Právní exkurz do odpovědnosti za vady díla

Nový Občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, odstranil dvojí právní režim, podle kterého bylo možné uzavřít příkladmo Smlouvu o dílo podle tehdejšího občanského zákoníku nebo podle tehdejšího obchodního zákoníku. Demonstrativně uvedeno na příkladu, pokud podnikatel prodával automobil jinému podnikateli, který si jej od něj koupil za účelem soukromého použití, pro jejich právní vztah se aplikoval tehdejší občanský zákoník. Oproti tomu pokud podnikatel prodával automobil jinému podnikateli, který si jej koupil za účelem svého podnikání, jelikož provozuje taxislužbu, pro takovýto právní vztah se aplikoval tehdejší obchodní zákoník. Dlužno dodat, strany si mohly dohodnout, že jejich závazkový vztah (např. Kupní smlouva, Smlouva o dílo), který podle povahy nespadal pod režim obchodního zákoníku, se přesto řídil tehdejším obchodním zákoníkem. Ačkoli Nový občanský zákoník fakticky odstranil dvojí právní režim a došlo de facto ke zpřehlednění a zjednodušení právní úpravy, na právní vztahy, které byly založeny smlouvou, uzavřenou před 1. 1. 2014, se zpravidla použije tehdejší občanský a obchodní zákoník.

2.1 Zhotovitel ze zákona odpovídá za ty vady, které má dílo v době předání objednateli. Tyto vady díla mohou být zjevné nebo skryté. Objednatel je povinen provést kontrolu díla co nejdříve po předání, při této kontrole by měl odhalit všechny zjevné vady díla. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo s výhradami, nastupuje odpovědnost zhotovitele za vady, které má dílo při předání. Odpovědnost zhotovitele za vady, které má dílo při předání je objektivní. Zhotovitel ze zákona odpovídá rovněž za skryté vady díla, které se projeví po předání díla, a to pouze za předpokladu, že skrytá vada, byť se projevila až později, nutně existovala na díle již při jeho předání. Případnou skrytou vadu díla musí objednatel oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při vynaložení dostatečné péče zjistit, nikoli však později než do dvou let od předání díla (u vad staveb nejpozději do pěti let).

Za vady vzniklé později (tj. které nemělo dílo při jeho předání) ze zákona zhotovitel neodpovídá, s výjimkou těch případů, kdy vadu způsobil zhotovitel porušením svých povinností. Objednatel v tomto případě musí prokázat, že vady vznikly porušením povinnosti zhotovitele stanovené právním předpisem nebo smlouvou.

2.2 Pokud zhotovitel poskytne objednateli záruku za jakost díla (tuto lze ujednat ve smlouvě nebo založit jednostranným prohlášením zhotovitele), odpovídá za vady díla, které se projeví v záruční době. Zárukou za jakost díla se zhotovitel zavazuje, že dílo bude po určitou dobu k použití pro obvyklý účel nebo, že si zachová obvyklé vlastnosti. V záruční době tak může objednatel oznámit zhotoviteli vady díla, na které se vztahuje záruka za jakost díla a které se projeví v záruční době bez ohledu na to, zda existovaly již v době předání díla.

3.1 Objednatel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit (resp. reklamovat) zhotoviteli vady díla, které zjistil na díle. V zájmu objednatele je, aby rovněž sdělil zhotoviteli, jaké právo z odpovědnosti zhotovitele za vady díla zvolil, a to současně s oznámením vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady.

3.2 Pokud se na díle zhotovitele projeví vady, je třeba posoudit, zda je vadné plnění podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. Za vadu, která je podstatným porušením smlouvy, lze považovat takovou vadu, o které zhotovitel ví nebo musí rozumně předpokládat, že v případě jejího výskytu by objednatel smlouvu neuzavřel a dílo si nenechal zhotovit.

