Užitné trávníky na střechách

Chce-li mít zákazník na střeše „trávu“, musí se odborník okamžitě ptát jakou – neboť pod pojmem „tráva“ může být míněna jak extenzívní zeleň, tak i intenzívní a obě tyto varianty se výrazně liší v požadavcích na konstrukci souvrství a také na údržbu. Základní otázkou je, zda chce mít investor na střeše extenzívní kvetoucí louku nebo pochůzný trávník.

Rozdíl mezi trávníkem a loukou

Na extenzívních a intenzívních střechách mohou růst různé druhy trav; pro pochůzné nebo hřišťové plochy se však hodí pouze některé z nich a ty vyžadují správnou konstrukci souvrství a pravidelnou údržbu.
Extenzívní zeleň s travním porostem můžeme pro lepší názornost popsat jako (rozkvetlou) louku. Vyžaduje výšku souvrství přibližně 10 až 15 cm a převažuje zde směs trav a bylin, které dobře snášejí sucho. Toto složení vegetace prospívá dobře jak na plochých, tak i na šikmých střechách. Údržba se provádí jednou až dvakrát do roka a zahrnuje pohnojení zjara a posečení vysoké trávy na podzim.
Zcela jinak se chovají pochůzné trávníkové plochy na střechách – tyto se řadí k intenzívním a lze je zpravidla realizovat pouze na plochých střechách. Cílem tohoto druhu ozelenění je vytvořit a zachovat trvale užívané a zátěžové trávníky. Na nich je pak možné provozovat stejné aktivity, jako na srovnatelných plochách na běžném terénu. Ze střech se tak stávají další využitelné plochy.

Základní požadavky a konstrukce souvrství pochůzného trávníku

Směrnice FLL pro zelené střechy řadí „trávník“ jednoznačně mezi intenzívní zeleň a udává potřebnou výšku souvrství od 15 do 35 cm. V praxi poskytují různí výrobci systémů zelených střech souvrství o výšce cca. 30 cm. Zátěžový trávník má určité základní požadavky, které je nutné dodržovat (např. dobré zavlažování ale ne stojící vodu nebo trvalou vlhkost, dostatečné množství živin, pravidelný sestřih). Z těchto poznatků vyplynuly následující konstrukční předpoklady a skladba souvrství, které se osvědčily v dlouholeté praxi:
 Plochá střecha (pokud možno 0°)
 Akumulace vody v drenážní vrstvě
 Automatické zavlažování, které udržuje minimální hladinu vody v drenážní vrstvě
 Třívrstvá skladba: 15 cm drenážní vrstva, filtrační vrstva a následná 15 cm vegetační vrstva (speciální trávníkový substrát)
 Drenážní vrstva z přírodního materiálu jako láva, expandovaná břidlice nebo keramzit
 Kobercový trávník
 Dokončovací a následná údržba

Doporučuje se akumulace vody v drenážní vrstvě, jednak kvůli ekonomickému využití dešťové vody, jednak kvůli zajištění alespoň nějaké vláhy v případě nepravidelné nebo zanedbané údržby. Zavlažování lze optimalizovat pomocí zavlažovacího automatu, který funguje bez elektřiny, pouze na mechanickém principu plovákového spínače a připouští vodu v případě, že hladina poklesne pod nastavené minimum. Nepočítá-li se s akumulací vody v drenážní vrstvě a automatickým zavlažováním, je v suchých obdobích nutné pravidelné řádné zavlažování postřikem z hadice nebo rozprašovačů. Při akumulaci vody v drenážní vrstvě je nutné dbát na to, aby maximální možná hladina vody byla 5 až 7 cm pod filtrační textilií, jinak by mohlo docházet k přemokření substrátu.
Jako vegetační vrstva zde připadá v úvahu pouze speciální trávníkový substrát s velkou vodoakumulační schopností ale i dobrou propustností a dostatečným obsahem vzduchových pórů.

Co říká směrnice pro ploché a zelené střechy

Směrnice FLL pro zelené střechy si kromě výše uvedeného „druhu zeleně“ konkrétně všímá ještě „trávníku“ – a to z hlediska „akumulace vody“ a „vegetace“. Zelené střechy s trávníkovými plochami jsou schopné zadržet v průměru kolem 60 až 90 % z celkového množství srážek za rok a mají hodnotu součinitele odtoku C = 0,4 až 0,1. Trávník je možné založit buď výsevem směsi trávníkového osiva (RSM) nebo pomocí předpěstovaných kobercových trávníků. Použijeme-li kobercový trávník, musí být předpěstován na písečné půdě a při pokládce nesmí obsahovat jetel. Stavu pro převzetí je dosaženo až po řádném prokořenění, kdy již není možné koberce nadzvednout od vrstvy podkladního substrátu a procento pokrytí činí minimálně 95%.  Je třeba poznamenat, že parametry FLL pro intenzívní substráty jsou pro trávníkové substráty vhodné jen podmíněně.
V rámci směrnic pro ploché střechy (něm. 2001) je třeba si uvědomit, že u střech se sklonem 0° a s akumulací vody se jedná o „zvláštní konstrukce“, které kladou z důvodu velkého namáhání v kombinaci se stojící vodou zvláštní požadavky na kvalitu a tloušťku hydroizolace. Pro zelené střechy s vodní vrstvou vyšší než 10 cm platí norma DIN 18195. Intenzívní zeleň spadá pod „užitné střešní plochy“ a je zde třeba počítat např. s ochranou hydroizolace vyvedené na atiku před mechanickým poškozením.

