Sokl – rizikový detail

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY

Správnému řešení soklu budov - interakci obvodové stěny s terénem byla zatím věnována jeho důležitosti neodpovídající pozornost. V literatuře se setkáváme pouze s náznakem či ryze teoretickým řešení většinou v kapitolách – zakládání staveb, hydroizolace spodní stavby, svislých nosných konstrukcí,tepelných mostů,apod. Kladen je zde však důraz na podstatu konstrukcí a nikoli na podrobné řešení jejich částí. Téměř ve většině příkladů nejsou ani specifikovány požadavky na vlastnosti použitých materiálů např. hydroizolací či omítek.
Dá se říci, že v minulosti byl řešený detail konstrukčně jednodušší a též jeho chování bylo jednoznačnější ze všech hledisek. S vývojem nových a kvalitnějších materiálů a se zvyšováním požadavků hlavně na tepelně technické vlastnosti staveb a též s požadavkem na netradiční, architektonicky možná zajímavější, ale o to konstrukčně složitější řešení, vyvstává požadavek, se tomuto detailu vážněji a podrobněji věnovat. 
Osvědčená byla, po staletí praktikovaná řešení zděných staveb s porézní omítkou odříznutou nad terénem. Dále staveb s viditelným soklem z kamene dobře zabraňujícímu vzlínající vodě narušovat omítku nad ním a též dobře odolávajícímu odstřikující vodě i mechanickému namáhání (Obr. 1). Robustnost konstrukcí je bezproblémová po stránce statické, tak i v té době tepelně izolační, plně vyhovující je i hledisko estetické. 
Častá konstrukční problémovost detailu je dána laickým přístupem k provádění. Typickým příkladem mohou být výkvěty a opadávající omítka soklu, která též nedostatečně odolává mechanickému namáhání. Způsob kontaktního obkladu sice vyřeší problematiku mechanického namáhání, prvoplánově zakryje výkvěty, které se však následně vlivem opomenutého difuzního odporu konstrukcí objeví výše. Často tak dochází pouze k estetickému maskování důsledků a neodstraňují se či nenapravují příčiny problémů (Obr. 2).

o1.png
Obr. 1, 2

Samostatnou kapitolou je situace vzniklá s nástupem technologií kontaktního zateplování fasád a s tím i následně spojenou potřebou tepelně izolovat přechod budovy k i pod terén. 
Vyhledáváním a studiem detailu interakce obvodové stěny a terénu je potvrzeno, že komplexní řešení tohoto klíčového detailu je prakticky opomíjeno i v prováděcích předpisech a normách. 
Po studiu a poznání situace v zemích s obdobnými klimatickými podmínkami ( Rakousko, Německo, Francie, Švýcarsko apod.) lze konstatovat, že v zahraničí je situace na první pohled jednodušší. Tento detail je řešen v menším množství variant. Fotografované detaily nejeví známky poruch a je to zajisté dáno, nejen kvalitou použitých materiálů, ale hlavně kvalitou provedení (Obr. 3, 4). Důležitou roli zde hraje i jistá preference bezúdržbovosti a nedá se říci, že by to bylo na úkor kvality estetické, které se často vše snažíme podřídit. Navíc je často kladen důraz na odvedení vod a vlhkosti od budovy různými způsoby drenáží a u nás klasická hydroizolační vana je zjednodušena na dokonalejší voděnepropustné úpravy stěn. Na rozdíl od u nás klasického řešení je výhodou, že v případě porušení hydroizolačního systému, je menší množství škod. 

o2.png
Obr. 3, 4

Použití extrudovaného polystyrenu, pro soklovou partii, na vnější straně s mechanicky odolnou povrchovou úpravou je téměř bezproblémové a současně stále více používané. V minulosti nebylo toto řešení používáno, hlavně z důvodu ceny extrudovaného polystyrenu a nedostatku kvalitních lepidel a stěrek.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY – v širších souvislostech


o3.png


NEJČASTĚJŠÍ CHYBY – Specifikace chyb

1. nesprávné spojení základového pásu a podkladní betonové mazaniny
o4.png

2. nedostatečná šířka základu pro provedení přeplátování hydroizolací 
o5.png

3. chybějící štěrkový podsyp podkladní betonové mazaniny
o6.png

4. ukončení hydroizolace pod terénem nebo v nedostatečné výšce „nad“
o7.png

5. nesprávně provedené oplechování, možnost zatékání u okapničky
o8.png

6. chybějící tepelná izolace soklu či perimetru
o9.png

7. neprovedení zpětného spoje pro napojení hydroizolací
o10.png

8. tepelný most základové konstrukce
o11.png

9. nedostatečná úprava předsazené konstrukce
o12.png

10. chybějící nosná konstrukce omítky na hydroizolaci – nerez. pletivo
o13.png

11. vodorovné protažení hydroizolace mezi tepelné izolace ( obtížně proveditelné a zbytečné )
o14.png

12. obtížně proveditelná tepelná izolace a nepříliš zlepšující tepelně technické vlastnosti
o15.png

13. nespecifikovaná omítka soklu
o16.png

14. nedostatečné protažení extrudovaného polystyrenu pod úroveň terénu
o17.png

15. chybí plastová podložka pod zakládací lištou zateplovacího systému
o18.png

16. stabilita stavby – kombinace sendvičového a jednovrstvého zdiva
o19.png

17. velké přesazení zdiva
o20.png

18. nesprávné pořadí vrstev z hlediska difuze – uzavření tepelného izolantu pod hydroizolaci
o21.png

