I v antice byly chrliče (ale hezčí než dnes)
Než se trefili Benátčané (1687) do turecké prachárny, mohli jsme mít i střechu na Pantheonu. Takto nám zbyly pouze chrliče.
Na skalnatém hřebenu uprostřed Atén je Akropole, původně postavená jako mykénský hrad. V roce 480 př. n. l. město dobyli a vyplenili Peršané a kompletně zničili i Akropoli. Po jejím obnovení již sloužila Akropole jen pro náboženské účely. Dominantní stavby současné Akropole vznikly v klasické době za Perikla tedy v letech 460 – 430 př. n. l. pod vedením sochaře Feidia.
Od křížových válek sídlil v Propylejích aténský vévoda, po dobytí Atén Turky byl Pantheón přeměněn v mešitu a následně v něm byla prachárna, která vybuchla při ostřelování Benátčany.
Nicméně i přes to je současná Akropole majestátním místem, které stojí za návštěvu.
Obr. č. 1 – celkový pohled na Pantheon
Antická architektura a stavebnictví mělo kvalitu, která je naprosto úchvatná a nejen pro milovníky architektury jsou tyto stavby nádherným zážitkem, ale i stavař by se měl pozorně koukat, jak byla schopná antika stavět. Ne nadarmo se renesance znamená znovunarození, kdy se architektura opět dostala na výsluní a byla vzorem pro toto období architektury.
Obr. č. 2 – pohled na konstrukci nároží Pantheonu s chrličem a konstrukcí atiky
Obr. č. 3 – detail chrliče
Obr. č. 4 – pohled na konstrukci nároží Pantheonu s chrličem a konstrukcí atiky
Obr. č. 5 – detail chrliče
Obdobné chrliče patří k tomuto období a vyskytují se i na dalších chrámech, kde se zachovala nosná konstrukce a části střešního pláště.
Obr. č. 6 – detail chrliče, který spíš připomíná sochařskou výzdobu než konstrukční prvek odvodnění střešního pláště