Postup správné přípravy stavby, její realizace s cílem dodržet požadovanou kvalitu izolací

Čtvrtým příspěvkem, který je součástí sborníku konference Izolace 2020, je příspěvek pana inženýra Jana Klečky a pana inženýra Romana Vomlela ze společnosti Metrostav a.s.

Zdroj: Metrostav a.s.

V příspěvku jsme se pokusili sepsat aktuální stav prostředí, které ovlivňuje navrhování a provádění staveb s těžištěm v oblasti hydroizolací pohledem generálního dodavatele velkých staveb. V druhé části popisujeme, jak se s popsanými riziky snažíme v každodenní činnosti vypořádat, jaké kontrolní a řídící mechanismy používáme k jejich eliminaci. Závěrem uvádíme, že jako lídr našeho trhu se snažíme složitost prostředí zlepšit a tím posunout dál tak, aby budoucí vnější prostředí bylo více o stavebnictví a méně o paragrafech.

Aktuální rizika prostředí

Dnešní stav technického a právního prostředí v českém stavebnictví nepatří mezi nejjednodušší. Ačkoliv se občas najdou snahy jej vylepšit, není tomu tak a efekt je často opačný. Ve velkém stavebnictví, ve kterém se každodenně pohybujeme spatřujeme největší rizika pro správný návrh, provedení a výslednou funkci staveb především ve kvalitě zpracování zadávací projektové dokumentace a v samotné technologické kázni při realizaci.
Vše začíná již v soutěži na výběr generálního dodavatele stavby. Hlavním problémem soutěže není často diskutované téma výběru dodavatele na jediné kritérium nejnižší ceny, ale to co je zadáním požadováno, co je za danou cenu reálně nabízeno, zda nabídka plně odpovídá svým rozsahem a kompletností zadání a je-li zadání správné, kompletní, koordinované a realizovatelné. V kvalitě zadání se často nachází základní mnohdy skrytá příčina budoucího problému. Ne vždy je zadávací dokumentace zpracována v souladu s dokumentací povolenou stavebním úřadem, dle které se má stavba provádět. Často bývá zadávací dokumentace zpracována již se zahrnutím požadavků investora vedoucích k řízení o změně stavby před dokončením a úřadem povolená dokumentace není součástí zadání.
Mnohdy dokumentace obsahuje nějaký ideový návrh technického řešení, který často neodpovídá dalším nekoordinovaným zadaným požadavkům na stavbu, jako je technická specifikace, požární bezpečnost, výšková koordinace, provoz, délka záruky, životnost použitých výrobků, podmínky ujednané v SoD či obsahuje četné nejasnosti a rozporuplné údaje. Specifickou oblast tvoří zadání u veřejných zakázek, kde je ve smyslu prováděcí vyhlášky k zákonu o zadávání veřejných zakázek dokumentace zpracována v podrobnosti dokumentace pro provedení stavby, která většinou neobsahuje potřebné vstupní údaje důležité pro její kontrolu, především rozhodující detaily a výpočty (průkaz energetické náročnosti budov, hlukové studie apod.). V kombinaci s velmi omezenou možností danou věc připomínkovat, a hlavně změnit v limitovaném čase skrze soutěžní dotazy se často dostáváme do situace, kdy řešíme, zda ocenit „levnou“ nevhodnou variantu striktně dle zadání anebo většinou o trochu dražší funkční variantu v rozporu se zadáním s očekáváním, že se změnu podaří prosadit během realizace stavby.
Identifikaci rizik zadání je nezbytné řešit již v nabídkách při soutěži na výběr generálního dodavatele, protože je často odpovědnost za správnost návrhu smluvně přenášena na zhotovitele a veškeré následné náklady spojené s nápravou vadného zadání a bezvadnou realizací nese zhotovitel. Z firemních analýz reklamací vyplývá, že hydroizolace staveb mají dlouhodobě nejvyšší rizikovost, tj. součin četnosti reklamací a jejich nákladů na opravu, odstranění příčiny a následků, projevů vady, návrhu či provedení. V kombinaci s dlouhou záruční dobou, která se často pohybuje mezi 7-10 lety a mnohdy nemožnou opravitelností do bezvadného stavu, patří hydroizolace staveb do nejrizikovější skupiny stavebních dodávek. V současnosti společnost Metrostav a.s. nese záruku za funkčnost hydroizolačních systémů na dokončených stavbách v celkové hodnotě skoro ¼ bilionu korun.