19. nedostatečné uložení zdiva na základové konstrukci
o22.png

20. chybějící naznačení napojení extrudovaného a expandovaného polystyrenu
o23.png

21. vodorovná hydroizolace obtížně proveditelná a narušující kompaktnost zdiva
o24.png

22. nevhodné provedení okapového chodníčku, nebo zatmelení k fasádě
o25.png

23. nesprávné ukončení omítky – bez okapového nosu
o26.png

24. nedostatečný přesah tepelných izolací
o27.png

ZÁSADY ŘEŠENÍ

Jsou výsledkem důkladného nastudování a analýzy excerpovaných řešení, chyb a rizik u nashromážděných detailů provedení.

o28.png
- okapový nos u omítky 
- maximální vyložení zdiva 20% jeho tloušťky 
- vnitřní přesah základu min. 150 mm pro přeplátování hydroizolací 
- vytažení svislé hydroizolace min. 300 mm nad terén (v příznivých podmínkách lze akceptovat 150 mm) 
- voděodolná ( mrazuvzdorná, nenasákavá ) omítka ve styku s terénem 
- šikmé zatření omítky pod terénem 
- šikmé zakončení extrudovaného polystyrenu pod terénem 
- vhodné umístění extrudovaného polystyrenu jako tepelné izolace do nezámrzné hloubky 
- napojování hydroizolací pomocí zpětného spoje
o29.png

- podkladová plastová podložka pod zakládací lištou zateplovacího systému 
- vhodné umístění extrudovaného polystyrenu jako tepelné izolace do nezámrzné hloubky 
- přebandážování styku rozdílných materiál 


Správné způsoby detailu oplechování: 

o30.png
pro napojení na beton. stěně ( a) , s fasádní omítkou ( b) 

PŘÍKLADY VHODNÉHO ŘEŠENÍ

Objekt nepodsklepený zateplený
o31.png

Úprava soklové části: 
  • voděodolná omítka (nenasákavá, mrazuvzdorná )
  • obklad
    • kontaktní
    • nekontaktní – odvětraný 
  • obklad keramický (nenasákavý, mrazuvzdorný ) kamenný, na bázi kovu či plastu 
Obrázek pole teplot termovize 
o33.png

Obrázek izotermy minimální povrchové teploty 
o34.png


Objekt podsklepený zateplený
o32.png

Úprava soklové části: voděodolná omítka (nenasákavá, mrazuvzdorná

o35.png
Obrázek pole teplot termovize

o36.png
Obrázek izotermy minimální povrchové teploty

ZÁVĚR

Interakci obvodové stěny a terénu lze považovat za jeden z nejdůležitějších, ale i nejvíce opomíjených a podrobně neřešených detailů stavby. Vytvořené zásady mají za úkol ukázat správný směr a přístup k navrhování a provádění tohoto klíčového detailu. 
Výsledkem je variantní řešení nepodsklepených i podsklepených objektů, staveb nezateplených i staveb se zvýšenými tepelně technickými požadavky. Alternativní řešení ukazují výtvarné provedení pro interakci tzv. bezsoklovou, tj. s protažením fasády až k terénu např. v omítce, obkladu, režném, cihelném, či kamenném zdivu. Stejně tak je podrobně prezentována i interakce s tzv. soklem, který je možno řešit jako lícovaný, podsazený či předsazený. Materiálově je jej možno provést jako režný – zděný z kamene, cihel, betonových bloků či přímo z pohledového betonu jako součást základu. 
Následné upravení základové či jiné obvodové nosné konstrukce je možné bezporuchově provést různými způsoby omítnutí, obkladem keramickým, kamenným, na bázi kovu, plastu či jiných modifikovaných obkladových desek. Tento obklad s ohledem na tepelně technické požadavky, zvláště difusní odpor konstrukce lze provést jako větraný či nevětraný. 
Z hlediska staveb zděných jednovrstvých se zvýšenými tepelně technickými požadavky je možné detail interakce bezproblémově řešit prakticky pouze s kontaktním tepelným izolantem v přechodové partii ve formě extrudovaného polystyrénu následně povrchově upraveného či přímo z desek s finální povrchovou úpravou. Problematika navrhování a konstruování řešeného detailu je velice široká a má další aspekty, souvislosti a možnosti aplikace. Práce se zaměřila na zděné stavby, kde je nejvíce problémů s minimem publikovaných a realizovaných správných řešení. Návazně je nutné z pohledu komplexnosti zpracovat i stavby zděné sendvičové, dřevostavby, stavby železobetonové panelové apod. Pozornost by si též zasloužily: rekonstrukce poruchového detailu, řešení detailu při rekonstrukci staveb, řešení detailu u výplní otvorů – a to jak u novostaveb,tak i u rekonstrukcí.

LITERATURA

HLAVÍN, J. Zásady interakce obvodové stěny a terénu, doktorská disertační práce FA ČVUT Praha, prosinec 2005

Článek má souvislost s akcí Izolace 2015 (22.01.2015).

Anotace

Česky

Sokl budovy - interakci obvodové stěny a terénu lze považovat za jeden z nejdůležitějších, ale i nejvíce opomíjených a podrobně neřešených detailů stavby. Na základě předložené důkladné analýzy chyb jsou vytvořeny zásady vhodného řešení, vč. příkladů, které mají za úkol ukázat správný směr a přístup k navrhování a provádění tohoto klíčového detailu.

English

Building plinth - The interaction of the exterior wall and the ground can be considered as one of the most important but most neglected, pending details of building. On the basis of the presented through analysis of errors have been created the principles of appropriate solution including examples that have as tasks to show the right direction and the access to the designing and the performing of this key detail.