Požárně zabezpečovací aspekty zateplovacích systémů

Úspora energie a tepla je jedním ze základních požadavků na stavby, které musí ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 vyhovovat jako celek zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu jejich stanovené nebo předpokládané životnosti. Stavba proto musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby její spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavba však musí být současně navržena a provedena tak, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, aby obyvatelé mohli stavbu bezpečně opustit a aby byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

Úvod

Vnější kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn, označované ETICS (External Thermally Insulating Composite System), jsou klíčovou úpravou staveb pro splnění podmínek energetické náročnosti. Požární bezpečnosti zateplovacích systémů je věnována v poslední době značná pozornost. Hlavním problémem zůstává kde a za jakých podmínek lze ještě aplikovat hořlavý tepelný izolant (například EPS - expandovaný polystyren, XPS - extrudovaný polystyren či, fenolická pěna), případně s jakými úpravami, a kde je již nezbytná nehořlavá aplikace (MV - minerální vlna).

Zateplovací systémy ETICS -jsou z hlediska evropské legislativy [1] stanovenými výrobky, které musí před vlastním uvedením na trh projít procesem ověření stálosti vlastností a jejich výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce má za povinnost před jejich uvedením na trh, vydat prohlášení o shodě, resp. od 1. 7. 2013 prohlášení o vlastnostech.

Ve vztahu k návrhu a realizaci zateplení budov je třeba současně zohlednit podmínky požární ochrany staveb, které jsou obecně vymezeny v příslušných právních předpisech [3, 4, 5] a jsou pak explicitně vyjádřeny zejména v české technické normě ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení. Vzhledem k různým faktorům, ať již konstrukčně technologickým, tak faktorům ovlivňujícím požární bezpečnost, není splnění zmíněných technických podmínek podle stávající platné právní i normativní úpravy jednoduché. Nové a výrazně srozumitelnější řešení přináší revize ČSN 73 0810 [2], jejíž přijetí se předpokládá v prvním čtvrtletí letošního roku.

Tento příspěvek si klade za cíl přehledným a srozumitelným způsobem přiblížit hlavní principy nového přístupu k problematice zateplovacích systémů z hlediska požární bezpečnosti.

1   Zásady řešení vnějšího zateplení budov (kromě dřevostaveb) dle konečného návrhu revize ČSN 73 0810

Vnější zateplení provedené podle zásad stanovených touto normou se považuje za povrchovou úpravu a může se použít v požárních pásech i v požárně nebezpečném prostoru požárních úseků téhož objektu a neovlivňuje druh stavební konstrukce (DPx) ani konstrukční systém objektu (viz podle ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804).

Stejně tak lze hodnotit i stávající systémy vnějšího zateplení provedené v souladu s původními požadavky norem požární bezpečnosti staveb. V požárně nebezpečném prostoru jiného objektu musí být vnější zateplení provedeno v třídě reakce na oheň A1 nebo A2 (dříve z nehořlavých stavebních hmot).

Uvedené zásady platí pro všechny typy objektů (výrobní objekty, nevýrobní objekty, novostavby, rekonstrukce, změny staveb). Tyto obecné zásady mohou být upřesněny normami požární bezpečnosti staveb pro konkrétní charakter objektů (např. ČSN 73 0835).

Uvedené zásady platí pro vnější zateplení nadzemních částí stavebních objektů. Na zateplení částí pod terénem je kladen požadavek pouze na třídu reakce na oheň tepelněizolačního materiálu a to minimálně E. Část pod terénem (s požadavkem na třídu reakce na oheň tepelněizolačního materiálu E) může vystupovat i nad terén, a to do výšky 1,0 m. V místech svažitého terénu, kde by se tepelněizolační materiál A1 nebo A2 při vedení v jedné horizontální úrovni dostával níže než 0,6 m nad terén, může část pod terénem vystupovat až 1,5 m nad terén.

