Studie využití geomembrány Coletanche při loužení rudných hald
V současné době se na území Kazachstánu za použití perkolace zpracovávají přibližně tři desítky středních a menších nalezišť zlatonosných rud. V provozu jsou též tři závody na zpracování měděných rud. Počet objektů používajících metodu perkolace se neustále zvyšuje, jelikož v Kazachstánu existuje nezbytná surovinová základna jak zlata, tak i mědi.
Materiál, který se podrobuje perkolaci, může být různý – těžená ruda, odpadní haldy, rozdrobené zbytkové frakce. Většina perkolačních pracovišť, činných v současné době, zpracovává nově vytěženou rudu, získávanou z povrchových dolů.
Příprava materiálu k loužení je různá a závisí na typu rudy. Obvykle mají rudy vhodné k loužení formu okysličenou. Hlavní cíl přípravy rudy k perkolaci spočívá ve výběru materiálu takového rozměru, aby mohl být zajištěn kontakt roztoku s kovy, být propustný a pevný, takový, aby umožnil příslušnou rychlost jejího loužení.
Halda se vytváří různými způsoby: počínaje využitím grejdrů a konče zavážením pomocí nakladačů/vozíků a dopravníkových mechanizmů. Způsob vytváření haldy musí omezovat možnost zhutňování mezivrstev, vyloučit segregaci částic a také zajistit ochranu nepropustnými foliemi nebo vložkami.
V průběhu perkolace je nutné věnovat zvláštní pozornost velikému zatížení hydroizolační zóny (zvláště, kdy výška perkolace dosahuje několika metrů a specifická hmotnost je okolo 1,6 kg/dm3). Při takovémto zatížení se udílí velký význam typu materiálu pro podklady, způsobu ukládání a styku/spojení.
- srovnání terénu;
- uložení a zhutnění válcem obtížně filtrovatelných jílů/zemin (o tloušťce 0,3 – 0,5 m) ve dvou nebo třech vrstvách;
- položení hydroizolační polyetylenové nebo polyvinylchloridové folie (o tloušťce 1 až 2,5 mm);
- položení ochranné a drenážní vrstvy;
- položení rudy.
Asfaltová geomembrána je syntetický hydroizolační materiál vyrobený z netkaných polyesterových geotextilních dlouhých vláken, která jsou plně propenetrována asfaltem, přidávána je ještě vložka z netkaných skelných vláken. Na vrchní líc je nanesen křemičitý písek kvůli zvýšení odolnosti vůči ultrafialovému záření. V dolní části je folie, která je odolná vůči prorůstání kořenů a která umožňuje zabránění prorůstání jakýchkoli kořenů skrz mezivrstvu.
K provedení testů byla použita okysličená měděná ruda. Zatěžování se provádělo jak krátkodobě (dynamický režim), tak i dlouhodobě (statický režim). Krátkodobé zatížení se provádělo za použití laboratorního zkušebního hydraulického lisu MC-100 (obr. 1). Do zkušebního válce se pod membránu a nad membránu nasypala vrstva rudy o tloušťce 50 mm, pod membránu – drcená o max. rozměru mínus 10 mm, shora membrány – mínus 15 mm.
Dlouhodobé zatížení membrány rudou se provádělo na laboratorním zařízení (obr. 2). Pomocí pístu se na horní vrstvu rudy aplikoval tlak rovnající se 1,7 kg/cm2, což odpovídá zatížení vytvářenému haldou o výšce 10 m. Zatížení působilo nepřetržitě po dobu 20 dnů.
Po ukončení zkoušek byly pozorovány menší prohlubně, vytlačená místa od kousků rudy, která po odstranění zatížení zmizela v průběhu 4-6 hodin (obr. 3). Na základě výzkumů byly učiněny závěry o perspektivnosti a možnosti použití asfaltových geomembrán.
Zkoušky byly dále prováděny v rámci řady dalších projektů týkajících se výzkumu okysličených měděných rud na nalezištích Sakdrisskoje (Gruzie) a Aj (Kazachstán).
Před uložením rudy byla na dno jedné kolony položena geomembrána Coletanche ES3 a na dno druhé kolony – membrána z HDPE (Polyetylén vysoké hustoty) o tloušťce 2,5 mm.
а – membrána z vysokohustotního polyetylenu, b – membrána Coletanche
Na základě výsledků výzkumů bylo zjištěno, že asfaltové geomembrány Coletanche mají skutečně řadu předností před membránami jiného typu a mohou být používány pro přípravu základů pro haldy pro perkolaci – louhování hald – v souladu s doporučeními výrobce.