Jak pracujeme s prevencí rizika

Na úvod je nezbytné si umět rizika vůbec pojmenovat a průběžně aktualizovat jak se trh a situace na něm postupem času mění. Když jsme oba v roce 2007 do firmy nastupovali do technických pozic, začala se daným problémem firma více zabývat. Z pohledu technického je jednoznačně nedůležitějším úkonem prevence rizik a kontrola projektové dokumentace. Od roku 2008 máme ve firmě interní nástroj na její kontrolu, který je postaven na nezbytné znalosti právních předpisů (zákonů, vyhlášek) a českých technických norem. Zde je vidět, že se i technik bez základní znalosti právních předpisů v dnešním světě stavebnictví neobejde. Po úvodní kontrole dokumentace, která se zaměřuje na úplnost, přichází kontrola správnosti technického řešení ve vztahu vyplývajících z právních předpisů a norem. Do kontroly jsou zahrnuty i zkušenosti získané během firemní praxe a zohledňují se i specifické požadavky objednatele. Zde často přichází na řadu obligátní slovíčko optimalizace, kde je cílem najít nejvhodnější řešení v ekonomické úrovni podané nabídky.

Rizika hydroizolačních systémů stavby

U střech teras, balkonů a parteru zhodnotíme návrhové okrajové podmínky. Jedná se především o podmínky provozní, tepelně-technické, požárně bezpečnostní a u lehkých střech i akustické. Po vyhodnocení podmínek provedeme kontrolu vhodnosti návrhu zvolených skladeb, jednotlivých materiálů a jejich umístění v rámci skladby. Dále vyhodnotíme riziko navržených skladeb z hlediska požadované hydroizolační spolehlivosti, záruky a životnosti. Na návrh skladby mohou mít vliv i klimatické podmínky v plánovaném termínu realizace. Kontrolujeme i vhodnost navrhovaného technického řešení stabilizace skladby. V případě nutnosti navrhneme změny HIS a skladeb tak, aby co nejlépe odpovídaly zadání a byly z hlediska technického návrhu v realizaci proveditelné a pro užívání stavby co nejméně rizikové.
Občasně se vyskytující vadná zadání, kdy je rozporný návrh spádové vrstvy, kde projektant ve skladbě požaduje realizaci spádové vrstvy z tepelněizolačních spádových dílců s konstantními spády a proměnnou výškou po obvodě, ale výkresová dokumentace je navržena na realizaci spádových vrstev s proměnnými spády a konstantní výškou po obvodě střechy. Tato situace může vést až k neřešitelné komplikaci spojené s výškovou koordinací střešních skladeb vůči dotčeným stavebním konstrukcím s možnými dopady i do statického řešení. Další poměrně častou vadou je absence návrhu pojistného odvodnění. Samostatnou kategorii četných rizik střech tvoří požárně bezpečnostní požadavky na stavbu. Mnohdy se v zadání vyskytují skladby s požadavkem na požární odolnost střešního souvrství BROOF(t3), ale konkrétní navržená skladba není na trhu jako celek požárně odzkoušena a certifikována. Při realizaci požárně necertifikované skladby existuje závažné riziko nedoložení potřebných dokumentů nutných pro kolaudaci stavby. Základní oblastí kontroly u rizikových detailů je ověření tepelně technického řešení z důvodu eliminace tepelných mostů. Dále u detailů prověřujeme proveditelnost a návaznost jednotlivých dotčených profesí.
U vybraných projektů provádíme přesný tepelně-technický výpočet střešní skladby a hledáme vůči zadání z PENB optimální tloušťku zateplení. Velmi často se tak děje u střech, kde spád je vytvořen z tepelné izolace. Přesné posouzení není často obsahem dokumentace a návrh je mnohdy mimo předpoklady PENB. V současné době se vyskytuje i riziko spojené s požadavkem na průvzdušnost obálky, který má zásadní vliv na návrhy konstrukcí se vzduchotěsnou vrstvou obálky ve stavbě.
U hydroizolačních systémů spodních staveb hodnotíme rizika spojená především s hydrofyzikálním namáháním, s hydroizolační spolehlivostí navrženého řešení včetně možností případné opravy při výskytu defektu, s požadavky na užívání dotčených prostor stavby a zaměřujeme se na kontrolu správnosti návrhu a proveditelnosti v jednotlivých etapách výstavby. U detailů se zaměřujeme se na kontrolu z hlediska tepelné techniky, vodotěsnosti prostupů a ukončení, spolehlivé funkčnosti po dobu požadovaných záruk a životnosti a proveditelnosti. Neméně důležitou oblastí je i kontrola navržené ochrany vodotěsných vrstev ve skladbě a opatření zajišťující ochranu hydroizolace v průběhu výstavby. Dalším důležitým rizikem pro HIS spodní stavby je výskyt radonu v podloží a z něho plynoucí nezbytná ochrana stavby. Absence návrhu protiradonového opatření může vést za určitých podmínek k prakticky neřešitelné situaci a k zásadním úpravám projektového řešení stavby. V krajním případě není-li ochota provést opravu vadného řešení ze strany zadavatele nastupují paragrafy, konkrétně §2594 občanského zákona a vystavujeme nevhodný pokyn na vadné zadání.