V místech vnějších horizontálních konstrukcí (balkonů, lodžií, teras), kde by odstřikující voda taktéž mohla způsobit degradaci tepelněizolačního materiálu, lze na přiléhající stěny použít zateplení podle kapitoly 2.2, a to až do výše 0,4 m nad úroveň čisté podlahy dané konstrukce a s vodorovným přesahem nejvýše 0,15 m za hranu dané konstrukce (viz obr. 1) .

 obr-hosek1.jpg

Obrázek 1 – Zateplení vnějších horizontálních konstrukcí v ostřikové zóně

Pokud ucelené sestavy vnějšího zateplení nevykazují třídu reakce na oheň A1 nebo A2, ale vykazují třídu reakce nejhůře B, je nutné v případě tloušťky tepelněizolačního materiálu větší než 200 mm zhodnotit množství uvolněného tepla z 1 m2 plochy zateplení (MJ.m-2) v návaznosti na případnou požární otevřenost ploch v souladu s článkem 8.4.5 ČSN 73 0802, resp. s článkem 9.5.2 ČSN 73 0804.

V případě provedení vnějšího zateplovacího systému pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2), včetně založení zateplovacího systému, nedojde k ovlivnění požární bezpečnosti, a to jak při dodatečném zateplování stávajících objektů, tak při zateplování novostaveb, bez rozlišení požární výšky.

2   Konkrétní řešení vnějšího zateplení budov (kromě dřevostaveb) dle konečného návrhu revize ČSN 73 0810

Vnější zateplení se provádí ucelenou sestavou ETICS, která musí být z hlediska reakce na oheň hodnocena jako celek a musí se navrhovat (v požárně bezpečnostním řešení v rámci projektové dokumentace) a následně realizovat podle dále stanovených zásad pro tyto skupiny objektů a jejich částí.

2.1   Jednopodlažní objekty

Jednopodlažní objekty (np = 1), s požární výškou h = 0 m, které jsou navrženy podle ČSN 73 0802 (tabulka 12, položka 12), resp. podle ČSN 73 0804 (tabulka 10, položka 13), jako jeden požární úsek, musí mít na vnější zateplení použity materiály a výrobky (sestavy) třídy reakce alespoň E. Obvodové stěny se posuzují jako zcela požárně otevřené plochy podle zásad ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804 (například článek 8.4 ČSN 73 0802, resp. 9.4 ČSN 73 0804).

2.2   Objekty s požární výškou h ≤ 12,0 m

Pro stavební s požární výškou h ≤ 12,0 m musí být pro vnější zateplení splněny tyto minimální požadavky:

a) Ucelená sestava vnějšího zateplení musí vykazovat třídu reakce na oheň alespoň B;
 
b) Tepelněizolační materiál sestavy (samostatně) musí vykazovat třídu reakce na oheň alespoň E. Pokud je založení vnějšího zateplení nad terénem, je nutné v úrovni založení aplikovat požadavky podle kapitoly 2.3 bod a1 nebo bod b) s výjimkou objektů OB1 podle ČSN 73 0833;

c) Ucelená sestava vnějšího zateplení musí vykazovat index šíření plamene po povrchu stavební konstrukce is = 0 mm.min–1;

d) Ucelená sestava vnějšího zateplení musí být kontaktně spojena se zateplovanou konstrukcí. Pokud není splněna tato podmínka, je nutné vnější zateplení navrhnout a realizovat podle kapitoly 2.4. 

Za kontaktní spojení se považují případy, kde mezi tepelněizolačním materiálem a povrchem konstrukce jsou i průběžné (tj. s délkou nad 0,6 m) vertikální otvory (např. vlivem profilovaného povrchu obvodové stěny), jejichž průřezová plocha v horizontální úrovni není větší než 0,01 m2 na běžný metr.

2.3   Objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m

Pro vnější zateplení stavebních objektů s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m musí být splněny veškeré požadavky pro objekty s požární výškou h ≤ 12,0 m a současně následující požadavky:

Sestava pro vnější zateplení musí být v místech otvorů, kde je možné při požáru předpokládat působení účinků požáru (tepla), tj. v místech přerušení celistvosti sestavy (např. v místě oken, dveří, vyústění vzduchotechnického systému, v místě elektrického zařízení, tj. rozvaděče, pojistkové skříně apod.) zajištěna proti šíření požáru. Za vyhovující řešení se považuje splnění kapitoly 2.5 a alespoň jedno z dále uvedených kritérií: 

a) Provést vnější zateplení ucelenou sestavou třídy reakce na oheň A1 nebo A2 v pruhu minimálně 900 mm ve všech těchto místech: 

1) Průběžně - pruh v úrovni založení vnějšího zateplení, pokud je vnější zateplení založeno nad terénem (pokud je založeno pod terénem, není tento pruh požadován). Pokud je vnější zateplení založeno nad terénem, avšak méně než 1 m nad úrovní terénu (viz kapitola 2), lze tento požadavek aplikovat až od výšky 1 m;

