Šikmé střechy z pohledu soudního znalce – vady a nedostatky při realizaci
Abstrakt
Hlavní téma Konference IZOLACE 2014 Šikmé střešní pláště je možné uchopit z mnoha úhlů. Oslovujeme Vás s našimi praktickými zkušenostmi z realizací jednotlivých částí šikmého střešního pláště, se zaměřením na skladbu vlastní krytiny a jejich problémy. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o velmi vážné záležitosti, o kterých je nutné hovořit a to často, neboť uvedené problémy mají úzkou souvislost s legislativou, normami a předpisy.
Hlavní část referátu
V tomto referátu si Vás dovolíme seznámit s našimi zkušenostmi z realizací základních vrstev krytiny šikmých střech. Naše přednáška nese název „Šikmé střechy z pohledu soudního znalce – vady a nedostatky při realizaci“. Složitost celé problematiky je v tom, že pokrývač zde nepracuje s jedním či dvěma typy materiálů tak, jak je tomu u plochých střech, ale musí technologicky zvládat práci s desítkami různých typů, nejen střešních krytin, ale i dalších nezbytných doplňků. Naší pozornost jsme soustředili do tří částí: montáž fólie – pojistné hydroizolace, montáž laťování a montáž vlastní střešní krytiny.
Z hlediska zajištění interiéru objektu proti vodním srážkám se jedná o nejdůležitější prvky střešního pláště. Zde je místo k tomu, abychom se zamysleli nad prostou odpovědí na otázku, jak práci pokrývače usnadnit z hlediska normového, co mu povolit, co mu zakázat a v jak velké oblasti mu dát volnou ruku. Naše stanovisko a pohled je v rozsáhlé fotodokumentaci k této přednášce a ukazuje současnou realitu z desítek zrealizovaných šikmých střech.
Zhotovení – montáž fólie – pojistné hydroizolace
První pohled, nejen odborný, ale i laický je, že u této střešní vrstvy nelze vůbec nic pokazit. Realita je však odlišná, i když s částí věty lze souhlasit. Dovolíme si malou odbočku do minulosti. V prosinci 1999 byla vydaná publikace Střechy 2000 s úplným zněním několika norem, nás v tomto případě bude zajímat: ČSN 731901 – Navrhování střech. Základní ustanovení. Citace Poznámky str. 17, kapitola 5.4. Pojistná hydroizolační vrstva: Obvykle se využívá u významných občanských staveb (divadla, nemocnice apod.) či důležitých průmyslových objektů (energetika, elektronika) a dále ve skladbách střech s některými typy skládaných krytin. Konec citace1.
Situace dnes na počátku roku 2014 – pojistná hydroizolace je u šikmých střech použita vždy!! A odtud je k problémům velmi blízko, neboť chybí další podrobnosti – jak zabudovat, jak opracovat, jaký zvolit materiál a to vše přes skutečnost, že dobří výrobci vydávají podrobné pomůcky a montážní návody. Někteří pokrývači odpoví, že to není povinné a tudíž se těmito pomůckami nemusejí řídit. Na trvalé problémy je tedy zaděláno.
Zhotovení – montáž laťování
Problémy s laťováním se mohou jevit jako čistě řemeslná záležitost, ale jako v mnoha případech „zdání klame“. Kde se mohou vyskytovat problémy? Například se jedná o vhodnou volbu průřezu kontralatí pro vymezení odvětrací mezery, laťování v oblasti úžlabí a jeho odvětrání, laťování okolo střešních oken a hlavně laťování v hřebeni. Důležitý okamžik nastává i při výběru vlastních latí, jejich ošetření proti biologickým škůdcům a hnilobě, se základní otázkou – „je to vůbec nutné“? Opět je zde snaha výrobců doporučovat a vyrábět různé doplňky, avšak závěr je podobný, jako je tomu v předchozí části… odpověď – není to povinné!!! A tudíž se to nedělá.
Zhotovení – montáž vlastní střešní krytiny
I v této oblasti jsou opakující se problémy, které mají opět stejný jmenovatel, jako ty dvě předchozí – nedostatek „povinných“ činností. Jednou ze základních činností má být kotvení skládané krytiny tak, aby odolávala předpokládanému zatížení, zejména větru a sněhu. Opět zde vystupují výrobci a usnadňují pokrývačům práci „každá taška na okraji se musí upevnit (hřebík nebo vrut), každá řezaná taška a to platí zejména v úžlabí, musí být upevněna“. Realitu je možné vidět na našich střechách a v naší fotodokumentaci. Zcela nové problémy vnášejí do řemeslného provedení architekti a jejich zvláštní pojetí krásy v prudkých změnách sklonů střech a ostrých tvarů, s následnou volbou skládané krytiny, která pro tyto tvary není vhodná. I tady v plném rozsahu platí, že je potřebný jednotící předpis – norma, která by všechny tyto problémy řešila a to samostatně pro střechy ploché a šikmé.
Závěr
Cílem našeho příspěvku na této konferenci je dosáhnut toho, aby se konečně dosáhlo uznání principu, že střecha plochá má odlišnosti a problémy, které šikmá střecha nemusí řešit a naopak. Z tohoto vyplývá nutnost stávající ČSN 73 1901 – Navrhování střech rozdělit na dvě samostatné části.
Literatura
[1] ČSN 73 1901:1999 – Navrhování střech. Základní ustanovení.
[2] ČSN 73 1901:2011 – Navrhování střech. Základní ustanovení.
[3] ČSN P 73 0606 – Hydroizolace staveb. Povlakové hydroizolace. Základní ustanovení
[4] Volné zdroje z internetu
[5] Vlastní fotoarchív autora příspěvku
