Fasády a ploché střešní pláště z hlediska požární bezpečnosti, část I.
Příspěvek je zaměřen na zásady požárně bezpečnostního řešení fasád a plochých střešních plášťů staveb včetně problematiky jejich rekonstrukcí (např. provedení dodatečných zateplovacích systémů, rekonstrukcí stávajících balkonů a lodžií) s upozorněním na některé praktické nedostatky. Dále se příspěvek zabývá úlohou projektantů, autorizovaných inspektorů, stavebního dozoru, stavebních úřadů a orgánů státního požárního dozoru v rámci investiční výstavby.
1 Stavby, jejich změny a udržovací práce na stavbách
Obecné požadavky na výstavbu v České republice upravuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a předpisy vydané k jeho provedení. Zmíněné předpisy stanoví, že stavby lze provádět jen podle stavebního zákona a v souladu s jeho prováděcími předpisy. Z tohoto pohledu lze rozdělit stavby na ty, jejichž provedení podléhá stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo na stavby, které lze realizovat bez ohlášení.
1.1 Stavební povolení
Stavební povolení se vyžaduje u veškerých stavebních děl, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, účel využití a dobu trvání, které nejsou vymezeny ustanoveními § 103, § 104 a v § 105 stavebního zákona. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu včetně doby jeho trvání.
1.2 Ohlášení stavebnímu úřadu
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavby vymezené ustanovením § 104 stavebního zákona. Mimo jiné se jedná také o stavební úpravy a udržovací práce, jejichž provedení by mohlo negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona se k ohlášení dále připojí projektová dokumentace. U staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) stavebního zákona se k ohlášení připojí projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy. Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 stavebního zákona může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby tento souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107 stavebního zákona, platí, že stavební úřad souhlas udělil.
1.3 Změny dokončených staveb z hlediska požární bezpečnosti
Změny ve způsobu užívání dokončené stavby, které mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost, podléhají minimálně ohlášení stavebnímu úřadu. Předpisy o požární ochraně jakož i předpisy o obecných technických požadavcích na výstavbu se v případě změn staveb nebo změn užívání objektu, prostoru nebo provozu odvolávají na splnění tzv. normativních požadavků a normových hodnot, tj. na konkrétní technické požadavky obsažené v českých technických normách nebo v jiných veřejně dostupných normativních dokumentech.
Základní českou technickou normou upravující technické požadavky na změny staveb z hlediska požární bezpečnosti je ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb: Červenec 2000 s uplatněním technických požadavků uvedených v ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení: Červen 2005. Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti dokončených staveb. Změny staveb se podle jejich rozsahu a závažnosti z hlediska požární bezpečnosti třídí do tří skupin:
I. Změny staveb s uplatněním omezených požadavků požární bezpečnosti. Změny staveb skupiny I lze obecně aplikovat opakovaně (za definovaných podmínek), a to i v objektech, ve kterých je požární bezpečnost řešena podle platného kodexu norem požární bezpečnosti staveb. U změn staveb spočívajících ve změně užívání objektu, prostoru nebo provozu lze opětovné použití ČSN 73 0834 uplatnit pouze v případech, kdy je zpracováno nebo lze provést průkazné zhodnocení podmínek před první takto provedenou změnou. V opačném případě nelze takovouto změnu zatřídit do změny staveb skupiny I.
II. Změny staveb s uplatněním specifických požadavků požární bezpečnosti. Změny staveb lze podle přílohy A této normy uplatnit i pro domy pro bydlení projektované podle typových podkladů (celostátních i krajských variant). Změny staveb skupiny II lze pro shromažďovací prostory (podle ČSN 73 0831), sklady (podle ČSN 73 0845), objekty spojů (podle ČSN 73 0843), sklady a provozovny s hořlavými kapalinami, plyny apod. (např. podle ČSN 65 0201, ČSN 65 0202, ČSN 73 5530) aplikovat pouze v rozsahu, v jakém se na ni příslušné technické předpisy nebo normy odvolávají.
III. Změny staveb s plným uplatněním požadavků požární bezpečnosti daných zejména ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a přidruženými normami.
Nutno však zdůraznit, že zajištění požární bezpečnosti staveb projektovým řešením je sice nezbytným, ale pouze výchozím předpokladem pro celkové zajištění požární ochrany. Především však řádná údržba stavby a její využívání pouze k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení po celou dobu stanovené nebo předpokládané životnosti v souladu s bezpečnostními předpisy a s předpisy o požární ochraně, je základním předpokladem pro komplexní zajištění jejich bezpečného provozu.