2) Průběžně - pruh nad otvory jednotlivých podlaží okolo celého objektu (tj. mezi jednotlivými podlažími objektu bez ohledu na členění objektu do požárních úseků i bez ohledu na skutečnost, zda podlaží je užitné, nebo nikoli apod.), přičemž tato část vnějšího zateplení musí začínat maximálně 400 mm nad úrovní nadpraží stavebních otvorů. Toto opatření je nutné aplikovat i nad otvory nejvyššího podlaží. Pokud je zateplována stěna (fasáda) objektu (nebo její část) bez požárně otevřených ploch (bez otvorů, oken, dveří apod.) a bez předpokládaného doplňování takovýchto otvorů (například u objektů OB2 podle ČSN 73 0833), lze tuto stěnu (nebo její část) jako celek zateplit bez nutnosti dělení po podlažích podle tohoto bodu. Tato fasáda (nebo její část) musí být od ostatních fasád (částí) oddělena pruhem třídy reakce na oheň A1/A2 v šířce alespoň 900 mm. Pokud by docházelo k etapizaci, tzn. například zateplení nejdříve štítové fasády bez požárně otevřených ploch a až následně k zateplení ploch ostatních, lze oddělení průběžným pruhem třídy reakce na oheň A1/A2 provést až ve 2. etapě;

3) Lokálně - požární bariéry okolo elektrických zařízení, vyústění vzduchotechnických systémů apod., přičemž v těchto případech lze snížit rozměr na 250 mm od vnějšího okraje zařízení, nebo

b) Jako ekvivalentní úpravu (k podmínkám podle bodu a) je možné provést řešení vyhovující zkoušce podle ČSN ISO 13785-1. Sestava pro vnější zateplení musí být v místech otvorů, kde je možné při požáru předpokládat působení účinků požáru (tepla), tj. v místech přerušení celistvosti sestavy (např. u založení, v místě oken, dveří, vyústění vzduchotechnického systému, v místě elektrického zařízení, tj. rozvaděče, pojistkové skříně apod.) zajištěna tak, aby při zkoušce podle ČSN ISO 13785-1 nedošlo k šíření plamene (po vnějším povrchu sestavy nebo po tepelněizolačním materiálu zateplení) přes úroveň 0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku, a to po dobu do 30 minut při tepelné zátěži 100 kW. Stejné požadavky platí i pro místo (úroveň) založení vnějšího zateplení, pokud je tato úroveň nad terénem. Pokud není prokázáno splnění uvedeného kritéria podle ČSN ISO 13785-1 zkouškou, je nutné provést úpravy podle bodu a) tohoto článku. 

Úpravy podle bodu a3) není nutné provádět v těchto případech:

- pokud je vzduchotechnický systém na prostupu stěnou vybaven požární klapkou (viz ČSN 73 0872), nebo

- pokud je nad vyústěním vzduchotechnického systému provedeno průběžné opatření podle bodu a2).

2.4   Objekty s požární výškou h > 22,5 m

Po celé výšce stavebních objektů uvedených v kapitole 2.3 d) a zároveň i v případech nekontaktního spojení tepelněizolačního výrobku s povrchem konstrukce (viz kapitola 2.2 a 2.3) je nutné pro vnější zateplení kompletně použít ucelené sestavy vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2.

2.5   Specifické části stavebních objektů s požární výškou 12 < h ≤ 22,5 m

Pro specifické části stavebních objektů s požární výškou 12 < h ≤ 22,5 m (tj. pro objekty podle kapitoly 2.3) je nutné použít ucelenou sestavu vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Jedná se o tato místa:

a) vnější schodiště a pavlače, které slouží jako únikové cesty (bez ohledu na typ a charakter únikové cesty) a to do vzdálenosti 1,5 m vodorovně (měřeno po obvodu objektu); takovéto vnější zateplení musí být provedeno i vertikálně na celou výšku objektu (pod i nad únikovou cestou),

