Pálená střešní krytina – úskalí při navrhování a provádění

/autor: /,
Pálená střešní krytina je přírodní ušlechtilý materiál, který se používá již několik tisíc let. Díky svým jedinečným vlastnostem se stává jednou z nejvhodnějších střešních krytin s více jak stoletou životností. Ta je však závislá nejen na vlastnostech páleného střepu, ale hlavně na způsobu jejího použití a montáže. Přes značnou snahu všech výrobců a distributorů těchto materiálů, odborných školících institucí o osvětu a informovanost o pravidlech a zásadách při zpracování, se však až s podivem objevuje stále spousta chyb, které mají za následek nefunkčnost nejen krytiny, ale hlavně střechy jako celku. 
Vady střech pak vznikají nedodržením platných norem, předpisů a technických podmínek výrobce jak při návrhu střechy, tak i při jejich provádění. Je tedy možné rozdělit vady do dvou skupin: 
  • projekční;
  • prováděcí. 
Vady projekční
Tyto vady se často stávají již ve fázi návrhu dané střechy. Pro správný návrh je nutné zvážit následující základní parametry: 
  • sklon střechy; 
  • členitost střechy;
  • náročnost konstrukce střechy; 
  • využití prostor, které střecha chrání; 
  • místní klimatické podmínky. 
Všechny výše uvedené parametry významně ovlivňují nejen výběr správného typu pálené střešní tašky, ale také volbu doplňkových hydroizolačních vrstev (DHV). Je třeba si uvědomit, že každá střecha je v tomto pohledu „unikátní“ a tak je nutné k ní přistupovat. 
Sklon střešní plochy patří k základním údajům, které pomohou blíže specifikovat možný návrh typu tašky. Z hlediska sklonů jsou pálené střešní tašky rozděleny do několika skupin dle konstrukce drážek. Jejich základní rozdělení je na bezdrážkovou a drážkovou krytinu. Bezdrážková se pak dělí na plochou a klenutou, drážková dle umístění drážek a jejich spojitosti. 
Ke každé této skupině je určen dlouhodobými zkušenostmi a v některých případech i zkouškami tzv. bezpečný sklon, který se dá specifikovat jako sklon, při kterém je daný typ tašky těsný, ve výseku plochy bez prostupů, vůči tekoucí srážkové vodě bez působení větru. Bezpečný sklon pálených tašek je pak dle typu od 22° . Tabulka bezpečných sklonů jednotlivých druhů krytin byla dříve součástí normy ČSN 73 1901. V brzké době se pravděpodobně objeví v novém vydání „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ . Jednotlivé skupiny tašek dostanou tak i nové názvosloví a jejich počet se mírně rozšíří.Příklady vybraných typů drážkových tašek a jejich bezpečné sklony v návaznosti na přímý sortiment společnosti TONDACH Česká republika s.r.o. naleznete v tabulce č.1. 