Řízení rizik při přípravě stavby

V čase přípravy stavby do realizace klademe důraz u výběru odborného a kvalifikovaného subdodavatele na realizaci hydroizolací s jednoznačnou specifikaci rozsahu díla. Požadujeme konkrétní definice použitých materiálů včetně dokladů, objemu a rozsahu prací, rozhraní dodávky vůči dotčeným řemeslům, dále vyžadujeme systémovou aplikaci materiálů včetně systémových řešení detailů, technologické postupy provádění, kontrolní a zkušební plány. Zároveň jednoznačně definujeme skladby systémů a provedení rozhodujících detailů, které se promítnou do požadované subdodavatelské dílenské dokumentace (dále jen DD). Při výběru subdodavatele se definují i požadované zkoušky prokazující kvalitu díla. Řízením rizik při výběru subdodavatele se snažíme maximálně eliminovat rizika hrozící při samotné realizaci.

Řízení rizik při realizaci

Před samotným zahájením prací požadujeme od subdodavatele dodání dílenské dokumentace včetně konkrétního návrhu detailů provedení HIS pro kontrolu a odsouhlasení. Součástí dílenských dokumentací odpovídajících realizované stavbě musí být i technické řešení stabilizace jednotlivých souvrství, technologické předpisy provádění. Následně provedeme kontrolu správnosti dílenské dokumentace a její koordinaci s jednotlivými dílčími dílenskými dokumentacemi ostatních dodávek stavby. Riziko nekoordinované DD je obrovské, protože dodavatelé většinou pracují se systémovými typickými detaily, které nejsou upraveny na konkrétní detaily stavby. Riziko nekoordinované změny stavby v průběhu realizace může mít zásadní dopad do technických a návrhových řešení. Za vhodnou prevencí rizik považujeme při zahájení prací i realizaci vzorových části skladeb, resp. jednotlivých vrstev a detailů, které jednoznačně stanoví standardy požadovaného provádění. Při realizaci dále provádíme dílčí kvalitativní kontroly, kontroly dle kontrolních a zkušebních plánů a průběžně pořizujeme fotodokumentaci prací skutečného stavu provedení. Archivovaná fotodokumentace skutečného provedení je významným zdrojem informací pro případné řešení reklamace.
Dílčí přejímací kontroly u zakrývaných částí provádíme průběžně. Finální přejímací kontrolu hydroizolační vrstvy provádíme samostatně. U vybraných staveb s vhodnou skladbou realizujeme i finální kontrolu pomocí impedanční defektoskopie, která nedestruktivním způsobem umožní vlhkostně zmapovat reálný stav zhotovených prací. Mapový podklad původního vlhkostního stavu díla je i vhodným podkladem pro případné řešení reklamace.
Kromě fyzického předání díla je i nezbytné správné a úplné předání všech potřebných dokladů. Kromě důsledné kontroly dokladů jako jsou prohlášení o vlastnostech a technické listy výrobků se věnujeme manuálu na užívání stavby. Hydroizolace mají dlouho záruční dobu a správná údržba je základ úspěšného fungování po dobu nejen záruční doby, ale i po dobu plánované životnosti stavby. Interně diskutujeme zavedení záručních prohlídek dokončených staveb, abychom mohli ověřit, že údržba je prováděna řádně a jsou splněny záruční podmínky. Je s podivem, že v automobilovém průmyslu je to zcela běžné a málokdo chce riskovat ztrátu záruky u automobilu v hodnotě statisíců až milionů, ale ve stavebnictví, kde stavba je 100x dražší se nic takového nekoná.

