Problematika umístění tepelné izolace ve skladbě šikmé střechy

Příspěvek se zabývá volbou správného umístění tepelné izolace ve dvouplášťové provětrávané střeše. Na konkrétním příkladu ukazuje základní chyby. Součástí příspěvku je také tepelně technické posouzení střešní sklady s tou v té době platných tepelně technických norem.

Úvod
Umístění vhodné tepelné izolace o dostatečné tloušťce do skladby střešního pláště nemusí vždy být zárukou funkčnosti střešního pláště z tepelně technického hlediska. Právě takovýto případ je ukázán na následujícím objektu.

Na tomto objektu byla shledána celá řada nedostatků, více než je uvedeno na  níže uvedených řádcích. Problematika tohoto objektu je tak soustředěna na funkčnost střešního pláště a umístění tepelné izolace ve skladbě střešního pláště.

Popis stávajícího stavu střešního pláště

 Střešní plášť dle projektové dokumentace
Předmětem posouzení stavu a provedení střešního pláště byl objekt, který prošel rozsáhlou a rekonstrukcí v letech 1998-1999. Po rekonstrukci byla vytvořena střecha mansardového typu, která byla kryta asfaltovým šindelem. Střecha má dva rozdílné sklony. Dle projektové dokumentace pro stavební povolení (PD)  z roku 1998 měla mít střecha sklon 16°a 33°. Viz. obr.č.1. Dle PD, jejíž část byla k dispozici, je nosná konstrukce tvořena ocelovými rámy, na které jsou kladeny dřevěné  krokve po vlašsku. Bližší popis principu odvětrání střešního pláště nebyl uveden. Skladba dle projektové dokumentace od exteriéru (obr.č.1):
•    živičná krytina s keramickým posypem
•    bednění tl. 26 mm
•    větraná vzduchová dutina
•    dřevěná konstrukce stř. pláště mezi výplň
•    tepelná izolace tl. 120 mm,
•    tepelná izolace mezi latěmi tl. 40 mm
•    parotěsná folie, nepř. DELTA REFLEX
•    podhled sádrokartonu na dřevěných latích á 400 mm
 
Do objektu zatékalo a na řadě míst se objevovala plíseň. Viz obr. č.2.

obr1.png
Obr.č.1. Skladba střešního pláště dle PD.                              Obr.č.2. Projevy poruchy.
Zdroj: Vlastní.

Střešní plášť dle provedených sond

Po provedení tří sond do střešního pláště bylo zjištěno, že došlo úpravám a změně jak nosné konstrukce, tak střešní skladby :
•    Konstrukční řešení jako dvouplášťová střecha bylo sice ponecháno, ale provětrávaná vzduchová dutina byla vytvořena mezi zavěšeným podhledem a bedněním uloženým na krokvích. Skutečná skladba viz.obr.č.3.
•    Nosná konstrukce střechy je sice tvořena ocelovými rámy, ale ty jsou v podélném směru ztuženy příčlemi, na které jsou uloženy krokve. Viz. obr. č.4.
•    Tepelná izolace byla uložena z části mezi krokvemi a z části na podhledu.       Viz. obr.č.5.
•    Plocha přiváděcích větracích otvorů byla nedostačující (osová vzdálenost 2,5 m, průměr 35 mm). Viz. obr.č.6 .Část odváděcích otvorů pak byla uzavřena asfaltovým pásem. obr.č.7. Vzduchová mezera tak nebyla plně provětrávaná.

obr2.png
Obr. 3:  Zjištěná skutečná skladba. Zdroj: Vlastní
            
obr3.png
Obr. Obr.č.4.Nosná konstrukce střešního pláště.                                          Obr.č.5 Uložení TI na podhledu.
Zdroj: Vlastní.                                                   

obr4.png
Obr.č.6. Přiváděcí větrací otvory.                                                                                               Obr.č.7.  Odváděcí větrací otvory.
Zdroj: Vlastní  

Analýza příčin poruch střešního pláště

Příčinou zatékání do střešní konstrukce  a projevy plísně byly především způsobeny zvýšenou vlhkostí v důsledku kondenzace, která vznikla :
•    nesprávným uložením  tepelné izolace ( poloha mezi krokvemi  a nespojité uložení),
•    poddimenzování větrané vzduchové dutiny.


Diskuse

Při výpočtu realizované skladby byl vypočten součinitel prostupu tepla U = 0,2? W / (m2K)  Tepelně technické posouzení střešního pláště tedy prokázalo, že tl. tepelné izolace by byla za předpokladu umístění na nosné konstrukci podhledu navržena v souladu s tehdy platnou tepelně technickou normou U = 0,32 W / (m2K) . Viz graf č.1, ale její nesprávné umístění způsobilo kondenzaci na ocelových prvcích nosné konstrukce. V plné míře se zde projevila :

•    absence projektové dokumentace,
•    neznalost základů stavební fyziky u subjektu který prováděl a dozoroval tuto realizaci.   

Graf 1: Vývoj tepelně – technických požadavků na střechy.
obr5.png
Zdroj: Hůlka 2007, ČSN 73 05 40-2:2007, ČSN 73 05 40-2:2011.

Závěr
Správně navržená tl. tepelné iziolace ještě nemusí znamenat , že celá konstrukce je v pořádku .  

Použitá literatura

HŮLKA,C. 2007. Vývoj a závaznost tepelně technických požadavků. Dektime časopis společnosti DEK pro projektanty a architekty. Praha: DEK s.s. Vydání první. ISSN 1802-4009.
ČSN 73 1901:2011. Navrhování střech-Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 2011-03-01. Třídící znak 731901.
ČSN 73 1901:1999. Navrhování střech-Základní ustanovení. Praha: Český normalizační instutut. 1999-01-01. Třídící znak 731901.
ČSN 73 1901:1975. Navrhování střech. Praha: ÚNM. 1975-05-05. Třídící znak 731901.
ČSN 73 05 40-2:2007. Tepelná ochrana budov – Část2: Požadavky. Praha: Český normalizační instutut. 2007-11-01. Třídící znak 730540.
ČSN 73 05 40-2:2011. Tepelná ochrana budov – Část2: Požadavky. Praha: Český normalizační instutut. 2011-10-01. Třídící znak 730540.

Fotogalerie k článku

Zobrazit všechny