Údržba trávníkových ploch na střechách

V „Pokynech k údržbě zelených střech“ německé směrnice FLL jsou popsána potřebná opatření údržby následovně. Zpravidla se jedná o 2 – 12 zásahů údržby ročně.
– sečení
– odstranění pokosu
– odstranění plevele
– hnojení
– zavlažování
– ochrana rostlin
– odstraňování listí
– vertikutace
– provzdušnění
– popískování
– kontrola a přezkoušení zavlažovacích automatů
Dalšími speciálními úkony v rámci údržby mohou být:
Odstraňování nežádoucí vegetace z okrajových a bezpečnostních pásů, dlažeb a zpevněných povrchů 
– Čištění žlabů, kontrolních šachet, střešních vpustí a jiných odvodňovacích zařízení
– Kontrola a přezkoušení zavlažovacích automatů

Možné chyby v návrhu a při realizaci

Založení trvale funkční intenzívní zelené střechy s trávníkem, po kterém je možné chodit nebo si na něm hrát je v každém případě úkol pro odborníka. Jak ve fázi návrhu, tak i při realizaci se mohou vyskytnout různé chyby. Zde se krátce dotkneme těch nejčastějších:
 Souvrství: Špatná konstrukce, špatný substrát a jeho pokládka
Často používané extenzívní a intenzívní substráty neznamenají u trávníkových ploch záruku úspěchu – nejsou dostatečně stabilní při nášlapu, jejich vodní kapacita a propustnost je pro trávník nedostatečná. Požadavek na vytvoření užitného sportovního trávníku je neslučitelný s malou výškou souvrství. Intenzívní ozelenění nelze vytvořit na souvrství o tloušťce 15 cm. U trávníků zpravidla nelze jít pod minimální tloušťku 25-30 cm. U trávníkového substrátu se jedná o speciální směs s určitou zrnitostní strukturou a proto je mnohdy rozhodující způsob jeho dopravy na střechu – u dobré směsi by při běžné metodě foukání na střechu mohlo dojít k negativním změnám struktury a ztrátě některých dobrých vlastností. Z tohoto důvodu doporučujeme trávníkové substráty nefoukat ale dopravovat v BigBagu nebo jako volně ložené.
 Založení vegetace
Lepší variantou je použití předpěstovaných kobercových trávníků. Výsev je sice levnější ale z důvodu nepravidelného vzcházení a vzrůstu může být někdy důvodem reklamace.
 Dokončovací údržba: Absence zavlažování, hnojení, sečení; důležité je nezapomenout na důsledné provlhčení celého souvrství při dokončení.
Žádná jiná forma ozelenění nevyžaduje tak pravidelnou a odbornou péči již od okamžiku založení, jako trávník.

Shrnutí

Požaduje-li zákazník na střeše pochůzný užitný trávník, jedná se o intenzívní ozelenění. Zelené střechy s trávníkovými plochami patří co do náročnosti ke složitějším souvrstvím. Na souvrství, realizaci a údržbu jsou kladeny vysoké požadavky. Úspěšně realizované objekty poskytují investorům další plochy využitelné pro sport, hry a odpočinek.

 

 

Dr. Gunter Mann, Optigrün international AG, Am Birkenstock 19, D-72505 Krauchenwies, Tel. +49 (0) 7576-772-0, Fax +49 (0) 7576-772-299, e-mail mann@optigruen.de, www.optigruen.de

 

 

 

Obrázky k článku „Užitné trávníky na střechách“

Obr. 1: Extenzívní zelená střecha: Kvetoucí louka s vegetací tvořenou rozchodníky, trávami a bylinami

Obr. 2: Intenzívní zelená střecha: Vzorně udržovaný užitný trávník

Obr. 3: Soukromá střešní zahrada s trávníky, dřevinami a trvalkami

Obr. 4: Střešní zahrada s jezírkem

Obr. 5: Výskyt mechů při nedostatku živin a vláhy

Obr. 6: Špatný substrát: Holá místa a špatný vzrůst

Obr. 7: Schematický řez vegetačním souvrstvím s akumulací vody v drenážní vrstvě