Reklamace

Ikdyž se nám úspěšně daří snižovat objem reklamací v oblasti izolací, není možné je vyloučit úplně. Na jednu stranu je tu stále lidský faktor, na straně druhé vývoj v oblasti nových materiálů, neprověřených návrhu a kreativita architektů, což může přinést nepředvídatelné chování a následnou reklamaci. Při řešení reklamací hydroizolačních systémů se soustředíme vždy na identifikaci příčiny poruchy. Hledání příčin v oblasti hydroizolační patří k jedné z nejkomplikovanějších činností a někdy vlivem velkého množství technologií na střeše se konkrétního místa bez nutnosti velkých demontáží ani nedopracujeme. K detekci poruch využíváme kromě zkušeností různé měřící postupu, kterými jsme se postupně vybavili. Kromě zmíněné impedanční defektoskopie, které je velkým pomocníkem, používáme měřidla stanovující vlhkost materiálu, ale někdy využíváme i termovizní kameru. Občas se při hledání zjistí, že vada není v HIS, ale netěsných technických zařízení, kondenzace ve fasádách, kondenzace vzdušné vlhkosti v letním období apod. Po identifikaci příčiny zvolíme vhodnou metodu a technologický postup pro její odstranění. Reklamace vyřešená pouze odstraněním následků a projevů poruchy je pouze reklamací s odloženým řešením a v rámci záruční doby se znovu projeví.

Bez korekce vnějšího prostředí se neobejdeme

Jak jsme úvodem naznačili, ne všechno jsme schopni ovlivnit v naší fázi realizace a příčiny vznikají už v koncepci samotné a fungování trhu. Proto se více zapojujeme v odborných organizací jako je například ČKAIT, ČHIS a snažíme se pozitivně ovlivňovat revizi stávajících požadavků definovaných v normách a právních předpisech a podporujeme vznik metodik či standardů na úrovni těchto organizací, které mohou významně přispět ke kultivaci trhu a zvýšení kvality výsledného díla. Jako příklad lze uvést spoluautorství na dlouho očekávaném vydání sady norem ČSN 73 1901 Navrhování střech. Práci jsme si efektivně rozdělili, kdy Honza pracoval na obecnější části 1 základní ustanovení a Roman na části 3 týkající se střech s povlakovou hydroizolací.
Dobrá práce na normě na navrhování střech otevřela možnosti podílet se na dalších činnostech jako je příprava a tvorba nového zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb, připomínkování většiny nových norem dotýkajících se navrhování a provádění staveb a konče vystupováním na odborných konferencích mezi které bezesporu patří tradiční Konference Izolace požádaná společností A.W.A.L. Jsme rádi, že taková možnost existuje, která podporuje zvyšování odbornosti v oblasti izolací staveb. Těší nás, že můžeme být letos opět její aktivní součástí. Věříme, že letošní konference motivuje trh chovat se více odborně, abychom paragrafy mohli nechat právníkům a my technici jsem se mohli více soustředit na to co je náplní naší práce, tj. stavění.

Ing. Jan Klečka1, Ing. Roman Vomlel2

1Metrostav a.s – Úsek výrobně-technického ředitele, jan.klecka@metrostav.cz
2Metrostav a.s – Technický útvar divize 6, roman.vomlel@metrostav.cz