tabulka.png

Tabulka č.1 Vybrané typy drážkových tašek a jejich bezpečný sklon 
Pokud je sklon střešní plochy nižší než bezpečný, neznamená to , že se na danou střechu nedá taška použít. Je však nutné zvýšení těsnosti celé konstrukce pomocí vhodných doplňkových hydroizolačních vrstev. Pro stanovení třídy doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) jsou v současné době dány dvě rozhraní reálného sklonu – bezpečný sklon -6°a bezpečný sklon -10°. Opět i v tomto ohledu pravděpodobně dojde ke změně a tyto rozhraní již budou – bezpečný sklon -4°, bezpečný sklon -8°a bezpečný sklon -10°. Dojde tedy i k úpravě a aktualizaci tabulky pro výběr tříd těsností DHV pro pálenou a betonovou krytinu. 
bez-nazvu.jpg
Obr.č. 1 Pálená taška použitá na střešní ploše se sklonem 2° 
Členitost střechy je dalším důležitým prvkem ovlivňující výběr. Jde především o střechy s různými úrovněmi hřebenů, či okapů, plochy z měnícím se sklonem, popřípadě s několika vikýři a prostupy. Z tohoto pohledu je možné rozdělit tašky na dvě základní skupiny: 
  • – s přesnou krycí délkou;
  • – s proměnnou krycí délkou, posuvné tašky. 
Tašky s přesnou krycí délkou mají stanovenou krycí délku ( laťování) přesně. Je dána umístěním horních sesazovacích zámků, které nedovolují posunutí, nebo jen o několik milimetrů. Je proto velmi těžké, někdy i nemožné na složitých střechách rozlaťovat tak, aby tašky vycházely na modulovou délku a je nutné tašky v oblasti hřebene krátit řezem (viz. Obr.č.1) , např. Francouzská 12, Falcovka 11. Proto na členité střechy je daleko vhodnější používat tašky s proměnnou krycí délkou – posuvné tašky ( Hranice 11 posuvná, Stodo 12 posuvná atd.). Jejich možnost posunutí v krycích délkách až o 6 cm se s výhodou používá právě v těchto případech . Navíc se uplatní i při rekonstrukcích jednoduchých střech kde je již délka všech krokví dána a velmi těžko se mění. 
obr-2.png
Obr. č.2 Řezané tašky v první řadě u hřebene 
Náročnost konstrukce střechy, využití prostor pod střechou a místní klimatické podmínky mají samozřejmě také přímou návaznost na volbu vhodných doplňkových hydroizolačních vrstev. Je nutné vycházet ze skutečnosti, že skládaná krytina není těsná vůči větrem hnanému dešti a sněhu. Pokud je tedy stavba v místě s vyšší nadmořskou výškou, na větrem exponovaném místě, bývá riziko zafoukávání podstatně vyšší.
Není možné tudíž všechny výše uvedené zvýšené požadavky posuzovat pouze samostatně, ale vždy brát v úvahu jejich kombinaci. Pomůckou pro stanovení vhodné třídy těsnosti DHV v návaznosti na posouzení všech zvýšených požadavků je tabulce v „Pravidlech pro navrhování a provádění střech“. 
 Vady 
prováděcí
Pokud je střecha správně navržena není ještě zaručeno, že bude sloužit svému účelu. Neméně podstatnou částí je samotné řemeslné provedení. Pracovníci prováděcí firmy by měli být znalí všech norem, pravidel a technických podmínek výrobce. Pokud se budou řídit správný návrhem neměl by žádný problém nastat. Problémem při provádění je však především řešení jednotlivých detailů. Všechny detaily a jejich možná řešení popisuje u jednotlivých typů tašek výrobce ve svých technických materiálech. Stejně tak i montáž doplňkových prvků. Z jednotlivých detailů je nejdůležitější provedení: 
  • – okapové hrany;
  • – hřebenů a nároží
    – štítové hrany. 
Okapová hrana se musí provést tak, aby byl dodržen požadavek na minimální odvětrání pálené střešní krytiny. U okapu je to ve většině případů 200 cm2 na 1 bm okapu. Proto se montují kontralatě s minimální výškou 40 mm. Zároveň však musí být zamezeno vlétávání ptáků pod tašky. Další důležitým požadavkem je ukončení DHV plechovou okapničkou, která je zabezpečí odvod např. tajícího a stékajícího sněhu mimo obrys budovy. 
obr-3.png
Obr. č.3 Chybné provedení okapové hrany bez plechové okapničky a kontralatí 
Hřebenovou hranu a nároží je nutné provést stejně s odvětráním. K tomuto účelu jsou vyráběny ke každému typu doplňkové větrací tašky, které se umísťují ve druhé řadě od hřebene nebo podél nároží. Jejich četnost závisí na ploše přilehlé střešní plochy a použitému typu střešní tašky, jelikož každý typ má jiný větrací průřez u tohoto doplňku. Některé typy tašek (Stodo 12 posuvná, Falcovka 11) mají v systému speciální doplňkové tašky , které se umisťují v první řadě u hřebene a mají funkci větrací tašky, jsou posuvné v laťování až o 20 cm a není nutná následná montáž větracího pásu hřebene. Při instalaci hřebenáčů na hřebenovou lať je vhodné dodržení mezery mezi nimi a taškami 15 mm. 
Štítové hrany se již standartně řeší pomocí keramických okrajových tašek, kde již není nutné oplechování štítu. V tomto detailu je obzvláště nutné dodržení přichycení každé jednotlivé tašky. Nutnost přichytávání každé tašky bez ohledu na sklon však platí i v oblasti okapu, hřebeni, nároží, podél oken a oplechování, tedy u všech lemujících tašek.
  
Závěr 
Pokud se spojí správný návrh s bezchybným řemeslným zpracováním vznikne dílo, které splňuje nejen funkční požadavky na něj kladené, ale hlavně esteticky hodnotná část budovy s životností několik desítek let. Tuto skutečnost nám již několik tisíciletí právě pálené tašky na střechách dokazují. A že se jedná o velmi ušlechtilý materiál dokazuje i fakt, že právě pálená taška byla vybrána na značnou část střech na nově vybudovaných střediscích , nákupních center olympijského projektu „Gornaja Karusel“ , jehož součástí je i olympijská vesnice v Soči. Zvolený typ tašky se nazývá Venus a byla pro tento projekt vyrobena ve dvou zcela originálních barvách engob s označením RV3 a RV4. 
obr-4.png
Obr. č.4 Prokurista Tondach Gleinstätten AG Mag. Martin Olbrich s taškou Venus 

Literatura 
[1] Cech KPT: Pravidla pro navrhování a provádění střech – část první, 2000 
[2] Technické materiály společnosti TONDACH Česká republika , s.r.o.