Poruchy na stavbách způsobuje převážně dřevokazný hmyz, jehož larvy jsou schopné dřevěné konstrukce velmi závažně poškodit. Jedná se například o tesaříka nebo červotoče.
Dalšími škůdci mohou být ptáci, především strakapoud velký, který je schopen vytvářet množství otvorů v zateplení budov (v polystyrenu na fasádě), ve kterých se pak uhnízdí další druhy ptáků.
Tím zvířetem, které škodilo u mnou zkoumané stavby, je ale savec, a to konkrétně kuna. Kuna se díky svému štíhlému a mrštnému tělu dostane téměř všude a jakmile má příležitost uhnízdit se pohodlně v teple, nezastaví se téměř před ničím.
Poškozená stavba
Objekt se nachází ve Východních Čechách v malé obci Jakubovice (Dolní Čermná). Pozemek je ohraničen z jedné strany silnicí, ze zbylých tří cestou, za níž jsou další obydlené nemovitosti.
Jedná se o rodinný dům z konce 17.století (přístavba 1930), který je už několik let ve stavu rekonstrukce za účelem vrátit mu funkci bydlení.
Půdorys přízemí
Podlahy v přízemí byly napadeny dřevomorkou, tudíž bylo nutno veškeré dřevo odstranit a podlahy udělat kompletně nové. Krov byl opotřebený časem a napadený škůdci, tak bylo rozhodnuto, že bude celý vyměněn. V roce 2007 byl tedy instalován nový dřevěný krov.
Nad neobydlenou částí – půdou – je pouze střešní krytina (pálená střešní taška) a pojistná hydroizolace, část nad obytnou místností je zateplena minerální vlnou, pod níž se nachází parotěsná folie a sádrokarton.
Stavba nového krovu: levá část (nad půdou) – průběh práce vpravo – původní krytina nad budoucí obývanou částí
Půdorys a řez zateplené části krovu
Nález poruchy
Následkem objevení škrábanců od drápů a zvířecích stop ve sněhu vzniklo podezření, že se v prostorách zateplení krovu usadili nezvaní hosté. Byly odstraněny části střešní krytiny, aby se dalo zjistit, jak velkou škodu kuny napáchaly. Bylo zřejmé, že jde o kuny, jelikož se všude nacházel kuní trus a chlupy. V jednom místě byly také nalezeny zbytky mrtvého ježka, kterého si kuny pravděpodobně přitáhly.
Pojistná izolace roztržena kunou.
V minerální vlně kuny vyhrabaly tunely a udělaly si tam hnízda.
Kuny protrhaly na mnoha místech pojistnou hydroizolaci.
Kuny pracovaly po obou stranách střechy. Zde je vidět asi největší díra na východní straně.
V některých místech chyběla tepelná izolace v celé tloušťce. Parotěsná zábrana naštěstí nikde nebyla poškozena.
Jelikož v době nalezení poruchy se v domě ještě netopilo, nevyskytly se žádné vnější projevy poruchy. Později, když se začala zateplená obytná místnost vytápět a nebyly ještě opraveny všechny mezery v izolaci, vyskytovaly se v zimě v místech těchto mezer zevnitř na sádrokartonu plochy, kde kondenzovala vodní pára. Vysrážená voda poté namrzala.
Řešení
Díry od kun byly odhalovány postupně během jara a v létě byly jedna po druhé napravovány. Proběhla kontrola parotěsné zábrany pod každým hnízdem a bylo zjištěno, že folie narušena nebyla. Rozcupované zbytky vaty byly poté odstraněny a nahrazeny novým materiálem. Díry v pojistné hydroizolaci byly zazáplatovány ne úplně šťastným způsobem. Horní část záplaty byla vsunuta pod hydroizolaci nad záplatou a spodní část přesahuje přes část hydroizolace pod záplatou. Případná voda tak sice může stékat, aniž by vnikla dovnitř, po stranách záplaty ale mohou vznikat místa, kde její proniknutí hrozí. Po těchto úpravách byly střešní tašky naskládány zpět.
Doporučené řešení
Vzhledem k rozsahu a závažnosti poruchy bych doporučila kompletně vyměnit tepelnou izolaci a pojistnou hydroizolaci. Tento postup by však byl nákladnější a o něco více časově náročný, a proto si to majitel nemohl dovolit.
Preventivní opatření
Součástí řešení vzniklé situace není pouze oprava škod (doplnění izolace a likvidace otvorů), ale také prevence před opakovaným vniknutím kuny do objektu. Na domě proto proběhl výzkum možností, jak se kuny mohly do krovu dostat. Mezi okapovou hranou střechy a zdí původně nebylo podbití, tudíž bylo jasné, že je potřeba ho dodělat. Dřevěné podbití v kombinaci s perforovanými mřížkami, zajišťujícími přívod vzduchu do větrané mezery, by měly znemožnit kunám další pronikání do krovu.
Dalším krokem bylo objevení cest, kterými se kuny dostaly ke střeše. Na jednom z dřevěných sloupů podepírajících přesah střechy nad schodištěm byly objeveny dlouhé škrábance od drápů.
Přestože by se kuny už zřejmě nedostaly do krovu, stejně byla část trámu pro jistotu pobita hladkým plechem, do kterého by kuny nemohly zarýt své drápy.
Další možností, jak odehnat kuny, je použití zvuku. Ať už v podobě stále hrajícího rádia nebo různých specializovaných přístrojů, vydávajících pravidelně zvuk o určité frekvenci. Ze zkušeností však vyplývá, že toto řešení není vždy jisté. Je znám případ, kdy stejný problém jako u výše popisované stavby nastal v obydleném domě, v jehož podkroví měly své ložnice děti, takže hluku tam byl určitě dostatek. Kuny jsou bohužel velice drzé a jsou schopné adaptovat se.
