Impedanční defektoskopie povlakových izolací – nový nedestruktivní způsob vlhkostní kontroly střešní
Na český trh v lednu 2011 vstupují nedestruktivní vlhkoměry a vlhkostní detektory, které pracují na principu elektrické impedance. Právě díky využití principu elektrické impedance proniká signál i do podkladních vrstev pod povrchem konstrukce a měřením je tedy možné zjistit nejen vlhkostní stav v povrchové vrstvě ale i v hloubce, kam jiné přístroje neproniknou, aniž by došlo k poškození povrchu. Impedanční vlhkoměry a vlhkostní detektory vyrábí irská firma Tramex a jejich prodej na území ČR a SR zajišťuje společnost A.W.A.L. s.r.o.
Impedanční defektoskopie povlakových izolací se provádí pomocí nedestruktivních vlhkostních defektoskopů DEC SCANNER a RWS.
Impedanční defektoskopie je nedestruktivní metoda, kterou používáme ke stanovení vlhkostního stavu materiálů pod povlakovou izolací. Mezi elektrodami, které jsou umístěny na spodní straně přístroje, dochází k přenosu nízkofrekvenčního signálu.
Impedanční defektoskopii můžeme z hlediska postupu provádění rozdělit na analytickou a deduktivní.
Při analytické impedanční defektoskopii se provádí důkladné systematické měření v celé ploše prověřované konstrukce. Výstupem z tohoto měření je zpravidla tzv. vlhkostní mapa, která klientovi dává ucelený přehled o vlhkostním stavu celé konstrukce. Na jejím základě lze stanovit pravděpodobné zdroje zatékání v korelaci s hmotnostní vlhkostí a případně i rozsah požadované demontáže podkladních vrstev z důvodu ztráty jejich funkčnosti. Analytickou impedanční defektoskopii je vhodné doplnit gravimetrickou metodou.
Při deduktivní impedanční defektoskopii se pomocí vlhkoměru či vlhkostního detektoru cíleně vyhledává zdroj vlhkosti. Při deduktivním měření měřicí přístroj postupuje po trase, na které se neustále zvyšuje vlhkost, až k místu s nejvyšší vlhkostí v dané vlhkostí postižené oblasti konstrukce. Tato metoda je zaměřena na vyhledání původce projevu konkrétní vlhkostní poruchy a je velmi efektivní především na tzv. přesypaných střešních pláštích se zatěžovací vrstvou z praného říčního kameniva nebo i vegetačního souvrství, kdy je nutno pro defektoskopii tyto zatěžovací vrstvy lokálně odstranit.
Hlavní výhodou impedanční defektoskopie je nedestruktivní měření, které nevyžaduje provádění sond či jiné destruktivní zásahy do povrchu konstrukce, a současně získání přesných komparativních výsledků. Metoda umožňuje určit rozsah nezbytné výměny podkladních vrstev bez nutnosti rozebrání celého podkladu.
Ing. Petra Pochmanová, A.W.A.L. s.r.o.