Jestliže je vada podstatným porušením smlouvy, má objednatel několik alternativních možností, které může využít pro nápravu vadného plnění. Při podstatném porušení smlouvy zhotovitelem, má objednatel právo na odstranění vady dodáním nového díla bez vady (objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli), na odstranění vady opravou díla, na přiměřenou slevu z ceny díla nebo právo odstoupit od smlouvy. Pokud objednatel zvolí právo na odstranění vady a zhotovitel vady v přiměřené lhůtě neodstraní nebo oznámí objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla nebo od smlouvy odstoupit.

Jestliže je vada nepodstatným porušením smlouvy má objednatel právo pouze na odstranění vad díla nebo přiměřenou slevu z ceny díla. Dokud objednatel neuplatní právo na slevu z ceny díla nebo neodstoupí od smlouvy, může zhotovitel dodat, to co chybí, nebo odstranit právní vadu, jiné vady může zhotovitel odstranit podle své volby opravou díla nebo dodáním nového díla. Neodstraní-li zhotovitel vadu díla včas nebo vadu díla odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny díla nebo od smlouvy odstoupit.

3.3 Jak v případě podstatného, tak v případě nepodstatného porušení smlouvy platí, že provedenou volbu práva nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele.

3.4 V případě podstatného porušení smlouvy, pokud objednatel zhotoviteli vadu řádně oznámí, ale zároveň bez zbytečného odkladu nezvolí uplatňované právo, může objednatel zvolit právo jako při nepodstatném porušení smlouvy.

3.5 Dlužno dodat, že do odstranění vady nemusí objednatel platit zhotoviteli část ceny díla odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu.

Velmi podstatnou změnou, kterou přináší nový občanský zákoník, je rozšíření odpovědnosti za vady stavby. Odpovědnost za vadné plnění týkající se stavby, jež byla doposud ukládána výhradně zhotoviteli, nově nese nejen zhotovitel, ale také další subjekty, které se na provádění stavby podílely. Tuto spoluodpovědnost občanský zákoník nově ustanovuje v § 2630. Nově se tak odpovědnost z vadného plnění vztahuje také na subdodavatele (v zákoně označen jako poddodavatel), dodavatele stavební dokumentace a subjekt provádějící stavební dozor. Ze zákona tak vzniká odpovědnostní vztah mezi objednatelem a subjekty odlišnými od zhotovitele, který nemusí být založen samotnou smlouvou. Tato společná odpovědnost zúčastněných subjektů je vymezena jako společná a nerozdílná, tedy že objednatel je oprávněn požadovat práva z vadného plnění po kterémkoli ze subjektů, který odpovídá dle tohoto ustanovení, v rozsahu jeho plnění. Současně občanský zákoník stanovuje možnosti liberace těchto subjektů – zbavení se odpovědnosti dle tohoto ustanovení za určitých okolností.

Tato úprava pak může vnést do vzájemných vztahů mezi subjekty podílejících se na stavbě značnou nejistotu, tím více do smluvně neupravených vztahů mezi objednatelem a subjekty odlišnými od zhotovitele. Nezřídka bude také docházet ke komplikovaným a na dokazování náročným sporům o stanovení odpovědnosti a jejího rozsahu vůči jednotlivým subjektům.

Jednotlivé subjekty podílející se na dílu – stavbě pak mají možnost více či méně se vyvázat ze své odpovědnosti prokázáním, že vadné plnění neplyne z jejich činnosti, ale že došlo k vadě na základě porušení povinnosti odlišného subjektu. Pro všechny subjekty zapojené do procesu zhotovení stavby pak platí, že nesou důkazní břemeno prokázání zproštění se své odpovědnosti.

V praxi lze tak s ohledem na ustanovení zakotvující společnou odpovědnost subjektů podílejících se na stavbě doporučit, že v případě výskytu vad, toto nejen oznámit objednateli, ale taktéž specifikovat důvody, pro které daný subjekt za vzniklou vadu neodpovídá, případně určit subjekt odpovědný z konkrétní vady. Pro vyšší právní jistotu a možnost platné právní obrany tyto úkony doporučujeme činit vždy písemně a platně doručit oprávněné straně, dále pak také věnovat pozornost ujednáním o povinnostech z vadného plnění jednotlivých subjektů.