila požadovanému účelu. 
Konstrukce musí být navržena tak, aby měla odpovídající: 
  • únosnost, 
  • použitelnost 
  • trvanlivost.
t1.png
Z hlediska trvanlivosti musí být konstrukce navržena tak, aby degradační procesy během její návrhové životnosti, za předpokladu náležité údržby a s ohledem na okolní prostředí, nenarušily její provozuschopnost více, než je přípustné. 
Pro běžné stavby jako jsou rodinné a bytové domy je proto odpovídající návrhová životnost 50 roků a na tuto by měly být konstrukce navrženy.
Podle zkušeností to však v některých případech není reálné. 

Zkušenosti s poškozením dřevěných konstrukcí dřevokaznými houbami

V posledních letech se setkáváme s relativně rozsáhlým poškozením dřevěných nosných konstrukcí dřevostaveb často již v jejich záruční době, tedy obvykle ve stáří domu 1 až 2 roky. Přístup zhotovitelů je velmi rozdílný, závisí však zejména na tom, jak je zhotovitel chráněn pojistkami proti takovým škodám. Náklady na opravu jsou v některých případech vyšší, než byla cena výstavby domu.

Rizikové konstrukční řešení dřevostaveb

Za dobu, kdy se setkáváme s problémy dřevostaveb, jsme se častěji setkali s těmito rizikovějšími konstrukcemi: 
  • podlahy nepodsklepených staveb, 
  • spodní líc crawl space nad terénem, kdy mezera pod podlahou není dostatečně provětraná nebo se v ní dokonce zadržuje voda
  • obvodová stěna a strop přiléhající k markýzám, balkónům a terasám 
  • ploché střechy
Příčiny poškození dřeva ve stavbách 
Příčiny poškozování dřeva ve stavbách odpovídají ji někdy i neobvyklým zdrojům vody ve stavbách. Setkáváme se s následujícími zdroji vody (seřazeno relativně dle četnosti výskytu): 
  • v případě, že rovina hydroizolace je pod rovinou přilehlého terénu a kotevní prvky nosné konstrukce procházející hydroizolací, nejsou izolované, proniká voda těmito netěsnostmi k chráněným konstrukcím 
  • úniky provozní vody zejména ve sprchách do skladeb podlah, nefunkční či zcela chybějící izolace proti provozní vodě 
  • úniky vody z rozvodů vody a topení, kdy fitinky mají v některých případech velmi nízkou trvanlivost, v technických místnostech a kotelnách není prováděna izolace proti provozní vodě, i když jsou v podlahách osazeny podlahové vpusti
  • úniky kondenzátu z tepelných čerpadel či z chladících okruhů do podlah
  • úniky vody z půdic komínů, které nejsou zakryté stříškou, pokud tyto nejsou odvodněné
  • uniky vody z kanalizačního připojovacího potrubí (netěsné spoje, perforace trubek) a dalších trubních rozvodů vedených ve vrstvách podlahy
  • kondenzace vody v podlahách na terénu či nad crawl space, zvláště když je navrženo provětrání takových podlah
  • vodorovné markýzy, balkony a terasy, ze kterých zatéká voda do fasády a do konstrukcí v interiéru či v plášti
  • zatékání vody z plochých střech z důvodů nedostatečné hltnosti vtoků, ucpání vtoků a nefunkčních spojů či poškozené hydroizolace 
Možnosti ochrany dřeva

Chemickou ochranu dřeva po dobu návrhové trvanlivosti u konstrukcích, které nejsou přístupné pro opakovanou chemickou impregnaci je možno vyloučit z důvodu omezené doby účinnosti současných prostředků na ochranu dřeva, která je obvykle do asi do 12 roků. 
Z toho tohoto důvodu je nutno důsledně dbát na zajištění podmínek konstrukční a fyzikální ochrany dřeva. Základem je, že dřevo se nesmí vyskytovat v takových podmínkách, aby jeho vlhkost nebyla vyšší než 18% hmot., tedy se nesmí vyskytovat delší dobu ani v prostředí s relativní vlhkostí dřeva nad asi 85% při 20°C. V případě, že je dřevo již napadené zejména dřevokaznými houbami, tyto podmínky již neplatí a postačuje i nižší vlhkost dřeva pro jejich rozvoj. Dřevo musí být v konstrukci vždy umístěno tak, aby v případě zatečení vody bylo umožněno vyschnutí dřeva, tedy aby nebylo dotováno vodou či vlhkostí ze souvisejících konstrukcí. 
Jednou z úprav, která spolehlivě ruší opatření konstrukční ochrany dřeva podlaze je dotěsňování obvodového pláště z vnitřní strany asfaltovými pásy k obvodovým stěnám a základovým prahům tak, že se v prostoru podlahy vytvoří jakási záchytná vana na případně uniklou vodu.

Závěr

Dřevostavby nejsou obecně rizikové, měly by je však navrhovat osoby, které mají v tomto oboru zkušenosti a stejně tak by měly realizaci zajišťovat osoby, které mají dostatečné zkušenosti a znají jejich rizika. Trvanlivost dřevostaveb závisí zejména na detailech. Velmi rizikový postup je provádění dřevostaveb svépomocí, tedy, kdy různí dodavatelé provádějí postupně dřevostavbu zejména v případě, kdy nejsou po celou dobu výstavby koordinováni a vedeni erudovanou osobou.

Literatura
[1] ČSN EN 1990 (730002) Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí ÚNMZ Praha 2004 
[2] Smola J., Šála, J.: Problematika provětrávaného prostoru založení energeticky efektivních dřevostaveb In Sborník Dřevostavby 2013 Volyně 2013 
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.