b) jakékoli průjezdy a průchody (ze všech stran) bez nutnosti přesahu,

c) podhledy horizontálních konstrukcí (ze spodní strany) - pokud jsou zateplovány (například balkóny, lodžie, podloubí apod.); je-li však plocha vodorovné konstrukce menší než 1 m2, nebo jde-li o pás zateplené plochy podél obvodové stěny v šířce do 0,3 m, potom jsou povoleny i výrobky s třídou reakce na oheň odpovídající požadavkům na navazující obvodové konstrukci podle této normy,

d) mezi jednotlivými stavebními objekty a to v šířce minimálně standardního požárního pásu 900 mm;

e) okolo otvorů (oken a dveří, vzduchotechnických vyústek apod.) vnitřních schodišť (vertikální únikové cesty) a to do vzdálenosti 1,5 m všemi směry (měřeno po obvodu objektu); takovéto vnější zateplení musí být i horizontálně pod těmito otvory v celé výšce objektu.

f) v oblasti bleskosvodu musí být ucelená sestava vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2  minimálně 250 mm na obě strany. Přípustnou alternativou je:

- použití izolovaného svodu, jehož povrchová teplota nepřevýší 90 °C, nebo

- zajištění vedení bleskosvodu minimálně 0,1 m od povrchu ucelené sestavy vnějšího zateplení (součásti uchycení se mohou stěny i zateplení dotýkat).

Pokud jsou objekty s požární výškou h > 12,0 m zastřešeny střešní konstrukcí (krovem - DP3) s přesahem (s římsou), pak pro omezení šíření požáru do konstrukce střechy je nutné spodní stranu přesahující římsy z konstrukcí druhu DP3 (v šikmé nebo ve vodorovné rovině) chránit výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2 tloušťky minimálně 25 mm.

Pokud jsou ve fasádách jakékoli spáry (například dilatační), které jsou vyplněny materiálem jiné třídy reakce na oheň než A1 nebo A2, pak se za vyhovující považuje, když jsou tyto spáry chráněny materiály A1 nebo A2 tloušťky alespoň 25 mm. Toto řešení je vyhovující i z pohledu požárních pásů.

2.6   Specifické požadavky na vnější zateplení objektů se stávajícím vnějším zateplením (zateplení na zateplení)

Pokud jsou stávající zateplovací systémy demontovány a jsou nahrazovány novým vnějším zateplením, musí být nový způsob zateplení realizován podle shora uvedených požadavků v závislosti na požární výšce h objektu.

Není-li stávající sestava demontována a navrhuje se na takovéto vnější zateplení další sestava, musí být nová sestava mechanicky kotvena (připevněna) do původních obvodových konstrukcí (nikoli do původní sestavy).

Nově přidávaná sestava musí být provedena podle požadavků této normy s tím, že části zateplení s požadavkem na třídu reakce na oheň A1 nebo A2 podle kapitoly 2.2, 2.3 a 2.5 musí být v celé tloušťce přidávaného i stávajícího zateplení. Přípustnou alternativou pro objekty s požární výškou do 22,5 m je realizace kontaktně spojené ucelené sestavy vnějšího zateplení (kompletně v celé ploše) třídy reakce na oheň B s krycí vrstvou A1 nebo A2 tloušťky minimálně 25 mm (pro tuto krycí vrstvu), přičemž sestava musí vyhovět zkoušce podle ČSN ISO 13785-1 (při výkonu 100 kW po dobu 30 minut nesmí dojít k rozšíření plamene po povrchu, nebo po tepelné izolaci přes úroveň 0,5 m), ale i zkoušce podle ISO 13785-2 s výkonem 3 MW po dobu 30 minut (viz kapitola 2.5). V tomto případě se nemusí zasahovat do původní sestavy.

 obr2-hosek.jpg


Obrázek 2 – Příklady kontaktního zateplení ETICS (bez zkoušky podle ČSN ISO 13785-1) 

Literatura

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a který se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS

[2] P. Boháč: konečný návrh revize ČSN 73 0810, PAVUS, a.s. Centrum technické normalizace pro požární ochranu, Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9, IČ 60193174,

[3] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

[4] Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

[5] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 

Článek má souvislost s akcí Izolace 2016 (21.01.2016).

Fotogalerie k článku

Anotace

Česky

Úspora energie a tepla je jedním ze základních požadavků na stavby, které musí ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 vyhovovat jako celek zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu jejich stanovené nebo předpokládané životnosti. Stavba proto musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby její spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavba však musí být současně navržena a provedena tak, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, aby obyvatelé mohli stavbu bezpečně opustit a aby byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.